Článek
Záznam musí být ještě ověřen, ale teplotní rekord byl zřejmě o 18 stupňů Celsia vyšší, než je průměrná červnová maximální denní teplota. Horké letní počasí není za polárním kruhem podle BBC neobvyklé, v posledních měsících ale došlo k naměření neobvykle vysokých teplot.
Malé město asi s 1 300 obyvateli leží za polárním kruhem zhruba 4 660 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Záznam v Guinessově knize rekordů si vysloužilo za nejextrémnější výkyvy teplot. V zimě tam totiž bývá až minus 68 stupňů Celsia, zatímco dosavadní letní rekord byl 37,2 stupně.
Vlna veder na Sibiři ale vyvolává obavy meteorologů. „Meziročně se teplotní rekordy lámou po celém světě, Arktida se ale otepluje dvakrát rychleji než zbytek Země,“ řekl pro BBC docent atmosférické vědy z Bristolské univerzity Dann Mitchell. „Takže není překvapivé, že se rekordy v této oblasti překonávají. V blízké budoucnosti překonaných rekordů uvidíme více,“ dodal.
Na základě dat za jarní měsíce evropská služba Copernicus Climate Change Service oznámila, že průměrná teplota na Sibiři se mezi letošním lednem a květnem pohybovala vysoko nad průměrem po celou letošní zimu i jaro.
Letošní květen byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) v celosvětovém průměru nejteplejším od zahájení těchto měření v roce 1979. Květnové teploty na Sibiři byly nad normální hodnotou dokonce o 10 stupňů Celsia.
Obrázek ukazuje rozdíly od průměrných teplot. Tmavě červená barva znamená oteplení o 10 stupňů Celsia.
Rusko je v souvislosti s klimatickými změnami jednou z nejzranitelnějších zemí s obrovskými arktickými regiony a infrastrukturou vybudovanou přes permafrost.
Oteplování Arktidy vede k rozmrazování kdysi trvale zamrzlého permafrostu pod zemí. To je podle BBC alarmující, při tání permafrostu se totiž uvolňuje oxid uhličitý a metan. Tyto skleníkové plyny mohou způsobit další oteplování i rozmrzání permafrostu.
Nezvykle teplé počasí na většině území Sibiře přispělo letos ke vzniku množství lesních požárů. Jen v republice Sacha (Jakutsko) na severovýchodě Ruska hasiči bojují s plameny, které se rozšířily na více než 275 000 hektarech lesa.
Deník The Washington Post poznamenal, že Sibiř letos začala doutnat o několik týdnů dříve, než je tomu zvykem. Hasiči se s požáry museli potýkat už v dubnu.
S odhady, že sezona požárů začala o měsíc dříve než obvykle, souhlasí ředitel národního parku Jugra v Kalužské oblasti Viktor Grišenkov. „Je sucho, lidé vypalují trávu a oheň někdy přeskočí i na vesnice. V této sezoně jsme měli už 250 požárů, postihlo to skoro 2 000 hektarů,“ řekl.
Podle snímků amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) byly loňské požáry na Sibiři vidět i z vesmíru.
„Množství lesních požárů se po vyhlášení zákazu vycházení kvůli pandemii koronaviru zvětšilo přibližně o pětinu oproti loňskému roku,“ tvrdí Grigorij Kuksin z ruské pobočky nevládní organizace na ochranu přírody Greenpeace.
Na Sibiři v loňském roce shořely až dva miliony hektarů lesa, zachvácená plocha odpovídá přibližně čtvrtině rozlohy Česka. Dým dosáhl až k Uralu a zhoršil ekologickou situaci v mnoha regionech, podle webu The Guardian šlo o nejhorší sezonu lesních požárů, která kdy Sibiř zasáhla.
