Teplárník: Uhlí není sprosté slovo, Brusel hlásá zelené šílenství

Ministr průmyslu Karel Havlíček říká, že pro jeho resort je proměna teplárenství nejvyšší prioritou, dokonce důležitější než otázka nové jaderné elektrárny v Dukovanech.

Pro revoluci ve výrobě tepla však Česku zatím chybí klíčové analýzy. Hrozí, že proběhne chaoticky a teplárny budované za miliardy korun se budou přetahovat o biomasu nebo domovní odpad ke spálení. Případně, že draze vybudované teplárny nebudou schopné platit drahé emisní povolenky tak, jako je dnes nejsou schopné platit teplárny na uhlí.

Stále také nevíme, jaká je v Evropě perspektiva plynu a zda vůbec Evropská komise povolí financovat plynofikaci tepláren z dotací.

Na přerod teplárenství je přitom málo času, varuje v rozhovoru šéf Teplárenského sdružení ČR a bývalý dlouholetý ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Na teplárny tvrdě doléhá zdražování emisních povolenek. Pro ministra průmyslu Karla Havlíčka je váš obor nejvyšší prioritou. Co přesně se v něm děje?

To se hezky poslouchá, tahle slůvka…

Vy nevnímáte, že je teplárenství pro vládu důležité?

Určitě ne, do situace, ve které jsme teď, jsme se nedostali vlastní vinou. Už před dvěma lety jsme v tomto studiu seděli, povolenka tehdy stála 25 eur, a povídali si, co když jednou bude stát 40 eur. A dneska je přes 50 eur. A teď už to vůbec není o uhlí nebo plynu. Teď je to o filozofii, jestli tady centrální systémy zásobování teplem zůstanou, nebo ne. Protože emisní povolenky platí jen určitá skupina tepláren.

Jen ty velké.

Jen ty nad 20 megawattů výkonu, ale to nejsou jenom velcí jako třeba Plzeňská teplárenská, ale třeba Strakonice. Ty musí povolenky platit, ať jsou na uhlí nebo na plyn. Tedy vlastně je platí jejich zákazníci, ony pak protečou teplárnami do státního rozpočtu, nám nezůstávají. Máte-li teplárnu na uhlí, tak platíte úplně likvidační sumy, ale problém jsou dnes už i plynové zdroje. Teplárny nejsou schopny tuhle obrovskou ekonomickou zátěž unést. Takže už tu máme problém s odpojováním zákazníků od systémů centrálního zásobování teplem.

Proč by lidem mělo vadit, že je ohrožený systém dálkového vytápění, když se dnes třeba investice do tepelného čerpadla pro bytový dům vrátí už v horizontu několika let? Proč tesknit, že se rozpadne centrální systém zásobování a že se prostě začne přecházet na jiné technologie?

No, v první fázi určitě může „zvonku vyzerat“, jak říkají Slováci, že je to vlastně jedno, ať se ty systémy rozpadnou, každý zákazník si energii bude vyrábět sám. Dneska mu všichni doporučí čerpadla, sluníčko a vítr, baterie…

Dneska lidé v teple nejčastěji přecházejí na malé plynové kotelny nebo ta tepelná čerpadla.

Přesně tak, dneska je hromada dodavatelů, já jim říkám teplárenští šmejdi, kteří šmejdí po městech a nabízejí „esvjéčkům“, jak je úžasné, když si dají tepelné čerpadlo a bůhví co…

Proč jim říkáte šmejdi?

Protože lžou. Ty nabídky prostě neuvádí pravdu. Oni tvrdí: my vám namontujeme tepelné čerpadlo a plynový kotlík do kočárkárny a budete platit za teplo polovinu, 260 nebo 230 korun za GJ, ale to prostě není technicky možné. Oni většinou uvádějí cenu pouze za plyn jako komoditu, zbytek nákladů rozprostřou ve vyúčtování do ostatních nákladů. A jsou tu servisy, revize, někdo na to musí mít licence. Víte, jaký je problém dostat dnes řemeslníka do baráku. Dokud máte malých kotelen pár, dá se to zvládnout. Když se to začne dělat houfně, tak firmy tohoto typu prostě nejsou schopny tepelnou bezpečnost a pohodu zaručit. Lidé jsou uváděni v omyl.

Není to jen tak, že vám prostě vadí konkurence?

Pochopitelně, my jsme ztratili monopol už dávno, nějak se s tím musíme vyrovnat. Nejsou tady jen šmejdi. Samozřejmě, tím že si lidé budou montovat plynové kotelny pod 20 megawattů, tak ušetří – v té první fázi, dokud nebude zavedená uhlíková daň.

Čekáte, že budou časem zpoplatněny emise i z menších zdrojů?

No, my bychom to samozřejmě chtěli. Centrálním zdrojům v zásadě nevadí, že stojí povolenka 50 nebo třeba 100 eur. Mně vadí, že je určitá skupina firem platit musí a druhá skupina, včetně třeba rodinných domků, ne. Přitom 100 malých komínů udělá dohromady stejně uhlíkové stopy jako jeden velký komín 200 metrů vysoký.

