Článek
Jedna z nejrušnějších obchodních cest na světě byla z obou stran zablokovaná. V úterý v Suezském průplavu najela obří kontejnerová loď na mělčinu, a přerušila tak transport různých produktů od ropy až po spotřební zboží. Po několika hodinách se ji podařilo uvolnit a podle správy průplavu už trasu neblokuje.
Běžně Suezským průplavem projede 51 lodí denně, tedy 12 procent světové kapacity. Zablokování trasy tak mohlo znamenat zpoždění dodávek, což mohlo ovlivnit tok zboží, především mezi Evropou a Asií.
Spediční firmy jsou na takovou eventualitu připravené. V případě déletrvajících potíží by plavidla hledala jiné cesty, kterými je možné průplav objet. „Díky tomu, že cena ropy je ještě relativně levná, mohly lodě změnit koridory a oblast obeplout kolem Mysu Dobré naděje na samém jihu Afriky. Takové odklonění by však cesty prodloužilo až o deset dní,“ říká David Knobloch ze společnosti Geis.
Teď je měsíc zpoždění standard
Podle něj jsou zpoždění lodní dopravy běžná, obzvlášť v dnešní době. „Kvůli pandemii a chybějícím pracovním silám v přístavech a přetlacích v terminálech dochází standardně k měsíčnímu zpoždění,“ popisuje. S blokádou obchodní tepny se však mohlo zpoždění navýšit.
Vzhledem k tomu, že se podařilo vodní cestu zprůchodnit velmi rychle, na dodávkách se nakonec zpoždění neprojeví. „Pokud je blokáda otázka dnů nebo týdne, tak si troufám říct, že to spotřebitel stěží zaznamená. Ale kdyby se to protahovalo měsíce, bude ovlivněn celý mezinárodní obchod,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Zpoždění lodní dopravy by pocítila i Česká republika. „Jsme země, která v řadě záležitostí není soběstačná. Třeba elektroniku tady v drtivé většině nevyrábíme a musíme si ji dovážet. Kdyby nebyl provoz obnoven, zásoby nám mohou brzy vyschnout a museli bychom čekat, až se dodávky obnoví,“ předpokládá Křeček.
Přes Suezský průplav do Česka projde především zboží dovezené z Asie a které se tam vyrábí. „Většinou jde o technologie, elektroniku, oblečení, ale i věci na vybavení domácnosti,“ vyjmenovává Křeček. „Na zboží je navázán další prodej a další výroba, takže by to mohlo mít negativní dopady na ekonomiky v Evropě a také na spotřebitele,“ uvádí Křeček.
Knobloch k tomu doplňuje i další položky, které jsou za současné situace potřebné. „Teď vedou respirátory. Dále se tudy dovážejí zdravotnické materiály nebo autodíly. Na takové lodi je až 23 tisíc kontejnerových jednotek, tedy zboží pro různé společnosti, které s ním obchodují,“ říká.
Loď blokovala cestu dvěma stovkách dalších plavidel. Nyní se první loď, která čekala ve frontě, dala opět do pohybu. „Zprovoznění Suezského průplavu je pro mezinárodní obchod velice důležité,“ dodává Křeček. Podle Knoblocha trasa není životně důležitá, protože existují způsoby, jak se jí vyhnout.
Suezským průplavem projede zhruba 18 000 lodí ročně. Novodobý kanál se poprvé otevřel po deseti letech stavby v roce 1869. Podle Knoblocha sem směřuje více než 20 tras mezi Asií a Evropou. „Hlavním důvodem Suezské úžiny bylo zrychlení servisu jako takového a uspoření nákladů za spálenou naftu,“ vysvětluje.
Oproti plavbě kolem Afriky se trasa z Perského zálivu Suezským průplavem do Rotterdamu zkrátila o 42 procent, do New Yorku o 30 procent.
193 kilometrů dlouhý a 22 metrů hluboký průplav spojuje Středozemní moře s Rudým mořem. Od srpna 2015, kdy se otevřelo rozšíření průplavu, jím lodě mohou plout v obou směrech. Do té doby se střídaly v jednosměrném provozu.
Podle současných kritérií může plavidlo převážet náklad o hmotnosti 240 000 tun. Uváznutá loď Ever Given patří k největším nákladním plavidlům. Je dlouhá 400 metrů a 59 metrů široká.
