Článek
„Ve Švýcarsku přece máme těch 170 milionů.” Věta, kterou 26. září 1997 pronesl hlavní manažer ODS Tomáš Ratiborský během debaty o koupi nového sídla strany. Věta, jež odstartovala pád Klausovy vlády a následovaly předčasné volby. Vládní krizi předcházel největší finanční skandál 90. let: sponzoring vládních stran od podnikatelů, do jejichž rukou politici privatizovali státní majetek.
Šlo například o bývalého tenistu Milana Šrejbra, který zprivatizoval Třinecké železárny a poslal ODS skoro osmimilionový dar. V účetnictví partaje se však Šrejber neobjevil, místo něj peníze „poslali” neexistující dárci Lájos Bács a Radjiv M. Sinha.
Za rozepsání Šrejbrova daru na Bácse a Sinhu, a tím za krácení daní, byl později souzen místopředseda ODS Libor Novák, soud jej nakonec obžaloby zprostil.
V příběhu švýcarského konta se pak vyšetřovatelé zaměřili na automobilového závodníka a podnikatele Ludvíka Ottu. Mimo vybranou hrstku tehdejších politiků, které pak postihla hromadná ztráta paměti, byl Otto zřejmě jediným, kdo znal pravdu o účtu v bance Credit Suisse v Curychu.
Z tohoto tajného účtu putovaly podle policie miliony právě i na česká konta Ludvíka Otta, propojeného s ODS přes Libora Nováka. Otto byl zatčen v létě 1999. Policie jej obvinila z krácení daní a soud ho poslal do vazby. Definitivní verdikt však padl - v tichosti - po neuvěřitelných deseti letech.
Jaký trest v kauze financování ODS nakonec padl? A jak to tenkrát chodilo s penězi z privatizací? Příběh jediného potrestaného rekonstruuje v pořadu Uzávěrka reportérka Sabina Slonková.
