Tisíce lidí se žení s fiktivními postavami. Mění videohry pro singles lidské vztahy?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejspíš jste si už sami všimli, že počítačové a mobilní hry jsou mnohdy výrazně sexualizované. Není to jenom dnes, postavy jako Lara Croft nebo Samus Aran byly už na přelomu tisíciletí vnímané v médiích jako příliš sexistické, a stejnou nálepku proto dala část veřejnosti i celému videohernímu průmyslu.

Ať už to bylo účelové, nebo ne, dnešní hry takto dělané záměrně jsou. A to nejen pomocí žen s přebujelými křivkami, ale také mužů. Ženy dnes tvoří zhruba 50 procent všech hráčů a herní studia tedy míří i na ně. Cílovou skupinou jsou přitom mimo jiné lidé bez partnera, tzv. singles.

Typickým příkladem jsou gacha hry (hlavní herní mechanika se točí kolem gamblingu) jako Goddes of Victory: Nikke nebo Zenless Zone Zero, kde si můžete nasbírat sexy postavy, jako byste sbírali herní kartičky.

Dále jsou to i velké úspěšné tituly jako Stellar Blade z dubna loňského roku anebo multiplayer střílečka Overwatch a další. Druhý zmíněný titul dokonce rozproudil fenomén komunitně tvořené pornografie.

Stellar Blade je velice povedeným akčním titulem, kde se snažíte o záchranu lidské rasy bojem proti zmutovaným příšerám. Ovšem Eve, hlavní postava, za kterou hrajete, je takový sexy android. Ideální objekt pro osamělé muže.

Hned si na ní všimnete, že přilehlý latexový obleček nejspíše neodkazuje na věčnou cudnost a lásku k Bohu. Naopak, sex-appeal Eve je jedním z hlavních motivů, na něž tvůrčí studio ShiftUp cílí. A pokud je vám jeden žhavý obleček málo, hra nabízí celkem 91 různých kostýmů k nalezení. Mimochodem, stejné studio vydává i zmiňovanou hru Goddes of Victory: Nikke.

V podobném duchu sexy postav v oblečení podtrhujícím tělesné křivky se nesou i tituly Overwatch a Overwatch 2. V této multiplayerové střílečce si vyberete z množství unikátních hrdinů a následně se snažíte ukázat svému týmu, že máte nejvíc zabití nepřátel.

V době svého vzniku, tedy v roce 2016, na sebe Overwatch upozornila nejen unikátními herními mechanikami, ale také obrovským množstvím pornografického materiálu, který její fanoušci tvořili. Kvůli tomu se tvůrci Overwatch rozhodli, že z druhého dílu oblíbené hry odstraní některé sugestivní pózy postav.

Hry ve využívání sexuality pro zvýšení tržeb nejsou jediné, známé je to i z reklamního, filmového a hudebního průmyslu. „Přenos sexualizovaných obsahů do počítačových her vlastně není nic nového. Jenom se nám mění platforma. To ale není něco, co by přinesly technologie. Spíš jde o tu formu,“ říká Jakub Staněk, expert z Katedry psychologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

Sex jednoduše prodává. Proto už dnes obecně platí, že pokud někdo například kvůli osamělosti hledá sexualizovaný obsah, může sáhnout i po počítačových hrách. A to nejen po takových, kde si může prohlížet sexy oblečené postavy. I nejpoužívanější aplikace pro nákup a správu her, Steam, nabízí ve svém repertoáru řadu pornografických titulů. A to i na hlavní stránce.

Z pohledu fiktivních vztahů to však u sexualizace a pornografie v herním průmyslu nekončí. Mnohé hry jsou schopné vás naprosto vtáhnout do děje, můžete se cítit jako součást herního světa. A někteří se dokonce mohou zamilovat do herních postav, což je opět zvláště případ lidí žijících jako singles.

Odborně by se těmto vztahům říká „parasociální vztahy“, což jsou jednostranné vztahy, jež lidé navazují s fiktivními postavami, ale například i s filmovými či hudebními hvězdami.

Takové vztahy mohou zajít až do extrému, kdy se například Japonec Akihiko Kondo oženil s populární softwarovou zpěvačkou Hatsune Miku. Ta mimo jiné absolvovala turné s Lady Gaga, byl o ní natočen celovečerní film a stala se postavou ve videohrách Hatsune Miku: Project Diva nebo Fortnite Battle Royale.

Ale Kondo není rozhodně sám. Jak píší New York Times, v posledním desetiletí uzavřely sňatky s fitivními postavami tisíce Japonců. Desetitisíce dalších lidí po celém světě v online skupinách diskutují o své oddanosti postavám z videoher nebo z anime a mangy.

Případ Akihika Konda jde dokonce tak daleko, že mladý muž odmítá živou partnerku. Na životě s Miku vidí řadu výhod: Vždy je tu pro něj, nikdy ho nezradí a on ji nikdy nebude muset vidět onemocnět nebo zemřít. Sám Kondo se hlásí k rostoucímu hnutí lidí, kteří se označují jako „fiktosexuálové“, jak se svěřil New York Times. Pro romantickou přitažlivost k fiktivním postavám se pak vžil také termín „fiktoromantická přitažlivost“.

