Hlavní obsah

Vymírání druhů způsobuje i finanční škody a ztráty lidských životů

Foto: Shutterstock.com

Supi mimo jiné omezovali populaci zdivočelých psů a tím i riziko vztekliny, protože bývali při nacházení potravy rychlejší.

Ekologické krize mívají dalekosáhlé následky, které lze předem často jen stěží odhadnout. Příkladem těchto nečekaných konců může být vymírání mrchožravých ptáků v Indii.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!

Na začátku 90. let minulého století došlo v severoindickém národním parku Keoladeo k dramatickému úbytku tamních supů bengálských, jejichž počet klesl o 95 %. V následujících letech podobná katastrofa zasáhla skoro celý subkontinent a všechny druhy tamních supů, které se dnes označují za kriticky ohrožené. Uvádí se, že z původních zhruba 50 milionů supů na indickém subkontinentu jich zbylo několik tisíc.

Na začátku 21. století se povedlo prokázat, že za vymírání mohla naprosto jednoznačně veterinární medicína. Konkrétně používání diklofenaku, což je protizánětlivý lék používaný pro léčbu lidí i zvířat.

Indičtí supi se živili hlavně mršinami domácích zvířat, která byla diklofenakem léčena a s jejichž likvidací si místní zemědělci nedělali starosti.

Supi nemají v těle enzymy, které by látku rozložily, a proto jsou na přípravek neobyčejně citliví. (Například kondoři už tak citliví nejsou.) Diklofenak se v jejich tělech hromadí a blokuje vyměšování kyseliny močové, což vede k selhání ledvin a smrti.

V roce 2006 indická vláda lék zakázala, následoval ji Bangladéš, Pákistán a Nepál. Pokles počtu supů se zastavil, ale napáchané škody se nepodařilo napravit. Populace se nevzpamatovaly; počty mrchožravých ptáků klesly zhruba o 99 % proti úrovni před uvedením léku.

Zákaz totiž hrozbu protizánětlivých léků neodstranil zcela. Diklofenak se stále legálně prodává pro účely v lidské medicíně a tajné kontroly maloobchodních lékáren odhalily, že se stále pokoutně používá i k léčbě dobytka. Pro chovatele je velmi účinný. Diklofenaku se v Indii říká „lék k čaji“, protože stav nemocných zvířat se zlepší, než veterinář s majitelem dopije šálek čaje. Navíc se ukázalo, že podobné smrtící účinky na volně žijící zvířata mají i jiná léčiva.

Vymírání supů mělo dramatický dopad na životní prostředí, jakkoliv to může znít nám Středoevropanům překvapivě. Souvisí to mimo jiné i s hinduistickou tradicí přístupu k dobytku. Krávy jsou v Indii právně chráněné a zdrženlivost od pojídání hovězího je tradiční součástí hinduismu. Zvířata se volně pohybují i v hustě obydlených oblastech a po smrti představují v podstatě nevyužitelnou „surovinu“.

O jejich odstranění se vždy starali mrchožrouti, především právě supi. Ptáci také drželi na uzdě populaci zdivočelých psů, protože bývali při nacházení potravy rychlejší. Po vymizení létavých mrchožroutů se ale hlavními odklízeči zdechlin stali psi a rychle se rozmnožili.

Vzrostlo riziko vztekliny, která zasáhla desítky tisíc lidí, a vyžádala si vznik rozsáhlé očkovací kampaně. Rozšířily se i další choroby (např. antrax či mor), které souvisely se zhoršeným odklízením mršin. Zažívací trakt supů se vyznačuje silnou kyselostí, takže likviduje patogeny účinněji než zažívání jiných druhů „odklízečů“.

Dopady této nečekané ekologické krize viděl na vlastní oči i Anant Sudarshan. Dnes environmentální ekonom na univerzitě ve Warwicku pro časopis Science nedávno vzpomínal, že v letech jeho dospívání se mršiny dobytka hromadily v okolí dílen na zpracování kůží a na okrajích měst a vesnic. Pole se změnila na „bufety“ pro divoké psy a další méně výkonné mrchožrouty, jako jsou krysy.

Když se z hromad mrtvých zvířat stal velký problém, indická vláda vydala nařízení vyžadující chemickou likvidaci mršin, což ale vedlo k únikům toxických látek do okolí, především vodních toků.

Vymírání druhů dopadá i na lidi

Po letech se Sudarshan k otázce vrátil společně s Eyalem Frankem, environmentálním ekonomem z Chicagské univerzity. Pokusili se zjistit, zda a jaký vliv mělo na lidské zdraví zhroucení supí populace. Zjednodušeně řečeno přes sebe položili mapu výskytu supů s mapami indických správních obvodů. A pak měřili změny, které v několika ukazatelích nastaly po zahájení tohoto drastického „experimentu mimo laboratoř“.

Oblasti, kde supi mívali vhodné podmínky pro život a v minulosti se tam hojně vyskytovali, zaznamenaly měřitelný nárůst celkové úmrtnosti, která se mezi lety 2000 a 2005 zvýšila o více než čtyři procenta. V absolutních číslech to bylo ročně zhruba 104 tisíc úmrtí nad dlouhodobým trendem. Autoři to zdůvodňují tím, že ptáci přestali poskytovat své ekologické služby, tedy likvidaci mršin hospodářských zvířat.

Napovídá tomu skutečnost, že úmrtnost se výrazněji zvýšila v okresech s vysokým počtem hospodářských zvířat. Tam mršin nejspíše přibylo nejvíce, což vedlo ke zvýšení počtu zdivočelých psů a krys, které jsou známými přenašeči nemocí. Kde bylo krav méně, nepředstavovaly jejich mršiny tak velký problém.

Ve městech byl nárůst úmrtnosti větší než ve venkovských oblastech. To naznačuje, že ztráta supů měla významnější dopad v hustěji obydlených regionech, kde je vyšší pravděpodobnost interakce mezi lidmi a zvířaty typu psů a krys. Zmizení supů také vedlo ke zhoršení kvality vody v důsledku zvýšeného množství organických látek a bakteriální kontaminace ve vodních zdrojích, způsobených rozkládajícími se mršinami.

Finanční dopady krize

Autoři výzkumu se také pokusili vyčíslit hodnotu ekologické služby, o kterou Indie kvůli vymírání supů přišla. Při výpočtu finančních škod vycházeli z předchozího výzkumu, který stanovil, kolik je indická společnost ochotna vynaložit na záchranu jednoho života. Vychází to na zhruba 665 tisíc dolarů na osobu, tedy zhruba 15 milionů korun. Celkové ekonomické škody způsobené úbytkem populace supů tak v letech 2000–2005 podle tohoto výpočtu činily zhruba 70 miliard dolarů ročně (cca 1,75 bilionu korun).

O výsledné částce je možné debatovat. Dají se použít jiné statistiky, při kterých vychází škody nižší. Zajímavější je ovšem samotný prokázaný jev a metodika studie, která velmi dobře a přesvědčivě dokládá následky ekologických krizí na lidskou populaci. Práce, která v oboru podle některých brzy bude „klasikou“, by mohla brzy najít další následovatele.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Doporučované