Hlavní obsah

Úsporný, tichý, lehčí. Nový tank Abrams zní jako sen armádního ekologa

Foto: General Dynamics

Koncept AbramsX na obrázku z videa General Dynamics.

Společnost General Dynamics představila svou vizi další generace amerického těžkého tanku Abrams. Kromě „průhledného pancéřování“ slibuje i umělou inteligenci.

Článek

Nových typů tanků se od konce studené války mnoho neobjevilo. Souviselo to s řadou faktorů: změnou geopolitické situace, pochybnostmi o roli tanku v budoucí válce a také dostatkem levných tanků sovětského původu na trhu.

Nejen na Ukrajině v tankových oddílech převládají typy, jejichž základní konstrukce je stará půl století či více. Zásadní změnou ovšem prošlo vybavení takových strojů (alespoň v těch státech, které do své armády investovaly). A to nejen to vnitřní, tedy elektronika či motory, ale také například pancéřování, alespoň v podobě dodatečně dodané ochrany, jakou používají ruské či ukrajinské stroje.

V kurzu „zásadní modernizace“ navrhuje pokračovat i výrobce jednoho z nejznámějších a dodnes nejlepších tanků světa M1 Abrams. Společnost General Dynamics totiž nedávno představila svůj návrh podoby tanku nové generace označovaný jako AbramsX.

Tank byl představen v 55sekundovém videu na YouTube doplněném samozřejmě patřičně dramatickou hudbou a v tiskovém prohlášení. Zatím tedy jde o něco, co chce výrobce prodat americké armádě (a dalším zájemcům), nikoliv hotový a schválený typ. Přesto ukazuje, jakým směrem by se tanková technika mohla vydat.

Novinky ve výbavě

Jak tedy z názvu vidno, stále jde o typ navazující na tradici stroje, který začal vznikat před půl stoletím. Tehdy se Abrams spolu s několika dalšími zbraněmi (třeba raketomety HIMARS a vrtulníky Apache) zrodil jako odpověď na sovětskou vojenskou převahu na evropském bojišti.

Abrams prošel v uplynulých desetiletích různými změnami, v roce 2020 například vstoupila do služby verze nazvaná SEPv3. Stále má samozřejmě své nedostatky jako každý jiný kus techniky. Mimo jiné spotřebovává velké množství paliva, které se tedy musí na bojiště složitě dopravovat. Spotřeba je v terénu kolem 4 litrů na jeden kilometr. M1 není tak rychlý a obratný jako lehčí obrněná vozidla typu Bradley, která by měl v boji doprovázet. Tank je také drahý, ale těžko věřit, že by nový typ tento problém vyřešil; historie spíše nasvědčuje tomu, že to může být naopak.

General Dynamics tvrdí, že AbramsX by měl část těchto problémů vyřešit. Místo „hladové“ plynové turbíny s velmi charakteristickým zvukem navrhuje pro pohon tanku „hybridní“ motor, tedy dieselelektrický. V praxi by to mělo vést údajně ke snížení spotřeby zhruba o polovinu a také možnosti tichého pohybu na krátké (patrně velmi krátké) vzdálenosti čistě na elektrický pohon.

Ke snížení spotřeby a zároveň zvýšení obratnosti přispívá i to, že tank by měl být zhruba o 10 tun lehčí než současné modely Abramse; měl by tedy mít hmotnost někde těsně pod 60 tun. K tomu má přispět i změna konstrukce.

Prázdná věž

AbramsX by měl mít menší věž, ve které nemá sedět nikdo z posádky. Ta je podle návrhu pouze tříčlenná. Dosud měly všechny modely M1 čtyři členy posádky, v novém typu by ovšem neměl jezdit nabíječ. Nový americký tank by měl mít automatické nabíjení. To sovětské tanky mají už od 60. let, v praxi se však jejich řešení ukazuje jako velmi problematické – a pro posádku často smrtící.

Nevhodné ruské, respektive sovětské, řešení ovšem nezbytně neznamená, že všechny automatické nabíjecí systémy jsou špatné. V General Dynamics tvrdí, že se vyhnou hlavní chybě tanků T-64 a výše a munice bude nadále důkladně oddělena od prostoru pro posádku. Což by mělo být výrazně jednodušší, pokud všichni členové posádky budou sedět v korbě.

Otázkou je, zda úspora jednoho člena posádky stojí opravdu za to. V boji či při opravách se jeden pár očí a rukou navíc hodí a pro čtvrtého člena posádky by se rozhodně mohla najít práce. Třeba v létě představený německý koncept tanku nové generace Panther KF51 počítá se čtvrtým místem třeba pro operátora dronů, které by měly být součástí výbavy obrněnce.

Mimochodem AbramsX, stejně jako německý a další podobné návrhy, počítá se zesílením pancéřování právě proti různým bezpilotním prostředkům. Má tedy mít silnější pancíř na vrchní straně věže i korby. Proti dronům by patrně mohl pomoci i 30milimetrový kanón, který koncept nese na vrcholu věže, pokud bude mít odpovídající systém odhalování létajících strojů.

