Článek
Vláda dnes schválila program Ministerstva průmyslu a obchodu, který bude částečně kompenzovat náklady provozovatelů vleků a lanovek. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to potvrdil na svém Twitteru.
„Lyžařská střediska dostanou podporu. Na vládě jsme právě schválili program MPO, který bude částečně kompenzovat náklady provozovatelů vleků a lanovek. Podpora bude na bázi sedačkovného, dle typu přepravního zařízení. Alokace je až do výše jedné miliardy korun,“ uvedl Havlíček na Twitteru.
Provozovatelé vleků a lanovek budou mít za nucené uzavření nárok na kompenzaci 210 až 530 korun za den. Podpora ve formě dotace na provozní náklady se bude počítat podle míst a typu přepravních zařízení. Příspěvek bude podnikatelům náležet za období od 27. prosince do 22. ledna.
Příjem žádostí do programu COVID sport III Lyžařská střediska, který dnes schválila vláda, by měl začít v lednu. V tiskové zprávě to uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které program připravilo. Kdy se mají areály otevřít, se však ministerstvo ve zprávě nezmínilo.
Pro provozovatele vleků a lanovek je vyčleněna jedna miliarda korun. Na základní vleky budou moci podnikatelé na jedno místo čerpat 210 korun, na neodpojitelné lanové dráhy připadne 340 korun a pro odpojitelné lanové dráhy 530 korun za den provozu.
„Nejvyšší možná denní podpora je dále určena částkou vypočtenou jako 50 procent běžného průměrného denního nákladu provozu střediska za uplynulé tři sezony. Příjemci pak za den náleží nižší z takto vypočtených částek,“ uvedl Havlíček. Podle Asociace horských středisek vlekaři generují ztrátu ve výši jedné až 1,2 miliardy korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo program připravovat ve čtvrtek, kdy vláda rozhodla o prodloužení stávajících protiepidemických opatření, tedy i trvání uzavření skiareálů, do 22. ledna. Ministerstvo na nastavení parametrů dotačního titulu spolupracovalo s oborovými svazy a podnikatelskými asociacemi.
„Struktura částek určených na jedno místo přepravního zařízení vychází z modelových příkladů tří konkrétních středisek různých velikostí a struktur technického i technologického vybavení, a navržená kompenzace tak odpovídá všem druhům středisek s ohledem na jejich velikost a technické možnosti,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.
Dotace z tohoto programu budou poskytovány na provozní náklady, jako jsou energie, nájmy, odpisy provozovaných zařízení či režijní náklady. Vztahovat se na něj bude takzvaný dočasný rámec Evropské komise, tedy maximální sumy na jednoho žadatele, kterou může získat z veřejné podpory. Činí 800 000 eur (asi 21 milionů korun).
Asociace lanové dopravy podle svého prezidenta Jakuba Juračky od začátku požadovala podporu podle rakouského modelu. „V Rakousku dostávali provozovatelé horských středisek, ale také hotelů či gastra, za každý zavřený měsíc 80 procent tržeb, tak jsme chtěli, aby ta podpora vypadala. Nicméně stát už loni šel jinou cestou a my musíme rozumět tomu, že nelze otáčet systém v systému,“ komentoval situaci Juračka v rozhovoru pro SZ Byznys.
Počítá se s tím, že vlekaři mohou čerpat také pomoc z programu na podporu zaměstnanosti Antivirus, měla by být také zahrnuta do programu COVID Nájemné. Z těchto dvou programů by podle Havlíčka mohli provozovatelé získat 15 procent nákladů, nový program by pokrýval dalších 50 procent.
Náhrady budou chtít stovky provozovatelů
V neděli ministr uvedl, že počítá s tím, že o náhrady požádají všichni, nebo téměř všichni provozovatelé. V Česku je podle něj 450 skiareálů. Bude stanoven ale určitý limit, kdy žadatel nebude moci dostat více než určité procento z nákladů. Program je podle Havlíčka velmi dobře připravený, inspirací mu bylo Německo.
Dříve navrhované kompenzace za uzavřené lyžařské areály byly podle zástupců vlekařů nedostatečné. Podle nich představují náhradu ve výši maximálně deseti procent adekvátních tržeb. Uvedli to v dopise, v němž žádali členy vlády, aby lyžařská střediska mohla otevřít.
Zatím na horách panuje chaos, i když vleky nefungují. „Chování návštěvníků je zdravotně rizikové, způsobují škody na majetku. Znovuotevření lyžařských areálů v nejbližším možném termínu – ideálně od 9. ledna 2021 – by umožnilo provozovatelům vnést do skiareálů opět pravidla a pořádek,“ vzkázali provozovatelé areálů ministrům prostřednictvím dopisu.
Prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka upozorňuje, že hlídání dodržování opatření jde v některých uzavřených skiareálech přes všechnu snahu těžko.
„My jsme slíbili, že budeme dělat maximum možného. Ale je něco jiného dělat maximum na 500metrové sjezdovce někde v příměstském areálu a něco jiného je to v areálu o rozloze desítek tisíc hektarů a x kilometrů sjezdovek. To by ani armáda nezabezpečila,“ řekl v rozhovoru Juračka.
Dopady by měly zmírnit právě kompenzace, na které budou mít skiareály nárok. Německo v podobné situaci lidem zamezilo přístup do středisek. Havlíček ho však nechce následovat a raději by šel cestou, kterou se vydalo Rakousko, kde skiareály fungují.
Právě variantu, že by se skiareály za určitých podmínek mohly otevřít, navrhoval Havlíček vládě. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) však skiareály nejsou místem, kde by docházelo k omezování sociálního kontaktu, což bylo hlavním argumentem pro uzavření areálů. Vláda tak Havlíčkův návrh nepodpořila.
Ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna plánuje nabídnout širší podporu všem sportovním areálům. Sportoviště by tak měla snadněji dosáhnout na provozní záruky na úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky.
