Hlavní obsah

Panika v Moskvě kvůli Telegramu. Prakticky zadrželi šéfa komunikace ruské armády

Foto: Shutterstock.com

Právě na sociální síti Telegram se etablovala většina vlivných ruských hlasů v této válce. Ilustrační foto s logem společnosti a zakladatelem Pavlem Durovem.

Ruská rozvědka přes komunikační platformu, jejíhož zakladatele a šéfa Pavla Durova zadržely před pár dny francouzské úřady, provádí plejádu svých operací. Včetně verbování agentů.

Článek

Když francouzské úřady zadržely Pavla Durova na základě obvinění, že jeho způsob řízení sociální sítě Telegram pomáhá šíření dětské pornografie, obchodu s drogami a organizovanému zločinu, způsobilo to v Rusku poprask. I přesto, že vlastně není jasné, jak to fungování sítě ovlivní.

Telegram je pro Rusy z jejich pohledu prakticky nepostradatelný. Noviny Kommersant ho dokonce označily za službu „národního významu“. K prudkému nárůstu popularity mu podle statistiky pomohly dva impulzy: začátek ruské války na Ukrajině v únoru 2022 a vyhlášení mobilizace v září 2022.

Podle průzkumů společnosti Mediascope je Telegram nejpoužívanější platformou v zemi. A také nejpolitičtější sociální sítí: Více než 40 % kanálů je založeno na zprávách a přibližně 17 % se přímo týká války a Ukrajiny.

Telegram se postupně stal jedním z nejdůležitějších způsobů přijímání zpráv a hlavním zdrojem informací o válce v reálném čase. A rovněž hlavní platformou pro veřejné a politické diskuze.

Jde tak o cenný nástroj pro všechny, kdo chtějí zvenčí porozumět tomu, co se děje přímo na bojišti i v ruské společnosti.

Otázky a odpovědi

Zatčení zakladatele Telegramu Pavla Durova vzbuzuje otázky nad osudem platformy, která mimo jiné hraje jednu z hlavních rolí ve válce na Ukrajině. K propuštění ruského miliardáře vyzývají ruský režim i opozice.

„Rusové dělají přes Telegram všechno“

Právě na této síti se etablovala většina vlivných ruských hlasů v této válce. V první řadě jsou to propagandisté či blogeři, kteří si vybudovali vztah s Kremlem a podporují jeho politiku a postup, byť často s určitou mírou kritiky. Ale objevovaly se na ní i kanály kritické, byť třeba v podstatě z pozice ještě militantnější a agresivnější.

Nejznámějším příkladem byl Igor Girkin, na něhož je vydán mezinárodní zatykač v souvislosti se sestřelením letu MH17 společnosti Malaysia Airlines v červenci 2014. Ten až do svého zatčení neustále kritizoval neefektivitu ruské armády a politiku samotného Vladimira Putina. Proti této části blogerského spektra ovšem v loňském roce Kreml poměrně rázně zakročil, jak ukazuje Girkinův příklad.

Na Telegramu ovšem nejde jen o propagandu a zpravodajství. „Rusové dělají přes Telegram všechno,“ řekl serveru Politico Nazar Tokar, vedoucí investigativní skupiny Kremlingram, která se věnuje mimo jiné i mapování vazeb Telegramu na ruský stát.

Ruská rozvědka nejen podle Tokara přes sociální síť například verbuje a řídí agenty. „V současnosti přes ni na Ukrajině podle něj vede kampaň, ve které verbuje lidi, kteří by pálili ukrajinská vojenská auta,“ tvrdil ruský investigativec.

Svébytnou kapitolou je pak využití Telegramu přímo ve válce, především tedy v koordinaci jednotek. Ruský kanál Rybar, který založil bývalý zaměstnanec ruského ministerstva obrany Michail Zvinčuk, po Durovově zatčení upozornil, že Telegram „se nyní stal prakticky hlavním prostředkem kontroly jednotek ve válečné zóně“.

„Prakticky zadrželi šéfa komunikace ruské armády,“ napsal jeden ruský vojenský bloger – a kde jinde než na Telegramu.

