Zprávy z bojiště: Rusko doplňuje síly, partyzáni slaví úspěchy na jihu

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

Situace na ukrajinském bojišti se od poslední „situační zprávy“ zásadně nezměnila. A to ani přesto, že Rusko signalizovalo, že změní své cíle a tedy i strategii a soustředí se především na „osvobození“ území, které by podle něj mělo patřit separatistickým republikám na východě Ukrajiny.

Přesto však významné přeskupení ruských sil nebylo zaznamenáno. Ukrajinci zase provedli několik úspěšných (a také zřejmě neúspěšných) lokálních protiútoků.

Ruská armáda v současné chvíli nemá podle řady indicií k dispozici zdroje a síly na další velké útoky. Naopak spíše konsoliduje a posiluje jednotky poškozené během dosavadních bojů.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že ruská 35. polní armáda stahuje jednotky, které v boji utrpěly větší ztráty, do Běloruska. Ruské síly také zřídily nové velitelské stanoviště a logistické zázemí (třeba sklady munice) pro všechny jednotky z východního okruhu v černobylské oblasti.

Ukrajinský generální štáb uvádí, že ruská armáda pokračuje v úsilí nahradit ztráty na personálu a vybavení, daří se to však pouze pomalu. Rusko údajně zřídilo základnu v ruské Brjanské oblasti, která má opravovat a obnovovat techniku staženou ze strategických rezerv. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že velká část ruské rezervní techniky je nepoužitelná nebo ve velmi špatném stavu, přičemž mnoha vozidlům chybí základní komponenty, včetně například motorů.

Ukrajinci také uvádí, že ruská armáda je nucena využívat v boji vyšší podíl branců v důsledku ztrát mezi profesionálními vojáky. Tyto zprávy nelze nezávisle potvrdit, ale odpovídají pozorovaným vzorcům ruských operací a ztrát na Ukrajině a dřívějšímu hodnocení stavu ruského systému personálních rezerv.

Generální štáb 27. března uvedl, že ruské síly stále častěji používají starou a nevyhovující munici, což vede k nárůstu počtu nehod v ruských arzenálech a skladech. Výslovně přitom zmínil použití starší munice 165. dělostřeleckou brigádou 35. kombinované armády, která působí severozápadně od Kyjeva. Generální štáb také tvrdí, že Rusko vyslalo na Ukrajinu až devět logistických praporů a až pět „hlavních logistických center“, aby vyřešilo přetrvávající problémy se zásobováním.

Vzhledem k rychlosti úsilí o nahrazení bojových ztrát a vysílání dalších posil pravděpodobně ruská armáda nebude moci v nejbližších dnech úspěšně obnovit hlavní operace v okolí Kyjeva.

Samozřejmě je třeba připomenout, že řada informací zůstává neověřených a bylo by chybou ruskou armádu podceňovat. Možná nemá síly na vedení masivních útočných operací, to ale neznamená, že nemůže být efektivní, pokud bude mít dost času na plánování a bude se moci více soustředit na některé části bojiště. Dost možná na východě Ukrajiny, jak by mohla naznačovat páteční vyjádření Moskvy o konci „první fáze“.

Ruské síly pokračovaly v neúspěšných snahách o přesun do pozic, z nichž by mohly zaútočit nebo obklíčit Kyjev, a to navzdory tvrzení prvního zástupce náčelníka ruského generálního štábu Sergeje Rudského z 25. března o soustředění na operace na východě Ukrajiny. Ruská armáda nadále soustřeďuje posily a náhrady v Bělorusku a Rusku severně od Kyjeva, bojuje o pozice na kyjevském předměstí a pokouší se dokončit obklíčení Černihivu.

Dění na zemi tedy zatím nedokládá změny v prioritách ruského vrchního velení a důraz, který kladlo na dobytí ukrajinského hlavního města. V této oblasti je stále největší koncentrace ruských pozemních sil na Ukrajině.

Ukrajinský generální štáb ve vyjádření z 26. března také tvrdí, že na frontu směřují další ruské síly z Východního vojenského okruhu (tedy vojsk, která jsou umístěna na Sibiři a Dálném východě). Síly Východního vojenského okruhu zatím byly nasazeny výhradně v Kyjevské a Černihivské oblasti.

Ani ruská strana zatím nijak nepotvrdila, že by přesunovala síly z Kyjeva nebo jiné části Ukrajiny do bojů v oblasti Donbasu. Naopak řada indicií naznačuje, že tak opravdu neučinila. Stále statičtější povaha bojů v okolí Kyjeva v tuto chvíli tedy spíše odráží nízkou úroveň bojeschopnosti ruských sil než nějaký posun v ruských cílech nebo úsilí v této době, odhaduje víkendová analýza ISW.

Svou roli v tom mohou hrát i útoky ukrajinských sil. Ty během víkendu pokračovaly v protiútocích na několika místech a získaly zpět část ztracených území východně od Kyjeva, v Sumské oblasti a v okolí Charkova. Ukrajinské protiútoky nejsou masivní a nejsou takového rozsahu, aby ruskou armádu donutily k ústupu ve větším měřítku.

Přesto se zdá, že ukrajinským silám se daří znovu dobýt některá klíčová místa a narušit ruské snahy o obnovení velkých útočných operací. Ukrajincům se nedaří samozřejmě vždy, například zřejmě nedokázali dobýt město Vilhivka, které bylo jedním cílem operací z posledních dní.

