Článek
Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021. Po nástupu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) se práce na e-neschopence obnovily, spuštění se ale odložilo na leden 2020.
Zaměstnavatelé pak dostali vládní příslib, že elektronické neschopenky začnou fungovat už od letošního července současně se zrušením karenční doby. Lékaři tak měli mít půl roku provizorní řešení, od něhož se nakonec upustilo. Zprovozní se tedy až nový systém.
„Máme před sebou informační kampaň, zátěžové testy a nějaké dokončovací práce, abychom byli bez problémů schopni e-neschopenku implementovat. Vstupujeme do fáze, kdy by vše mělo být hotovo a všichni by měli testovat,“ informoval ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.
Podle tiskového oddělení ministerstva elektronické neschopenky testuje ČSSZ na svém portálu od září. V lékařských programech se zkoušejí od října. Upravený lékařský software by si všichni doktoři mohli instalovat od listopadu. Od ledna by v něm pak měli vystavovat e-neschopenky. Vyplnit je budou moci ale i na portálu ČSSZ po přihlášení přes datovou schránku, e-občanku či heslo s autorizační textovou zprávou.
Po kliknutí by se měl v programu či na portálu zobrazit formulář, do něhož se pacientovy údaje po zadání jeho rodného čísla samy načtou. Lékaři pak vyplní datum začátku nemoci, diagnózu a čas vycházek. Informace odešlou správě a vytisknou nemocnému jeho průkaz. Zaměstnavatel by měl na požádání dostat informace o rozhodnutí lékaře. Získat je může do datové schránky. Může také obdržet elektronickou poštou upozornění, že podrobnosti najde po přihlášení na portálu. I firmám by se mohly údaje promítnout do jejich upravených mzdových či personálních programů. Podobně by se mělo postupovat při zasílání dat o trvání či skončení nemoci.
„Řešení je vybudované tak, aby bylo pro všechny zúčastněné co nejjednodušší. Vystavení elektronické neschopenky je otázka vteřin, nebude trvat dlouhou dobu. Zaměstnavatel může s informacemi pracovat, pracovník nebude muset docházet s tiskopisem hned k zaměstnavateli,“ uvedl Boháček.
Tiskové oddělení ministerstva uvedlo, že se na testování podílí 34 vývojářů z 18 společností, jež vytvářejí software pro lékaře a nemocnice. Zapojují se také vývojáři mzdových a personálních systémů pro firmy.
