Článek
Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) nejsou aktuální čísla okolo covidu-19 příznivá a dochází k intenzivnímu růstu. Chce proto v pátek přijmout další opatření.
„Při takovýchto nárůstech bychom v horizontu tří týdnů ohrožovali kapacitu našeho (zdravotního) systému,“ uvedl. V minulých dnech stoupal také podíl pozitivních výsledků v rámci všech provedených testů na nový koronavirus. V neděli dosáhl rekordních 23,74 procenta.
Jak se současná čísla odráží v predikcích pro příští dny?
O výhledech v úterý mluvil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek na jednání senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Na jednání byla kvůli opatřením zakázána přítomnost novinářů, senátoři však odsouhlasili, aby byla veřejnosti zpřístupněna alespoň audionahrávka.
Podle šéfa ÚZIS je třeba na nákazu nahlížet jako na dynamický přírodní proces, jehož chování se dá předvídat v několika scénářích. Počítat se přitom musí také s množstvím nakažených, u kterých nebyla infekce oficiálně diagnostikována.
„Nemá cenu si hrát na to, že tady nejsou, a do scénářů je zařazujeme v různém objemu. Zatím to vypadá, že ta bezpříznaková, nediagnostikovaná a nepodchycená masa lidí nejsou lidé polymorbidní a senioři. Kéž by to tak vydrželo,“ vysvětlil Ladislav Dušek.
Pokud jde o nárůst procenta záchytů pozitivních případů, může za ním podle něj být úbytek samoplátců a celková změna charakteru indikací.
Co bude dál?
Podle ředitele ÚZIS jsou právě tyto dny klíčové pro další vývoj.
„Máme připravené hospitalizační predikce do konce října. Hodně rozhodne tento týden – tento týden si zřejmě při stávajícím objemu testů sáhneme na 4000 denně. Ale pokud to neustřelí někam mimo tuto hranici a bude se to držet někde mezi třemi a čtyřmi tisíci, tak to znamená, že držíme čísla R mírně větší než 1 a při zesílení opatření bychom vlnu mohli zlomit. Pokud ji zlomíme, tak určitě nejdřív ve druhé polovině října,“ uvedl šéf statistiků v úterý.
Už za několik hodin však oficiální data ukazovala, že Česko hladinu 4000 nových případů za den překonalo a zastavilo se na 4457. Otázkou však zůstává, jak velká je aktuálně zmiňovaná nediagnostikovaná masa lidí, které systém neregistruje. K tomu, aby údaje byly věrohodnější, by počet prováděných testů musel stoupat adekvátně s tempem šíření nákazy. V poslední době se ale objem testů nepřehoupl výrazně přes 20 tisíc denně.
Čekání na efekt
Nicméně i při vycházení z oficiálních čísel ÚZIS a předpokladu, že se trend podaří zlomit ve druhé polovině října, bude řešení situace trvat déle.
„Hospitalizace budeme v uvozovkách sklízet ještě na konci listopadu. Ale jak to půjde dolů, tak už samozřejmě bude možné normálně žít, protože se před tou nemocí nelze schovat, nejde kvůli ní zničit stát a nejde se před ní zahrabat. Vždy jsem říkal, že není druhá vlna, protože nebyla ani první, virus v populaci prostě je,“ míní Ladislav Dušek.
Pokud tento týden ukáže stabilizaci vývoje, je podle něj při striktním dodržování opatření v druhé polovině října šance průchod nákazy zpomalit a „zlomit její rychlost“.
Dlouhodobý plán dalších opatření proti epidemii SARS-CoV-2 představí ministr Prymula v pátek 9. října. Ladislav Dušek nechtěl před senátory tyto kroky blíže komentovat, načrtl však představu založenou na už známých modelech.
„Vidím velkou nakažlivost viru a snadnost šíření v populaci, schopnost vytvářet velké clustery, pokud se objeví takzvaní superpřenašeči – to je epidemiologickou vlastností. Zároveň ale vidím, že relativně striktním dodržováním pravidel držíme R na relativně rozumné úrovni kolem 1 i nižší. Strategie od analytika dat je stáhnout prevalenční pool dolů a kontrolovat clustery. Nemoc bude populací procházet a mělo by se to zvládnout intenzivním trasováním, prací hygien, chytrou karanténou a tak dále – to jsou hlavní nástroje. Takhle s tím – doufám a moc si to přeju – budeme moct žít. I teď v tom obrovském návalu držíme počty tak, že neeskalují do rizikových scénářů, to šanci dává,“ dodal.
