Článek
Wonga policisté zadrželi společně s aktivistkou Agnes Chowovou. Oba dva ještě v pátek propustili na kauci. Dvojice aktivistů čelí obvinění z podílu na organizaci nepovoleného protestu před policejní stanicí z 21. června a přesvědčování ostatních k účasti na demonstracích. Případ byl odročen na 8. listopadu.
Dvaadvacetiletý Wong je politicky aktivní dlouhodobě – angažoval se už při hongkongské deštníkové revoluci před pěti lety. Díky tomu byl tehdy nominován na Nobelovu cenu míru, ale také držen ve vězení. Ačkoliv hogkongské protesty oficiálně nemají žádného hlavního vůdce, právě on je vnímán jako jejich nejvýraznější osobnost.
„Nemají důvod mě zatknout”
„Nemají žádný legální důvod mě zatknout. Ty demonstrace jsou velmi pokojné, přesto už byli někteří demonstranti zatčeni a hrozí jim trest od šesti do sedmi let,” řekl Wong v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Celý rozhovor s Joshuou Wongem:
Rozhovor s Joshuou Wongem.Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy
Na otázku, zda si myslí, že je v bezpečí, Wong odpověděl, že „nemá žádnou záruku osobní bezpečnosti, když v Hongkongu bojuje za demokracii a svobodu”. Vypovídá o tom podle něj například nedávný případ zatčení pracovníka britského konzulátu v pevninské Číně „bez jakéhokoliv právního důvodu”.
Pomoc musí přijít zvenčí
„Je potřeba si uvědomit, že obchod a byznys nesmí zvítězit nad lidskoprávními principy,” apeloval Wong na zahraniční mocnosti, aby se do situace více vložily i přes možné negativní ekonomické následky. „Potřebujeme, aby nás svět podpořil, aby v tom lidé v Hongkongu nezůstali sami,” dodal Wong.
Podporu ze zahraničí vidí pro prosazení požadavků demonstrantů jako nutnost i známý čínský umělec a disident Aj Wej-wej. „Vláda je mnohem tvrdší od té doby, co Donald Trump jasně řekl, že to je pouze problém mezi Hongkongem a Čínou, do kterého se Spojené státy nebudou vměšovat,” řekl v pořadu Svět bez obalu Aj Wej-wej. Pro Hongkong to podle něj byl velmi špatný signál.
Řešení v nedohlednu a strach z násilí
„Doufám v to lepší a jsem připraven na to horší,” popsal Wong, jak se dívá na šance demonstrantů v prosazování jejich požadavků. Z jeho odpovědí je patrné, že s pro demonstranty pozitivním rozuzlením přinejmenším v dohledné době příliš nepočítá.
Ve vzduchu neustále visí riziko použití násilí ze strany Číny. Vláda navíc obavy z tvrdých represí a nasazení armády aktivně živí. Svědčí o tom vojenské manévry na hranicích s Hongkongem i stále tvrdší výroky směřované na demonstranty. V souladu se strategií zastrašování je právě i dnešní zatčení Wonga a jeho kolegyně.
Demonstrace znamenají pro čínskou vládu jen velmi těžko řešitelný problém. Čína se na jedné straně bojí, aby demonstrace, které nedokáže zastavit, nestrhly i davy za hranicemi Hongkongu v pevninské Číně. Na straně druhé jí od násilného potlačení protestů odrazuje riziko mezinárodního tlaku a ohrožení ekonomické prosperity. A to není jediný faktor. Peking si aktuálně přeje klid i kvůli řadě důležitých výročí, které se letos sešly a Čína jim přikládá velký význam, Seznam Zprávám to už dříve řekla Kateřina Procházková, která dění v Hongkongu monitoruje v rámci projektu Sinopsis.
Jisté je, že demonstrace budou pokračovat. Další protest se měl konat v sobotu, organizátoři ho ale odvolali, protože pro něj nezískali povolení. Podle agentury AP nicméně není jasné, zda lidé do ulic přesto nevyjdou.
V pondělí a v úterý se v Hongkongu chystá generální stávka a spolupracovník Seznam Zpráv Milan Šíma bude o událostech informovat přímo z místa.
Bývalá britská kolonie Hongkong se v posledních měsících potýká s největší politickou krizí za desítky let. Demonstranti mají pět hlavních požadavků – úplné stažení návrhu zákona o vydávání trestně stíhaných do Číny, bezpodmínečné propuštění zatčených demonstrantů a zrušení jejich vyšetřování, konec označování protestů slovem nepokoje, nezávislé vyšetřování policejních praktik a zavedení „skutečných všeobecných voleb”.
