Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mezi výrazné první kroky nového prezidenta USA Donalda Trumpa patří i nařízení, které paralyzovalo tamní vědu a výzkum v oblasti medicíny. Zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví a pod něj spadajících organizací dostali zákaz komunikace s veřejností. Nejenže se musely zrušit schůze ohledně schvalování nových grantů, ale vědci dokonce museli rušit cesty na konference.
Ministerstvo zdravotnictví (Department of Health and Human Services, HHS) je už týden ponořené do naprostého zmatku. Může za to „naprostý zákaz vnější komunikace“, který nařídila dočasná šéfka ministerstva Dorothy Finková. Zákaz platí od 22. ledna a má trvat až do 1. února s možností dalšího prodloužení.
Nikdy jsem nic takového nezažila. Ta nejistota bude pro vědeckou komunitu devastující.
Někteří odborníci byli ve svých komentářích zpočátku diplomatičtí: „Chci předpokládat, že to myslí dobře a jenom se chtějí zorientovat v tom, co přebírají, je to velká vláda,“ řekl Georges Benjamin, prezident Americké asociace pro veřejné zdraví. Podotkl, že by se takovému drastickému opatření dalo vyhnout, kdyby nová administrativa předem více komunikovala s tou dosluhující.
Ale brzy bylo jasné, že dopady i tak krátkého (a velmi obecně definovaného) zákazu budou ohromné. Nařízení má okamžité a nebezpečné dopady, protože pod HHS spadají zdravotnické organizace Národní institut zdraví (NIH) a Středisko pro sledování a prevenci nemocí (CDC).
Národní institut zdraví je mimo jiné zodpovědný za výzkumné granty, které nyní stojí. „Nikdy jsem nic takového nezažila,“ komentuje to bioložka Carole LaBonne, která s granty od NIH pracuje už přes 20 let. Nejenže se musely zrušit schůze ohledně schvalování nových grantů, ale vědci dokonce museli rušit cesty na odborné konference.
„Ta nejistota je pro vědeckou komunitu devastující. Výzkumníci čekající na rozhodnutí mohou čelit výpadku příjmů, nebo dokonce propuštění z práce,“ dodává LaBonne. Podle ní to může ohrozit zejména výzkumníky, kteří jsou na začátku kariéry a ještě nemají jiné institucionální zázemí, o které se mohou opřít.
Dopady mohou být globální
Připomeňme, že z grantů NIH je financována velká část výzkumů, ročně NIH rozděluje přes 18 miliard dolarů jen na klinické studie. Zastavit takové financování, byť prozatím „jen“ na 10 dní, je, pokud vím, bezprecedentní.
Kromě zákazu komunikace Trump navíc nařídil CDC, aby přestala komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací. O odchod z WHO se pokusil již v roce 2020, ale Biden po svém nástupu tento krok zrušil ještě před vstupem v platnost. Nyní Trump neztrácel čas a rozhodnutí o vystoupení ze Světové zdravotnické organizace podepsal už první den.
„Spojené státy mají v úmyslu z WHO vystoupit. Prezidentský dopis generálnímu tajemníkovi OSN podepsaný dne 20. ledna 2021, kterým bylo odvoláno oznámení Spojených států o vystoupení ze dne 6. července 2020, se tímto ruší,“ odvolává Trump příkaz Bidena, který rušil Trumpovo vystoupení z WHO.
Trumpova kritika Světové zdravotnické organizace je osobní, během svého posledního roku prvního mandátu kritizoval WHO za to, že opakovala čínská oficiální stanoviska. A v řadě ohledů WHO skutečně pandemii podcenila nebo reagovala příliš pomalu.
Standardní přechodná doba pro vystoupení ze Světové zdravotnické organizace, která sdružuje přes 190 zemí světa a koordinuje úsilí týkající se ochrany veřejného zdraví, je jeden rok. Tentokrát Trump tak dlouho čekat nehodlá. Zaměstnanci amerického Střediska pro sledování a prevenci nemocí dostali už první týden příkaz přerušit veškerou komunikaci se světovým koordinátorem.
Agentura Associated Press informovala o oficiálním nařízení Johna Nkengasonga z CDC. V neveřejném dokumentu se uvádí, že se zastavení spolupráce vztahuje na „všechny zaměstnance CDC, kteří spolupracují s WHO prostřednictvím technických pracovních skupin, koordinačních center, poradních sborů, dohod o spolupráci nebo jinými prostředky - osobně nebo virtuálně“. Dále zakazuje zaměstnancům CDC i pouhou návštěvu budov WHO.
„Tento krok je ztřeštěný, v podstatě nařizuje CDC nespolupracovat s WHO při rychlé reakci na situaci, což způsobí, že Američané budou mnohem zranitelnější,“ řekl pro CNN Lawrence Gostin, odborník na globální zdraví z Georgetown University, který vede koordinační centrum WHO pro národní a globální zdravotní právo.
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
Horší než poprvé?
Když se v roce 2017 měl poprvé ujmout úřadu Donald Trump, vědci se obávali, co se stane s vládními programy, které monitorují globální oteplování. Během své první prezidentské kampaně totiž Trump opakovaně popíral nebo zlehčoval klimatický výzkum. Těsně před Trumpovou první inaugurací tak vědci třeba překotně zálohovali data z vládních serverů.
