Zprávy z bojiště: Stovky raket za minutu, pak děla. Jak vypadá postup Rusů

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou odkázány prokliky v textu.

Na charkovské části fronty docházelo především k „dělostřeleckým duelům“ a ostřelování z obou stran. Útoky pozemních jednotek probíhaly spíše v menším měřítku a nepřinesly zásadní zvrat. Ruské jednotky stále drží předmostí na ukrajinském území.

Nejtěžší boje posledních dní se odehrály jižněji, v oblasti kolem ruského předmostí u Izjumu. Připomínáme, že z této oblasti vedly ruské jednotky útok, který měl patrně vést k obklíčení Donbasu. V posledních několika týdnech byl ruský postup v této části bojiště pouze minimální.

V posledních dnech ovšem ruské jednotky dosáhly určitých úspěchů. Ve východní části výběžku dokázaly postoupit o několik kilometrů jižním směrem a obsadily, nebo minimálně bojují o, vesnici Bohodorične.

V tomto místě teče řeka Severskij Doněc veliký záhybem, a jde tedy i o jakýsi „poloostrov“ na ukrajinském břehu. Postup invazních sil v tomto směru tedy hrozí nejen vytvořením malého lokálního obklíčení, ale mohl by donutit obránce k vyklizení i několika dalších sídel v této oblasti.

Ze strategického hlediska není postup posledních dní nijak významný, jde o jednotky kilometrů, ale jen dokládá, že ruská armáda má stále dost sil, aby v klíčových místech fronty dokázala účinně zatlačit. Na rozdíl od první fáze invaze, která byla velmi neúspěšným pokusem o bleskovou válku, teď ruské síly postupují metodicky, především za použití dělostřelectva.

Podle reportéra Maca Bishopa, který byl nedávno právě v oblasti izjumského výběžku, začínají obvykle ruské útoky kolem třetí hodiny odpolední. Nejprve se objeví průzkumné jednotky, které hledají ukrajinské jednotky. Když na ně narazí, zavolají dělostřelectvo.

Bishop píše, že za své roky v americké námořní pěchotě i dekádu v profesi válečného zpravodaje nezažil tak intenzivní dělostřelbu jako u Izjumu. V jednom případě byl svědkem toho, jak ruské dělostřelectvo zasáhlo jedinou ukrajinskou pozici 480 neřízenými střelami během necelé minuty – a pak pokračovala palba hlavňového dělostřelectva. Na místech, kde se ruská snaha soustředí primárně a kde má ruské velení k dispozici dostatek mužů, po této dělostřelecké přípravě přicházejí útoky motorizované pěchoty s podporou tanků.

Stále platí, že ukrajinská armáda ruské dělostřelecké převaze nemůže konkurovat. Zmíněný Mac Bishop byl podle svých slov opakovaně svědkem toho, že ukrajinské průzkumné jednotky odhalily zranitelné ruské cíle – ale nebylo čím je zasáhnout.

Ukrajinská strana v oblasti není také pochopitelně zcela pasivní. Protiútoky bývají ovšem spíše lokální, tedy alespoň ty potvrzené. V posledních dnech a hodinách se objevují informace, že ukrajinské jednotky se pokoušejí ve větší míře vpadnout do boku ruským jednotkám v izjumském výběžku.

V posledním týdnu se minimálně objevilo nezvyklé množství lesních požárů v lesnaté oblasti západně od Izjumu, která leží již na ruskými silami obsazeném břehu Severního Donce. Ale rozsah a průběh této operace (pokud nějaká je) jsou nejasné. Nemáme dost informací, abychom mohli spekulovat, zda a jaký vliv by mohla mít na další vývoj v této části fronty.

Postupme po frontě dále, k městu Severodoněck. Ukrajinské jednotky podle všeho stále pevně drží velký podnik Azot na západě města. Střed města je buď územím nikoho, během neděle a pondělí však možná padl znovu do ruských rukou (i podle ukrajinských zdrojů).