Hlavní zbraní nového tanku by mělo být zatím nikdy nepoužité dělo XM360 ráže 120 milimetrů. To vzniklo v první dekádě století v rámci ambiciózní programu na náhradu všech obrněných vozidel americké armády novými typy. Americké daňové poplatníky vyšel na 18 miliard dolarů, ale žádný nový typ z něj nevzešel…

Zbraň by měla střílet primárně munici známou jako AMP, která ukazuje směr budoucího vývoje a vznikla nezávisle v rámci jiného programu. Tato „víceúčelová“ munice se dá totiž nastavit před výstřelem na různé typy.

Může sloužit jako průrazná proti těžké technice či bunkrům, může být nastavená jako výbušná. Nebo může fungovat jako gigantický „brok“, který vybuchne ještě nad terénem a vymrští do okolí šrapnely, které mají hrozivý účinek proti lidskému tělu a slabšímu pancíři. Díky této variabilitě se dá třeba používat i k cílenému vytváření průchodů pro pěšáky zdmi odolných objektů.

Samozřejmě, že je inteligentní!

Protože žijeme v době rychle rostoucích možností „umělé inteligence“, i tu výrobce slibuje. Součástí výbavy by měl být pokročilý softwarový systém na rozpoznávání obrazu, který by mohl rozeznat hrozící nebezpečí dříve než člověk.

Výrobce si to představuje údajně tak, že program by neustále sledoval okolí a hledal v něm objekty podobné třeba nepřátelské technice. Ve chvíli, kdy by měl dostatečně vysokou jistotu (cca 90 procent), že jde skutečně o nebezpečí, upozornil by posádku. Ta by pak sama či ve spolupráci s průzkumníky rozhodla, jak reagovat.

V bojových situacích by „umělá inteligence“ tanku mohla stanovit priority ze seznamu cílů v dosahu tanku. Nemohla by však za nikoho automaticky stisknout spoušť, ujišťuje General Dynamics. (O smrti lidí by měli rozhodovat tedy zase lidé – velmi uklidňující.)

Velký důraz se klade na to, aby posádka tanku měla co nejlepší možný přehled o okolí. Pryč by měly definitivně býti časy, kdy přehled o situaci poskytovalo pár malý průhledů v pancíři. AbramsX by měl být (znovu stejně jako jiné tankové koncepty z poslední doby) vybaven „průhledným pancířem“.

To je spíše marketingový název pro systém kamer vně tanku a obrazovek uvnitř, které dávají iluzi rozhledu přímo skrz pancéřování. Vnitřek tanku by tedy, jednoduše řečeno, měl alespoň částečně být obložen monitory, na kterých je vidět okolí přímo v daném směru (či něco jiného, co posádka chce vidět).

Bude ho někdo chtít?

Koncept vznikl v konstrukčních kancelářích General Dynamics s cílem oslovit potenciální zákazníky, především tedy americkou armádu. Ovšem například podle znalců oslovených listem Washington Post čeká výrobce těžký úkol.

Bude extrémně důležité, jaké poučení vlastně americká armáda vyvodí z konfliktu na Ukrajině a obecně vývoje ve světě. Nejnebezpečnějším možným protivníkem USA bude v příštích desetiletích téměř určitě Čína. A málokdo očekává, že případná válka s Pekingem by se primárně vedla s použitím tanků; to by byla hlavně válka letecká a námořní. „Mnoho lidí se na tento (tank) podívá a řekne si: ‚Víte, tohle nám s Čínou vůbec nepomůže,‘“ řekl pro WaPo Mark Cancian, plukovník námořní pěchoty ve výslužbě a hlavní poradce Centra pro strategická a mezinárodní studia, think-tanku zabývajícího se národní bezpečností.

Zároveň ovšem válka na Ukrajině ukázala důležitost tanků. Ano, ruské tanky v prvních dnech konfliktu vybuchovaly po desítkách, ale to byl důsledek chyb ruského velení a jeho klamné víry v rychlé vítězství. V dalším průběhu války jak Rusko, tak Ukrajina usilovně shánějí, opravují a nasazují do boje další a další tanky.

Obrněnce totiž možná jsou na moderním bojišti velmi zranitelné, ale jiná technika, či přímo pěchota na tom nejsou o nic lépe. Zákopy a další obranné prvky mohou vojáky pomoci chránit v obraně, ovšem v útoku nepomohou. Především ukrajinská armáda v posledních týdnech předvedla, že dobře připravené útoky obrněnců (zvláště na vhodně zvoleném místě fronty) mohou stále vést k velkým úspěchům.

Je tedy otázka, jak velkou prioritu americká armáda novým obrněncům přisoudí. Pokud je nebude považovat za příliš důležité, její ochota riskovat neúspěch dalšího drahého programu na vývoj obrněnců bude nízká. Vždyť M1 Abrams nastoupil do služby v roce 1980 a 42 let dnes na tank není žádný věk. S dalšími úpravami by mohl jistě ještě pár dekád ve službě vydržet.

Doporučované