Jiný známý telegramový komentátor, kanál Dva Majora, zase tvrdí, že byť se pracuje na alternativě k Telegramu, vedení armády „neprojevilo žádný skutečný zájem“ o to, aby se takový systém dostal k ruským vojákům. Durovovo zatčení podle něj může vývoj nezávislého komunikačního systému urychlit.

Telegram není vše

Někteří ruští novináři se přímo ptali, jak by bez Telegramu mohla ruská armáda bojovat. Odpověď je, že s velkou pravděpodobností podobně jako dnes.

Je celkem nepochybné, že moderní armády se neobejdou bez dobrého komunikačního nástroje. Telegram je v tomto ohledu naprosto vyhovující, zároveň ale není ojedinělý.

Často se například zmiňuje, že nabízí velmi dobré zabezpečení, a proto je nejen pro ruskou armádu tak cenný. Ve skutečnosti ovšem informace o bezpečnosti služby obvykle přehánějí.

Pokud si to uživatel sám aktivně nezmění, komunikace na Telegramu mezi dvěma účastníky není šifrována na takové úrovni jako v některých jiných aplikacích. Takzvané „koncové šifrování“, kterým se vyznačuje například i služba WhatsApp, je nutné si v Telegramu speciálně zapnout. Není to úplně jednoduché (a je to tak dlouhodobě).

Nemáme k dispozici přesné statistiky, ale je celkem pravděpodobné, že nezbytné kroky udělá jen malá část uživatelů.

Telegram je zároveň mnohem více než „kecálek“ pro výměnu zpráv mezi dvěma lidmi. Především umožňuje vytvářet a přihlašovat se k odběru zmíněných „kanálů“, z nichž každý funguje jako vysílač, přes který může jedna osoba (nebo malý počet osob) rozesílat obsah milionům čtenářů.

Podporuje také velké veřejné skupinové chaty, které mohou zahrnovat tisíce uživatelů. Tyto skupiny mohou být otevřené široké veřejnosti, nebo mohou být naopak nastaveny jako skupiny pro zvané. To je například nástroj vhodný pro veřejnou správu. Ovšem pro vojenské operace není rozhodně nutný.

Jako dobrý kanál pro komunikaci s veřejností ho ostatně využívá i většina ukrajinských vládních úřadů, včetně prezidentské kanceláře. A používají ho i běžní Ukrajinci – jak pro psaní zpráv, tak pro provoz kanálů, ať už opravdu veřejných, nebo otevřených jen vybrané skupině.

Něco se najde

V praxi by vlastně mělo být možné vytvořit poměrně rychle alespoň nějaký systém pro komunikaci, o němž mluvili ruští blogeři. Nebo začít používat různé jiné služby.

Máme velmi dobré důkazy, že obě armády používaly přímo k řízení bojových operací Discord, WhatsApp, Signal, ale i Google Meet či jen běžné telefonní hovory a zprávy.

Pokud by Durovovo zatčení vedlo k výraznému omezení či zrušení Telegramu, určitě by to změnilo podobu „informačního bojiště“ v ruské agresi proti Ukrajině. Náhradní řešení by se podařilo najít či postupně vyvinout. Speciální komunikační aplikaci měli například vagnerovci, z té by ruská armáda (alespoň neoficiálně) mohla například vyjít, pokud by problém chtěla vyřešit centrálně.

Zkušenosti z této války ale naznačují, že řešení přijde spíše zezdola. Telegram také není oficiálním „kecálkem“ ruské armády – jednotky a vojáci ho prostě používají nejvíce. Ruské úřady s tím nemají jen problém. V případě výpadku by tedy jednotky hledaly nejspíše nějaké prozatímní řešení s pomocí jiných služeb.

V tuto chvíli zřejmě nebudou moci použít řešení oblíbené u jejich protivníků. Ukrajinská armáda používá pro komunikaci ve velké míře velmi bezpečnou platformu Signal, která v Rusku byla začátkem srpna zablokována.

Telegram je v ukrajinské armádě oficiálně zakázán, stejně jako některé další aplikace.

Doporučované