Článek
„Řada ohrožených živočichů a rostlin potřebuje k životu místa s malým obsahem živin v půdě či vodě, napřéklad písčiny, suché trávníky nebo drobné mokřady a tůně. V dnešní krajině jsou tato místa stále vzácnější. Opuštěné pískovny se proto často stávají náhradními stanovišti těchto druhů,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který má ve Sdružení pro záchranu prostředí ochranu cenných pískoven na starosti.
Aby se v pískovně dlouhodobě udržela stanoviště s malým obsahem živin, musí je ochránci přírody čas od času obnovit nebo zajistit jejich narušování. „Právě geocaching se ukazuje jako jedna z možností, hlavně pro místa na svazích. Správně umístěná keška může zajistit dlouhodobé narušování svahu a udržení vhodných podmínek pro pískomilné druhy rostlin a živočichů,“ shrnuje Klára Řehounková z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky.
Kešky v několika jihočeských pískovnách tak nejenže ukazují geocacherům zajímavé přírodní lokality, ale zároveň slouží i praktické ochraně přírody. Ochránci přírody a biologové lokality pravidelně sledují a nabízejí zájemcům informace o zajímavých organismech, které mohou v okolí kešek pozorovat nebo fotografovat. Letos se více zaměřili na nejmladší „ochranářskou kešku“ v Pískovně Hroznějovice na Českobudějovicku. Během průzkumu se podařilo objevit čtyři druhy rostlin, které patří do červeného seznamu ohrožených druhů. Konkrétně jde žlutě kvetoucí keřík čilimník nízký, hruštičku menší, bělolist nejmenší a také maličkou trávu ovsíček obecný, která patří dokonce mezi kriticky ohrožené druhy. V pískovně žijí také samotářské včely nebo mravkolvi.
Napříkmlad v Pískovně Hroznějovice nebo v Pískovně u Žemličky žijí všechny tři jihočeské druhy čolků.
O tom, že pískovny jsou z biologického hlediska velmi zajímavé, je přesvědčený také entomolog Vojtěch Kolář, který mapoval v některých pískovnách faunu v tůních. „Tůně v pískovnách hostí bohatá společenstva vodních živočichů. Například v Pískovně Hroznějovice nebo v Pískovně u Žemličky žijí všechny tři jihočeské druhy čolků. Zajímavá je i fauna vodních brouků, vážek a dalších skupin,“ říká Vojtěch Kolář.
Nejmladší cache v pískovně Hroznějovice na Českobudějovicku byla založená v roce 2018. Od počátku projektu existují cache v Pískovně Lžín na Soběslavsku a také minisérie pěti „kešek“ s názvem Borovanské pískovny, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na zastávce a Pískovna Třebeč. Z roku 2016 pak pochází cache v pískovně Spolí na Třeboňsku.
„Do pískoven zveme nejen geocachery, ale také další zájemce o přírodu, protože přítomnost lidí v nich většinou prospívá přírodě a udržuje v dobrém stavu prostředí pro mnoho ohrožených druhů. Jako bonus nám někteří geocacheři také fotografují různé živočichy a přispívají tak k poznání jejich fauny, což nám zase pomáhá při plánování další péče,“ dodává Jiří Řehounek.