Jejich obavy se nakonec z větší části nenaplnily. Během svého prvního mandátu se Donald Trump v Bílém domě spíš rozkoukával. Jistě, jeho administrativa má na svědomí několik vědeckých přešlapů: Například ukončila činnost programu pro včasnou detekci hrozící epidemie, shodou okolností jen pár měsíců přes začátkem covidové pandemie. Snížila také výdaje na vědu a řada důležitých pozic zůstala dlouho neobsazených.
Sám Trump se pak proslavil tím, že během tiskových konferencí ohledně covidu pronášel podivné nápady o tom, že proti viru bychom měli bojovat světlem nebo si píchnout dezinfekci. Nyní se vědci opět připravují a zálohují data, než je znovu nastupující prezident nařídí smazat. A tentokrát dostali za pravdu velmi rychle. Třeba nástroj na procházení dat o znečišťování ovzduší už z webu zmizel.
Očkování jako rozbuška
Zajímavou kapitolou je očkování. Zpočátku Trump vehementně podporoval rychlý vývoj očkování proti covidu a dokonce v říjnu 2020 kritizoval svého tehdejšího protikandidáta Bidena za to, že je „protivakcinační, a tedy protivědecký“. Ale později se Trump stal spojencem antivakcinačního hnutí.
Nominací Roberta Kennedyho, známého odpůrce vakcín, na ministra zdravotnictví tuto otočku potvrdil. „Kozel zahradníkem“ je nadužívaný pojem, ale jestli někde sedí, tak právě tady. Do čela resortu zdravotnictví Trump zcela vědomě jmenoval člověka, který proti očkování aktivně vystupuje a šířil konspirační teorie nejen o covidu a vakcíně proti covidu, ale třeba i o WiFi, HIV nebo antidepresivech.
Trumpův kandidát na ministra zdravotnictví R.F. Kennedy stále ještě prochází ostře sledovaným schvalovacím procesem v americkém Senátu. I pro řadu republikánů (kteří mají v Senátu těsnou 53% většinu) je kontroverzní postava na takto důležitém postu nepřijatelná.
„Robert Kennedy přistupuje k problematice zdraví z hlediska spiknutí, nikoli vědy. Jako ministr zdravotnictví bude podkopávat integritu úřadů NIH, FDA a CDC. Zejména ztíží vývoj a distribuci vakcín,“ kritizuje jej republikánský kongresman Jake Auchincloss. Chápe, že Trump chce přivést někoho z vnějšku. „Ale je řada dalších lidí mimo současný systém, kteří budou moci prosazovat politiku zdravé stravy, vymezit se proti průmyslově nadměrně zpracovaným potravinám, a přitom nám sem znovu nezatáhnou spalničky.“
Dost možná ani Trump – dlouhodobě známý svým opatrným přístupem ohledně hygieny nakažlivých chorob – si nemyslí, že je Kennedy dobrá volba na ministra. Pokud jej Senát zamítne, navrhne někoho méně kontroverzního. Což nebude těžké, v porovnání s Kennedym bude racionálně a uvážlivě působit téměř každý.
Je možné, že se s nástupem nového ministra (ať už to bude kdokoliv) vše spraví. Komunikace i financování špičkové vědy se vrátí do svých kolejí. A vše bude zapomenuto jako krátká zmatečná epizoda související s výměnou vedení.
Politizace vědy Trumpovi vyhovuje
Ale moc bych na to nesázel. Dokonce bych si tipnul, že to není důsledek nějaké neschopnosti. Jde možná o taktiku, jak vyděsit celou komunitu odborníků a vědců, a ukázat jim, že stačí málo a jejich práce může skončit ze dne na den. Takto „zpracovaná“ instituce se pak mnohem snáze ovládá.
Během covidové pandemie došlo k ohromné polarizaci a politizaci ohledně vědeckých výstupů. Tato polarizace začala už během prvního Trumpova prezidentského angažmá. Přispěla k tomu i opozice, která se rozhodla Trumpa vykreslit jako „protivědeckého“ a pořádala například „pochody za vědu“.
V roce 2020 vědecký časopis Nature přistoupil k nevídanému kroku a oficiálně podpořil Joe Bidena v prezidentských volbách: „V katastrofální reakci na pandemii COVID-19 se naplno projevila neúcta Trumpovy administrativy k pravidlům, vládnutí, vědě, demokratickým institucím a nakonec i k faktům a pravdě samotné.“
Pro Trumpa a řadu jeho voličů ale taková nálepka není problém. To, co je pro jednu stranu „postup založený na ověřených důkazech“, to je pro druhou stranu „zkorumpovaný systém“ nebo „spiknutí elit“. A jestli někdo ví, jak se politicky orientovat v polarizovaném zmatku, je to Donald Trump.
Věda nebyla vždy politickou záležitostí, a to ani v americkém systému dvou stran. Politizace vědy neprospívá ani vědcům, ani vědecké metodě. Ale je velmi užitečná pro ty, co si chtějí vybírat, která fakta se jim hodí a která ne. „Největší nebezpečí může být v tom, že Trump bude nadále ohýbat veřejné vnímání vědeckého bádání do rétoriky kmenového souboje,“ varovala před rokem vědecká redaktorka magazínu The Atlantic. „Důsledek Trumpovy politické polarizace vědy je špatný pro všechny.“
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