Co se pro záchranu centrálního zásobování teplem dá dělat?

My jsme chtěli, jestli by se nám nedalo něco vrátit ze státního rozpočtu, kam letos přispíváme za povolenky téměř 11 miliardami korun. Dostáváme zpátky necelé dvě miliardy na dotacích jako odměnu za kogeneraci (efektivní výroba elektřiny a tepla, pozn. red.). EU už tuto podporu schválila do roku 2026 Německu. My o to budeme žádat. Kogenerace je fajnová, myslím, že ani ti nejzelenější proti ní neřeknou ani popel.

Přesto, že jde o výrobu z uhlí?

Přesto, že to je výroba z uhlí, která se dneska nenosí. Já v pozici předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení musím dnes samozřejmě zpívat píseň o tom, že uhlí je strašně špatné a že přejdeme na něco jiného. Tedy na plyn, kde je uhlíková stopa menší…

Ještě je tu přece možnost nahradit uhlí biomasou a odpady.

Určitě, ale kdyby se všechny teplárny rozhodly, že biomasové kotle postaví, tak na to naše lesy nebudou stačit, to bychom museli být v džungli.

Co spalování odpadu? Ono není mezi lidmi moc populární mít spalovnu někde poblíž svého domu, ale nakonec je to efektivní nakládaní z odpadem…

Je to určitě jedna z cest, přijeďte se na to podívat k nám do Chotíkova (spalovna odpadu u Plzně, pozn. red.). V civilizované Evropě se energeticky zpracovává asi 50 procent odpadu, k tomu ještě máme v Česku daleko. Nicméně jsou připravené projekty na výstavbu spaloven toho typu jako v Plzni, například v Českých Budějovicích, v Komořanech nebo v Opatovicích, je tady i řada zajímavých menších projektů. Je to zajímavá příležitost, ale nevyřeší to teplárenství komplexně.

Jaký je podle vás v českém teplárenství potenciál biomasy, jaký je potenciál odpadu?

Tady je několik desítek různých studií, kolik té biomasy u nás je. Jedni tvrdí, že jí je málo, protože po kůrovcové kalamitě bude málo dřeva. Některé studie zase tvrdí, že jí je relativně dost. Čísla jsou diametrálně rozdílná. Moje poslední informace je, že Ministerstvo zemědělství, pod které patří Lesy ČR, nechá vypracovat nějakou seriózní analýzu.

Vy jste v rozhovoru pro Seznam už před dvěma lety říkal, že když se rychle nezačne chystat přechod teplárenství od uhlí, čekají nás problémy. Před měsícem, když začala cena povolenek dramaticky růst, jste řekl, že teplárny zasáhla katastrofa. A v této situaci teprve začneme počítat, kolik máme v Česku biomasy?

Podívejte se, to je špatná otázka pro mne.

Vy jste přece lobbista. Teplárenské sdružení je lobbistická organizace, členy jsou silné finanční kapitálové skupiny. A vy jste za dva roky, kdy jste věděli, co se řítí na české teplárenství, nedokázali prosadit ani propočet možností biomasy?

Není tak úplně jednoduché, to dát dohromady. Vlastníků lesů je hodně a kůrovcová kalamita udělala dost velký chaos. Mám pocit, že se všichni bojí předvídat, co bude za pět let. Biomasu taky těžko můžete vozit ke spalování někam 250 kilometrů daleko.

Dobře, a jaký je potenciál odpadu v Česku?

Velké projekty jsou připravené zhruba tři, a potom jsem zaslechl o řadě menších, lokálních. Třeba v Písku vím, že se tam něco chystá, dokonce i město Písek se do to angažuje.… Ale nevím, jestli má smysl stavět v Písku malou spalovnu a v Českých Budějovicích velkou. Mělo by to mít nějakou koordinaci, aby ty spalovny nevznikly a nezačaly se o odpad přetahovat. Jak v biomase, tak u odpadu platí, že se vyplatí zhruba při dopravní vzdálenosti kolem těch 80 až 110 kilometrů.

Hrozí, že nám kvůli přechodu od uhlí na jiné zdroje výrazně zdraží teplo?

Jsem přesvědčen, že ne, není k tomu důvod. Ale bude-li jednou stát emisní povolenka třeba 100 eur, bude problém i s tím plynem. A já bych se strašně nerad dožil toho, že se tady investují obrovské peníze do plynofikace a za 5 let tu někdo bude říkat: odejděte od plynu. Tak, jako nám před 10 lety říkali: investujte do odsíření a dávali nám na to dotace. A najednou v roce 2019 v Evropském parlamentu vyhlásili zelené šílenství a během dvou let je všechno jinak.

Ony dnes ty investice v teplárnách nejsou jednoduché, i když vám na ně Modernizační fond dá 40 procent dotací. Pořád si musíte těch 60 procent, obrovské sumy, někde půjčit. Banky jsou velice opatrné, na uhlí už vám nepůjčí vůbec nic, ale když řeknete „plyn“, tak už taky říkají: Plyn je fuj, to my taky nechceme. Takže třeba kolegové z MVV (německá energetická skupina, velký hráč v českém teplárenství, pozn. red.) říkají: Ani uhlí, ani plyn… a svoje plynové kotelny v České republice mají za úkol předělat na malé spalovny odpadu.

