Článek
„Vzájemně jsou obě města propojena v řadě odvětví. Lidé tak velmi těžce vnímali uzavření hranice způsobené koronavirem, které obě města znovu rozdělilo,“ řekl místostarosta Českého Těšína Vít Slováček.
Sbližování obou měst napomohl nejen vstup do Evropské unie, ale hlavně do schengenského prostoru. „Od této doby bylo snahou obou měst vytvořit něco společného, zbořit hranice,“ uvedl Slováček. Češi i Poláci tak města začali využívat jako jeden městský organismus. „Málokdo si uvědomí, že dohromady máme 60 000 obyvatel, což je takové průměrné město, ale máme všechno dvakrát - máme dvě koupaliště, dva zimní stadiony, dvě kina, dvě divadla, takže nabídka pro lidi je obrovská a každý si hledal to svoje,“ uvedl Slováček. Lidé si tak našli třeba oblíbenou kavárnu a neřešili, zda je na české či polské straně. Zajímavostí podle místostarosty je, že například dodnes z Česka do Polska vede vodovodní potrubí.
Podle Slováčka nyní řada Poláků hledá na české straně bydlení, které je kvalitnější a levnější, Češi zase dávají děti do polských zájmových kroužků, protože jejich nabídka je pestřejší. „Do hlav lidí se za ty roky dostalo, že pro ně je to jedno město,“ řekl Slováček.
Hloubku spojení lidí na obou stranách hranice ukázalo právě její letošní uzavření způsobené koronavirem. Rozdělena tak na několik týdnů byla řada rodin i kamarádů. Lidé pak u řeky Olše oddělující obě města věšeli různé vzkazy, včetně žádosti o ruku. Proti zavření hranic také několikrát protestovali. „Pro nás to bylo, jako kdyby se v Praze na Vltavě zavřely všechny mosty, a nemohli lidé z jedné strany na druhou,“ řekl Slováček.
Domnívá se, že česko-polská hranice je v této části unikátní právě svou podobou. Země spojují hraniční mosty, které jsou dnes ale spíše turistickou atrakcí při návštěvě obou Těšínů. „Není na česko-polské hranici žádné takové město, každé má jakousi alespoň malou zelenou hranici,“ podotkl Slováček.
Připomněl, že k největším společným projektům měst na obou stranách hranice patří projekt Zahrada dvou břehů. Jeho cílem bylo na obou stranách hranice revitalizovat území kolem řeky Olše. Loni byla dokončena poslední etapa nazvaná Open Air Museum. V nově opraveném úseku nábřeží najdou návštěvníci informační panely i netradiční exponáty. Během zhruba deseti let se na české straně podařilo upravit Masarykovy sady a vznikla také nová budova čítárny a kavárny Avion. Rekonstruoval se park Adama Sikory a vystavěla Sportovní lávka. „Je to fenomén, protože de facto po revoluci to byl první další hraniční přechod, který v oblasti našeho regionu vznikl,“ řekl Slováček. Opravila se i část nábřeží mezi oběma hraničními mosty, tedy mosty Družby a Svobody.
Podle místostarosty ale blízkost přináší i některá menší negativa. Sounáležitost totiž funguje například i mezi bezdomovci na obou stranách hranice. Čeští využívají to, že na polské straně je větší nabídka bezplatného jídla, u nás zase lépe fungují sociální šatníky.
Sto letům vzniku města Český Těšín se od úterý bude věnovat také výstava v nedávno otevřené historické budově Muzea Těšínska.
