Článek
„Jedna část kultury zamrzla a nevydělává, a streamovací služby jsou v téhle situaci privilegované a skvěle se jim rozvíjí byznys. Tím víc stojí za to, aby se nevelkým procentem podělily s těmi, kteří v téhle chvíli nemůžou vytvářet filmy, ale v budoucnu jsou na to připraveni a čekají na rozvoj filmového trhu v Polsku,“ vysvětloval polský ministr kultury Piotr Gliński ze strany Právo a spravedlnost.
Digitální daň neprošla
„Daň z Netflixu“ chtěla polská vláda zavést už loni v rámci digitální daně, po tlaku Spojených států ale od plánu ustoupila. Nynější zdanění amerického provozovatele streamovací služby (a mnohých dalších) je vlastně podstatně vykuchaná digitální daň, ze které jsou vynechaní giganti jako Facebook nebo Google.
Vláda nápad spojuje se současnou koronavirovou krizí, s níž se nápad vrátil do hry. Daň ve čtvrtek schválili poslanci, návrh prošel v rámci třetího protikrizového balíčku, kterým se novelizuje asi 40 zákonů. Pokud bude souhlasit Senát i prezident, budou Netflix, Amazon, Apple a jim podobné služby platit daň 1,5 procenta.
Letos se počítá s částkou v přepočtu 90 milionů, v příštích letech pak kolem 120 milionů korun ročně. Přímo Netflix by měl v Polsku platit ročně asi 40 milionů korun. Peníze z nové daně zamíří do Polského filmového institutu, který podporuje polskou tvorbu. Už od roku 2005 posílají institutu peníze majitelé kin, filmoví distributoři a kabelové televize. Zatím není jasné, jestli se v Polsku kvůli nové dani streamovací služby chystají zdražit.
Filmaři jsou pro
K zavedení daně vyzvali poslance členové Polské filmové akademie i sdružení režisérů, jde podle nich o zákon, který rozhodne o přežití polského filmu. „Polskou kinematografii během jednoho dne paralyzoval koronavirus. Kina, ve kterých jsme promítali naše filmy, se během jediného dne zavřela, během jednoho dne zákaz shromažďování zastavil produkci mnoha desítek nových filmů,“ apelovali filmaři.
Zákon ale sklidil i kritiku. Šéf opozičních lidovců a prezidentský kandidát Władysław Kosiniak-Kamysz vládu zkritizoval za to, že nedaní i velké digitální firmy. „Kdybyste zároveň zavedli daň na velké zahraniční koncerny, tak O.K. Ale teď víme, kdo za to zaplatí - Poláci, naši spoluobčané, a ne velké koncerny, protože náklady přehodí na Poláky,“ řekl ve středu politik.
Ke kritice se ve stejném duchu přidal i prezidentský kandidát krajní pravice Krzysztof Bosak. „Zavádí daň bez diskuse, konzultace, smyslu a logiky, nevíme s jakým cílem,“ pustil se do vládního návrhu. Podle Bosaka „by měly daň zaplatit firmy, které mají největší reklamní rozpočty na internetu, tedy Google a Facebook“. „Proč vláda bude danit něco, za co Poláci sami platí? Proč vláda nechce zdanit to, co je bezplatné?“ ptal se Bosak v parlamentu.
Spor o historický seriál
Polská vláda s Netflixem loni řešila ještě jiné téma než daně. Premiér Mateusz Morawiecki se ohradil proti chybné mapě, kterou použili tvůrci seriálu Ďábel od vedle (The Devil Next Door) o Johnu Demjaňukovi, ukrajinsko-americkém válečném zločinci, který byl dozorcem v německých koncentračních táborech.
V podivné mapě, která míchá hranice z různých časových období jsou v hranicích dnešního Polska vyznačené nacistické koncentrační a vyhlazovací tábory. Podle polského premiéra mapa naznačovala, že za koncentrační tábory bylo zodpovědné Polsko.
Netflix pak slíbil nápravu a k mapě po nějaké době přidal text „Německé tábory v Polsku okupovaném za 2. světové války“. Jenže ani to neodstraňuje všechny chyby. Vysvětlení se týká jen Polska, přitom hákový kříž označující tábor v českém Terezíně nijak vysvětlený není.