Jak to vypadá se zájmem tepláren o dotace z Modernizačního fondu?

Modernizační fond je pro nás velká výzva. Myslím, že Státní fond životního prostředí, který ho spravuje, dostal na teplárenský program Heat přes 100 projektů v objemu asi 120 miliard. Jsou to zatím neoficiální informace, SFŽP ty věci zatím nezveřejňuje. Zjišťuje se ale, že tam je hromada projektů, které tam nepatří. Ten objem 140 nebo 120 miliard při vší úctě je obrovský, já si neumím technicky představit, co by se za to zrekonstruovalo.

My jsme si udělali průzkum mezi členy Teplárenského sdružení, což je zhruba 75 procent výroby tepla u nás. Největší hráči jako jsou Veolie, EPH nebo MVV dali dohromady projekty za nějakých 55 až 60 miliard. Co je ten zbytek, opravdu nevím, nechci nikomu křivdit.

Než začaly emisní povolenky tak prudce zdražovat, řada vašich členů měla velmi slušné zisky. Nebylo možné se na odchod od uhlí včas připravit – nejen na ministerstvu, ale hlavně u samotných vlastníků tepláren?

Určitě šlo. Ale ono se z těch tepláren za poslední roky moc dividend nevyplatilo, a pokud byly výjimky, tak to určitě nebylo z výroby tepla. Třeba my v Plzni máme, co se týče předmětu podnikání, víc skob ve zdi. Nejen teplo, my máme taky významný obchod s elektrickou energií, s vodou, s odpadem a s biomasou. Kdo si těch skob, jak se říká, taky zatloukl víc, tak když mu jedna vypadne, dá se to dohnat jinde. Ale tak dramatický nárůst nákladů prostě firmy dlouhodobě nezvládnou. Za minulý rok neznám žádnou teplárenskou společnost, která by vyplácela dividendu. Zato už máme první dvě vlaštovky, které teď nezaplatily za emisní povolenky, protože na ně neměly peníze. Řešily – buď zaplatím za povolenky, anebo zaplatím mzdy.

Uhelná komise doporučila vládě, aby uzákonila odchod od uhlí v roce 2038, vláda to vzala na vědomí. Všichni z oboru dnes ale říkají, že konec uhlí bude rychlejší. Kolik času mají teplárny na to, aby změnily své technologie?

To je těžká otázka. Myslím si, že kdo to neudělá do pěti let, nemá šanci přežít. Možná to přijde i dřív, závisí to i na tom, co udělají s povolenkami spekulanti. Proto teď čekáme na zákon o podporovaných zdrojích energie, který by měl umožnit, aby se teplárnám kompenzoval nárůst nákladů z povolenek aspoň po přechodnou dobu tří, maximálně pěti let. Protože pokud nás politika nechá ve štychu, tak jako nás nechala celou řadu let, tak se čerpání peněz z Modernizačního fondu a těch samotných projektů a restrukturalizace vůbec nedočkáme.

Evropská komise původně odmítala, aby se z rozvojových fondů financovaly přestavby tepláren z uhlí na plyn. Nedávno ministr Havlíček říkal, se podařilo v Bruselu vysvětlit, že to v Česku bude nutné. Je už definitivně jasné, jestli se budou moci dotace používat na plyn?

Není v tom jasno.

Což znamená, že ani z Modernizačního fondu by se nesměly dotace na plyn dávat?

Pokud by to tak bylo, tak by to bylo úplně ztracené. Pak už by opravdu mělo cenu jen vzít ty teplárny a zavřít je. Ale teplo nějak vyrobit musíte, z tepelných čerpadel, solárů a větrníků Plzeň ani Prahu, ale ani ty Strakonice nevytopíte.

Nějakými novými technologiemi třeba časem vytopíte. Mluví se třeba o malých jaderných reaktorech. Jsou podle vás reálné?

Určitě je to velká příležitost, ale je to ještě dlouhá cesta, tak 15, 20 let. Možná ani ne tak dlouhá. Možná se budou vozit (továrně vyrobené, pozn. red.) jaderné baterie do domácností nebo velkých tepláren, kde se prostě zapustí do země a za rok někdo přijede a vymění je. To může být jednou reálná věc.

Jak byste řešil současnou situaci teplárenství vy, kdybyste měl dostatečnou pravomoc?

Já, kdybych mohl, tak řeknu: Pánové, překotná přestavba tepláren na plyn teď skutečně nemá cenu. Nechte dotěžit uhlí pro teplárny, eliminujte emise, než se technologie dostatečně posune, což bude třeba 10 15 let trvat, ale musíte jim to kompenzovat.

Pánové, na uhlí není nic sprostého. Nechte dnešní teplárny dojet. A až se posune technologie tak, jako se z velkých mobilů staly malé, potom má smysl udělat teplárenství z gruntu jinak. Ono se toho uhlí u nás nakonec spálí tak málo, že těch našich pár tepláren planetu nezabije.