Terčem Lukašenkova „únosu“ letadla měl být někdo jiný než Pratasevič, píše web

Cílem nuceného přistání dopravního letadla v Minsku mohlo být zadržení nikoli novináře Ramana Prataseviče, ale vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské. Vyplývá to z nových informací, které na svém webu zveřejnili novináři opozičního kanálu Nexta, kde šestadvacetiletý Pratasevič působil jako šéfredaktor. Web je v Bělorusku zařazen na seznam extremistických organizací.

Jak uvádí média, e-mail vyhrožující bombou, jenž byl odeslán přes šifrovanou službu ProtonMail, byl vytvořen více než týden před incidentem. „Je pravděpodobné, že se operace o únosu letadla chystala pro Cichanouskou. Poštovní schránka na ProtonMailu, z níž Hamás údajně poslal na minské letiště dopis o bombě na palubě letadla Ryanair, byla vytvořena 9 dní před incidentem, tedy 14. května,“ uvádí Nexta na sociálních sítích.

Právě v této době na návštěvě hlavního řeckého města byla běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská, která se stala jakýmsi symbolem srpnových povolebních protestů. „Proč si režim místo Svjatlany vybral Ramana? Báli se vážnějších následků?“ ptají se v příspěvku běloruští novináři.

O hrozbě výbuchu a výhrůžné zprávě palestinského hnutí Hamás opakovaně mluvil také běloruský prezident Alexandr Lukašenko, právě to uvádí jako hlavní příčinu přerušení letu. Ale i v jeho verzi se zahraničním novinářům podařilo najít nesrovnalosti. Společné šetření organizace The Dossier Centre, serveru The Daily Beast a týdeníku Der Spiegel ukazuje, že zpráva o bombě na palubě přišla na e-mail minského letiště ve 12:57 místního času. Běloruská strana ale podle prohlášení ministerstva dopravy o hrozbě informovala již ve 12:30 místního času. Ve 12:47 letadlo zamířilo do Minsku.

Běloruské úřady, které 23. května přinutily letadlo na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, novináře zadržely, spolu s ním byla zadržena i jeho ruská přítelkyně Sofija Sapegová. Oba se později objevili ve videích, v nichž se doznali k organizování hromadných protestů. Již zmíněná Cichanouská dnes podle agentury Reuters prohlásila, že zatčený novinář a aktivista je ve vězení vystaven mučení a týrání. O tom, že běloruské bezpečnostní složky Prataseviče bijí, řekla na tiskové konferenci v Tallinnu také jeho právnička, která zadržené navštívila.

Pratasevičovi, který se nyní podle posledních údajů nachází ve vyšetřovacím středisku běloruské tajné policie KGB, hrozí 15 let odnětí svobody, běloruské úřady ho obvinily z organizace loňských masových nepokojů. 23leté Sapegové hrozí 12 let vězení. „Jsem redaktorkou telegram-kanálu Čorna kniga Belarusi, který zveřejňuje osobní informace o pracovnících orgánů vnitra,“ řekla ve videu zveřejněném na běloruském provládním kanálu Žoltyje slivy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během víkendového jednání se svým běloruským protějškem v Soči uvedl, že osud ruské občanky Sapegové mu není lhostejný, vyšetřování však podle něj musí probíhat v souladu se zákonem. Běloruský ministr zahraničí Vladimir Makej v jednom z nedávných rozhovorů také uvedl, že soud nad Sapegovou bude probíhat v Bělorusku, poté ale může být převezena do Ruska, kde si případný trest bude odpykávat . Prataseviče přitom označil za „blogera absolutně bezvýznamného pro běloruské úřady“.

Západ nedělní incident tvrdě a jednohlasně odsoudil jako akt státního terorismu, některé země včetně Spojných států odpověděly běloruskému režimu sankcemi. Incident se stal také jedním z hlavních témat summitu EU v Bruselu. Řada unijních zemí včetně Česka zakázala běloruským aerolinkám Belavia přistávat na svém území. Přepravcům z EU také doporučila vyhýbat se běloruskému vzdušnému prostoru.

„Žádáme okamžité propuštění Ramana Prataseviče a Sofie Sapegaové,“ vyzvali lídři Evropské unie minulé pondělí. Šéf Bílého domu Joe Biden zatčení běloruského novináře označil za urážku mezinárodních norem.

Incident rovněž vyvolal velké znepokojení po celém světě. O víkendu se v řadě evropských zemí konaly protesty na podporu Prataseviče a dalších běloruských politických vězňů. Tisíce lidí vyšly s běloruskou vlajkou do ulic svých měst na Ukrajině, v České republice, Polsku či Litvě.