Ruská dělostřelecká palba a v poslední době také relativně účinná letecká podpora velmi pravděpodobně znemožní ukrajinské straně, aby Severodoněck získala zpět. Ovšem ukrajinské jednotky mají na pohled dobré obranné postavení: oblast se dá dobře bránit, v prostoru jsou i připravené bunkry a na ruské straně zde působí patrně špatně vybavené a vycvičené separatistické jednotky. Jak jsme již také několikrát opakovali, ukrajinská strana má výhodu, že drží vysoký druhý břeh řeky, ze kterého je dobře vidět na území držené ruskými a proruskými jednotkami.

Postavení ukrajinských obránců se ovšem v posledních dnech zhoršilo. Ruská strana, zřejmě dělostřelectvo, konečně zničila poslední zpevněný most spojující Severodoněck s druhým břehem Donce. Zásobování jednotek ve městě tedy bude pro Kyjev výrazně komplikovanější. Ukrajinské velení o ústupu zatím nehovoří, ale ten se jeví jako velmi přitažlivá varianta. Ve městě mají být údajně pouze jednotky pěchoty v odhadované síle kolem 500 mužů bez těžké techniky, které by se tedy přes řeku měly být schopné stáhnout.

Zničení mostu také naznačuje, že ruské velení neuvažuje o tom, že by pokračovalo ze Severodoněcku v útoku na druhý břeh. V takovém případě by dávalo smysl spíše most nechat stát. Možná Moskva spíše věří, že se jí podaří obsadit druhý břeh bez boje. Tedy, že ukrajinské síly se z oblasti stáhnou kvůli hrozbě obklíčení ve směru od Popasne nebo Izjumu (či obou míst zároveň). To je ovšem samozřejmě z naší strany spekulace.

V každém případě bitva o město tedy pokračuje. Ukrajinské jednotky jsou však v horším postavení než před víkendem.

Co platí v Severodoněcku, nelze říci o oblasti kolem města Popasne. Situace obránců v této oblasti není vůbec jednoduchá, za posledních několik dní se však nezměnila k horšímu. Ruské jednotky neuspěly v této oblasti prakticky v žádném útoku, který během několika posledních dní podnikly.

Postavení ukrajinských jednotek v několika místech fronty je ovšem prekérní. Týká se to především městečka Zolote, které leží severovýchodně od města Popasne. V této oblasti k obklíčení ukrajinských jednotek chybí doslova jednotky kilometrů.

O něco jižněji poprvé od února letošního roku došlo k průlomu hlavních ukrajinských obranných pozic na západním břehu Vuhlehirské přehradní nádrže. Ruské jednotky tu postoupily v malém úseku fronty sotva jen o pár kilometrů, ale mohly by si tím samozřejmě vytvořit prostor pro další útoky. Uvidíme, zda budou mít dostatečné síly k tomu, aby dokázaly tento lokální úspěch využít.

V úseku fronty kolem města Záporoží nejsou v posledních dnech hlášeny žádné velké změny. Poměrně rozporuplné informace máme naopak z části linie doteku u města Cherson. V této oblasti se v posledních týdnech pokusily ukrajinské síly o protiútok.

V minulém týdnu se nezdálo, že by ukrajinská ofenzíva zaznamenala významný pokrok. Objevují se informace o tom, že ukrajinské jednotky na několika místech postoupily o 10 i více kilometrů, nebyly ovšem potvrzeny a ověřeny. A jak již všichni víme, falešných informacích o úspěších jedné či druhé strany se objevuje neustále dost.

V tuto chvíli je zřejmě reálnější počítat s tím, že ukrajinská ofenzíva se alespoň prozatím vyčerpala. Rádi se necháme během příštích dní vyvést z omylu, v tuto chvíli se ovšem osud ukrajinské jižní ofenzívy zdá symptomatický: žádná strana nemá rezerv nazbyt.