Pro ukrajinskou stranu je také důležité nepřecenit vlastní sily a nevyčerpat se zbytečnými útoky s vysokými ztrátami na životech a materiálu. Zatím se zdá, že nic takového se nestalo (což ale také stejně dobře může naznačovat, že na větší ofenzívu prostě ukrajinská armáda nemá zdroje).

Obecně lze na základě dostupných informací ovšem říci, že ani ruské, ani ukrajinské síly v posledních 24 hodinách neprovedly žádné větší operace v okolí Kyjeva. Podle ukrajinských úřadů a armády se ruské ostřelování soustředilo na města Buča, Irpiň, Hostomel, Boroďanka a Makariv, nezdá se ovšem, že by ruské síly v těchto oblastech v posledních 24 hodinách provedly nějaké pozemní útoky.

Na pohled významnou zprávou se může zdát, že ruské síly obsadily město Slavutyč, které leží nedaleko Černobylu. Ze Slavutyče dojíždí (vlakem) většina zaměstnanců černobylského komplexu. Ukrajinci byli od města odříznuti v prvních dnech bojů, posádku města se pokusili doplnit, ale nebyli úspěšní. Ruské síly posily do města nepustily. Pád města zřejmě ovšem celkovou situaci v oblasti Kyjeva nijak nezmění.

Mohl by ovšem Rusku poněkud ulehčit snahu o obklíčení Černihivu (leží severně od Kyjeva). Město, jehož pád měl zřejmě ulehčit obklíčení Kyjeva, ruská armáda zatím nedokázala odříznout od jihu. V některých směrech v posledních dnech údajně invazní síly podle ukrajinské armády směřovaly posily, velká operace tu však neprobíhá.

Rusko se tedy zatím soustřeďuje spíše na boj „na dálku“. Ukrajinské ministerstvo obrany například uvedlo, že střely vypálené ruskými válečnými loděmi 27. března zničily ukrajinský raketový sklad v Plesecku (jihozápadně od Kyjeva).

V otevřeném terénu v jižní části Ukrajiny, kde se ruská armáda také mohla opřít o zázemí na Krymu, dosahují invazní síly zatím největších úspěchů. V současné době i v této oblasti ovšem fronta víceméně stojí. Ruské pokusy o útok v posledních několika dnech nepřinesly v této oblasti žádný významnější úspěch.

Ruské síly pravděpodobně v nadcházejících dnech rozdělí město Mariupol, jak tvrdí, a obecně se očekává, že v relativně blízké budoucnosti pravděpodobně získají nad městem kontrolu. Boje v Mariupolu jsou však nadále prudké a ruské síly nejspíše utrpěly poměrně vážné ztráty. Možná takové, že by mohly výrazně ovlivnit bojeschopnost těchto jednotek a možnost jejich rychlého nasazení jinde. Některé jednotky, například 810. brigáda námořní pěchoty a 150. motostřelecká divize, v posledních několika týdnech ztratily velitele.

Je otevřenou otázkou, kolik sil vlastně ruská armáda ukončením obléhání získá. Pokud jich bude dostatek, mohou být rychle nasazeny například na východě Ukrajiny, kde by pak mohly být obnovené rozsáhlé útočné operace.

Na jiných místech jižní fronty probíhá zřejmě jiný, méně viditelný boj. Podle nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany město Cherson ležící na jižní ose postupu invazních vojsk již není plně pod ruskou kontrolou. V jeho blízkosti se nenachází žádné pravidelné jednotky ukrajinské armády. Pokud tomu tak skutečně je, téměř jistě to svědčí o přítomnosti místních ukrajinských partyzánských oddílů a efektivitě místního odboje.

V tuto chvíli se jeví jako pravděpodobné, že ukrajinské partyzánské akce v okolí Chersonu vážou ruské síly, které by jinak mohly pomoci na jiných částech fronty, nebo pokračovat v postupu na sever.

I vzhledem k již potvrzenému potopení jednoho výsadkového plavidla ruské armády se zdá téměř jisté, že Rusko nemá v blízké době v plánu žádné obojživelné operace. Civilní správa Oděské oblasti sice 27. března oznámila, že ruské síly provádějí letecký průzkum Oděsy a existuje prý vysoká pravděpodobnost, že na Oděsu udeří ruské válečné lodě. Z vojenského hlediska to ovšem nedává velký smyl – výsadek by neměl žádnou podporu. Navíc Rusko podle některých indicií vyčlenilo velkou část svých rezerv námořní pěchoty pro boje v Mariupolu.

I přes zmíněná ruská prohlášení o zvýšení důrazu na operace na východě země, v oblasti obou proruských samozvaných republik, ani zde nedošlo v posledních dnech k významnějším událostem a posunu.

Ruské síly zahájily 26. března omezenou pozemní ofenzivní operaci ve zjevné snaze dobýt města Popasna a Rubižne, ale podle ukrajinského generálního štábu bez úspěchu. Dne 27. března štáb oznámil, že ukrajinské síly v uplynulém dni odrazily sedm ruských útoků v Doněcké a Luhanské oblasti.

Proruské telegramové kanály rozšířily video, které tvrdí, že na něm čečenští bojovníci a členové proruského motorkářského klubu Noční vlci 26. března „osvobozují“ ukrajinské civilisty v Rubižne. Nic dalšího ovšem nenasvědčuje tomu, že by město padlo, a je tedy spíše pravděpodobné, že video bylo pořízeno jinde.

Analytici z ISW znovu vydali seznam několika předpovědí pro vývoj následujících dní. Podle nich: