Článek
Tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany výrazně zpomalil.
Citlivá debata o bezpečnosti a o vyloučení ruských a čínských uchazečů ze superzakázky se odkládá až na leden. Schůzku s předsedy a předsedkyní všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně potvrdil vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (nestr. za ANO) po středečním jednání vládního výboru pro jádro.
Vláda v souladu s opozicí tak fakticky poprvé vypsání tendru odložila. ČEZ jej chtěl spustit do konce letošního roku, to se už ale jistě nestihne.
„Tendr se dá vypsat až po schválení bezpečnostních parametrů, což je v gesci Ministerstva průmyslu. K tomu je třeba politického rozhodnutí a my chceme, aby to bylo po diskuzi se všemi stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně. Dnešní výbor se jednoznačně dohodl, že není třeba to nyní tlačit a že je lepší se sejít až v lednu,“ řekl Seznam Zprávám vicepremiér a ministr průmyslu, který má přípravu jednání na starosti.
„Je potřeba minimalizovat riziko případného zastavení projektu od příštích vlád. Máme tam navíc dostatečnou rezervu, na zahájení provozu elektrárny to nemá žádný vliv,“ dodal.
Varianty tendru
Jednání s premiérem Babišem a vicepremiérem Havlíčkem už během středečního zasedání výboru pro jádro avizovali pro Seznam Zprávy jeho účastníci z opozice. „Usnesení k bezpečnostní otázce nebylo přijato, v lednu proběhne jednání s předsedy politických stran,“ řekla Seznam Zprávám poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
Zpomalení tendru potvrdil i poslanec KDU-ČSL a bývalý vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek. „Schůzka předsedů sněmovních politických stran s předsedou vlády bude k rozhodnutí o variantě tendru, do té doby se nic nevypíše,“ napsal v SMS.
Na středečním výboru se potkali členové vlády s opozicí a s klíčovými hráči české energetiky, generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.
Orgánu předsedá premiér Andrej Babiš. Ten se kvůli tendru ocitá uprostřed geopolitické bitvy. Už v minulosti ohlásil, že by se tendr neměl vypisovat měsíce před volbami.
O možném odkladu rozhodnutí o spuštění tendru až na příští vládu ale právě podle všeho stále běží diskuze.
„Je celkem solidní shoda, že odložení (tendru na příští vládu – pozn. redakce) je nejhorší varianta,“ uvedl Pavel Bělobrádek pro Seznam Zprávy už z jednání výboru.
Brzdy tendru
Posunutí rozhodnutí, zda do tendru pustit ruské a čínské uchazeče, dále odkrajuje z času, který má Babišův kabinet na vypsání zakázky za stovky miliard korun. A hledání konsensu na úrovni lídrů politických stran nad bezpečnostními variantami tendru není jedinou brzdou.
Ve Sněmovně na schválení čeká zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, kterému se přezdívá „lex Dukovany“. Úpravu předkládá ministr Havlíček, ale dosud ji zrychleně parlamentem tlačili zejména komunisté a SPD, kteří spolu s prezidentem Milošem Zemanem propagují „družbu“ Česka s Ruskem a Čínou, a to zejména v byznyse.
Legislativu vláda potřebuje, aby tendr sladila s Evropskou komisí. A nově argumentuje i tím, že tento zákon potřebuje také pro samotné vypsání tendru.
Začátkem prosince bylo odložené třetí, tedy závěreční čtení tohoto zákona s tím, že hlasování má předcházet debata právě na středečním výboru pro jádro. Zákonodárci se k němu mají vrátit v pátek 18. prosince před vánočními svátky. Podle pirátského poslance Jana Lipavského se má však s jeho projednáním počkat dále až po lednové schůzce.
„Další projednávání zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice by se mělo nechat až poté, co bude nalezena politická shoda nad bezpečnostními parametry tendru, tedy po lednové schůzce všech předsedů politických stran,“ řekl Seznam Zprávám.
Poslanec Lipavský je zároveň předkladatelem pozměňovacího návrhu k nízkouhlíkovému zákonu, podle kterého nemají být do tendru přizváni uchazeči z Ruska a Číny.
O zákonu ale díky početní převaze a rozložení sil rozhodnou hlasy poslanců za ANO.
„Budu prosazovat projednání zákona podle stávajícího jízdního řádu,“ říká ministr Havlíček.
Tendr do ztracena?
Zákon musí také schválit Senát, kde vládne opozice, a podepsat prezident. Čeká ho tak ještě minimálně několik týdnů, ale spíše měsíců cesty českým parlamentem.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v materiálu pro středeční vládní jaderný výbor napsal, že bez tohoto zákona nelze tendr ani vypsat, protože bez něj nelze dojednat garantovanou cenu elektřiny z nových dukovanských bloků.
„Základní principy výkupní smlouvy musí být odsouhlaseny a potvrzeny ze strany státu a investora před vyhlášením výběrového řízení. Není možné zahájit výběrové řízení a teprve následně zjistit, že podmínky výkupní smlouvy zásadně znemožňují dodržet závazek cenové úrovně výrobních nákladů Nového jaderného zdroje Dukovany II mezi 50 a 60 eur za megawatthodinu,“ stojí v materiálu, který mají Seznam Zprávy k dispozici a citoval z něj i Radiožurnál.
S tímto výkladem ale nesouhlasí ČEZ.
„Nevíme, jak to bylo přesně myšleno, nutná podmínka pro samotné zahájení to (schválení nízkouhlíkového zákona – pozn. redakce) není. Je to podmínka pro jednání s Evropskou komisí,“ řekl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Polostátní společnost trvá na tom, že je připravená tendr spustit.
Když se vezmou všechny „přísady“ tendru, které se připravují v české politické kuchyni, a kolik zbývá času Babišově vládě do voleb v říjnu 2021, dá se předpokládat, že k přenechání tendru příští vládě, jak avizoval v listopadu premiér Babiš, nemusí dojít na základě jednoho „velkého“ rozhodnutí, ale pozvolně, jak se budou zpomalovat jednotlivé aspekty zakázky.