Znáte hru Baldur's Gate 3? V roce 2023 vyhrála titul hra roku. Jedná se o epický, propracovaný fantasy příběh, v němž se vy jako hrdina stanete obětí mimozemského parazita. Následně se se svou partou ostatních obětí s parazitem v hlavě snažíte zbavit svých černých pasažérů, a co víc, musíte zachránit celý svět před plánem tajemných zloduchů.

Společně s epickou poutí však musíte také udržovat dobré vztahy se svými společníky. Budete řešit jejich osobní strasti a pomalu ale jistě si můžete navázat i romantický vztah. Důležité momenty ve hře jsou dále ovlivněny tím, koho si zvolíte jako svého milence, a dokonce i každý z vašich společníků má speciální epilog dle toho, koho si zvolíte. Sami hráči o hře tedy vtipkují, že si koupili simulátor randění, jenž také obsahuje nějaký příběh.

Pro singles přitom takový simulátor může i nahradit skutečné vztahy. Ale má to své limity. „V krátkodobém horizontu tyto vztahy mohou fungovat. Uvolňují se endorfiny a dopamin a tomu člověku je to příjemné, ale dlouhodobě to nefunguje. Jsou to právě ty parasociální vztahy,“ varuje Jakub Staněk.

Romantická láska a sex nejsou jediné, po čem single lidé mohou toužit. Co třeba místo, kam patřit? Nebo ideální komunita? Malý pixelový projekt Stardew Valley využil právě tohoto fenoménu a dnes má stejnojmenný titul až kultovní status.

Zde jste hlavním hrdinou vy. Váš dědeček zemřel a odkázal vám celou svou farmu na kraji malého městečka Pelican Town. Zatímco si opravujete svou farmičku, seznámíte se s místními obyvateli. Zjistíte, jaké mají životní trable a po čase to budete právě vy, kdo kolem sebe všechny spojí dohromady.

Hra nemá žádný velký příběh. Tím jsou právě osudy obyvatel Pelican town a jejich vztah k vám. Není kam pospíchat a hru si můžete užít ve svém tempu – tedy pokud zrovna nemá někdo z vašich sousedů narozeniny.

Vytvořit se tím tedy může i zdání života ve skutečné komunitě s řadou mezilidských vztahů. Pořád je to však fikce. To, jak dlouho mohou podobné vztahy vydržet, záleží dle Jakuba Staňka na jednotlivcích. Krátkodobě sice mohou uspokojit lidskou potřebu sociálních vztahů, ale nemohou ji nahradit plnohodnotně. U dospělých lidí je tedy vždy dobré, aby nezapomínali i na své skutečné vztahy.

Vraťme se ještě k sexualizovanému obsahu v běžných hrách. Skrývá se v nich totiž ještě jedno riziko, které platí nejen pro singles.

Až na výjimky bývají postavy ve videohrách idealizované. Ty mužské jsou často svalnaté a v perfektní kondici, ženské postavy pak mají také perfektní tělo a nemají žádnou chybu na půvabu. „Dnes dochází ke dvěma reakcím ze strany lidí. Buď jsou na to zvyklí a ani jim to nepřipadá zvláštní, anebo se cítí bombardováni ze všech stran a podporuje to v nich špatně pocity,“ upozorňuje Jakub Staněk.

Ze hry Goddess of Victory: Nikke

Časté hraní takových her tedy může mít u části lidí potenciálně negativní dopad na jejich sebevědomí. Lidé se pak sami mohou dostat do začarovaného kruhu, kdy si mohou říkat, proč zrovna oni nemají tak hezké tělo, i když se snaží. Zvláště nebezpečné je to u singles, kteří si tím mohou vysvětlovat i problém navazovat skutečné vztahy.

S nimi samotnými přitom nic špatně není, jsou pod vlivem zkresleného dojmu. Dle Staňka je proto důležité, aby lidé nezapomínali, že postavy ve hrách jsou idealizované. A pokud sami nemají tělo řeckého boha, tak to není nic špatného. Platí to nejen u her, ale například i u sociálních sítí.

Výše zmíněné může mít dopad na budoucí skutečné partnerské vztahy hráčů. Dá se předpokládat, že ti, kteří hráli hry z důvodu absence partnerského či jiných vztahů, se jim budou věnovat i nadále. Třeba i kvůli pocitu sounáležitosti.

U lidí ve vztahu expert pro případy, že někdo z partnerů je vášnivým počítačovým hráčem, doporučuje zdravou komunikaci. „První rovina je v tom, a to platí spíše pro pornografii, že se u lidí mohou vytvářet nerealistická očekávání i pro jejich vlastní vztahy a sexuální život.“ Druhá rovina tkví dle Staňka v komunikaci.

Je vždy na partnerech, jak si vykomunikují, co jim hry přináší. „Pokud hra jednomu z partnerů dává něco, co mu ten druhý dát nemůže, mohl by to být problém,“ poznamenává Staněk. Důležité tedy je, aby člověk stále vnímal hru jako fikci a neočekával od svého partnera něco nereálného.