Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V úvodní videoreportáži se můžete podívat na start vesmírné mise, která mohla pomoci řešit příčiny oteplování naší planety.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Své motory zažehla raketa Falcon 9 od americké firmy SpaceX loni, 4. března, když na oběžnou dráhu vynesla MethaneSAT - jeden z nejpokročilejších satelitů pro monitorování skleníkového plynu, který v atmosféře dokáže uvěznit 20- až 30krát víc tepla než oxid uhličitý a je odpovědný za třetinu celkového oteplování.
„Nikdy dřív to nikdo nedokázal, ale existuje způsob, jak z nízké oběžné dráhy provozovat satelit, který bude sledovat všechny velké rafinerie na ropu a plyn na světě. Více než jedenkrát za týden bude měřit znečištění metanem,“ říká v úvodní videoreportáži Fed Krupp, prezident Environmental Defense Fund (EDF).
Takto v roce 2019 práci na speciální družici odhalila americká nezisková organizace. „Budeme snímkovat pásy o šířce 150 mil (240 kilometrů) a dlouhé, jak chceme, a zachytávat rychlost proudění metanu z těchto zařízení. Jeden pixel bude mít velikost 100 na 100 metrů a budeme to dělat s přesností dvou částic na miliardu, což je mnohem větší preciznost a zaostření na pixel než jakékoliv satelity detekující metan, co existují, nebo se plánují,“ uvedl tehdy prezident neziskovky.
Velký přínos družice MethaneSAT také byl, že nasbíraná a vyhodnocená data o tom, kde jsou největší zdroje emisí metanu, a kolik jej kdy do atmosféry vypouští, měla s kýmkoli sdílet zdarma.
„Ta mise byla plánována i jako takové nezávislé ověřování toho, že ostatní družice podobného určení, které jsou často komerční, tak že opravdu měří ta data správně, že jsou správně zkalibrované,“ doplňuje v úvodní videoreportáži pro SZ Tech rovněž Dušan Majer, popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor serveru Kosmonautix.cz.
Kdo družici pomohl a kdo chce emise snižovat
Vývoj podpořily další fondy, univerzity, ale i vlády. V roce 2020 do EDF a satelitu nejvíc investoval jeden z nejbohatších lidí světa Jeff Bezos, a to 100 milionů dolarů. Harvard a Google dodaly zobrazovací technologii a umělou inteligenci pro analýzu dat a misi podpořila i Novozélandská vesmírná agentura. Ve finále vyšel pouze satelit na 88 milionů dolarů čili bezmála dvě miliardy korun.
Téma to bylo důležité. Snížit emise metanu do konce dekády aspoň o 30 procent se v roce 2021 zavázalo přes 120 států včetně USA i Evropy. Úrovně jsou rekordní - až 2,5násobek hodnot z předindustriálního období. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by je přitom bylo možné snížit o 70 procent dokonce, a to poměrně levně.
MethaneSAT v tomto úsilí byl klíčový, protože experti už dřív varovali, že průmyslové firmy i rafinerie našly cesty, jak skrýt rozsah svých emisí. Ale ne před družicemi. O to větší rána byla nedávná zpráva.
„Ztracený v kosmu. To se přihodilo satelitu za 88 milionů dolarů, který podpořil Jeff Bezos, Google a SpaceX. Poté, co ztratil kontakt s pozemním řídicím střediskem 20. června, 1. července přišel i o pohon,“ uvedl web Yahoo Finance.
„Samozřejmě - stává se to. Čím více družic máme na oběžné dráze, tak i tím častěji nastává situace, že některá z nich přestane pracovat. Ať už kvůli tomu, že má vnitřní poruchu, kterou se třeba nepodařilo odhalit při pozemních zkouškách, anebo prostě a jednoduše proto, že se srazí s nějakým úlomkem kosmické tříště nebo ji z provozu vyřadí kosmické počasí. To všechno jsou faktory, které to ovlivňují a neomezuje se to zdaleka jenom na ty komerční či civilní družice od nějakých občanských organizací. Ty problémy se nevyhýbají ani misím agentury NASA,“ potvrzuje Majer.
Krok zpět, ale nikoliv selhání
MethaneSAT sice odstartoval na oběžnou dráhu loni v březnu, ale data začal sbírat a vyhodnocovat až v červnu. V provozu tak byl v podstatě krátce přes rok, přičemž jeho životnost se odhadovala nejméně na pět let. I podle jiných soukromých podniků, které na údaje spoléhaly a chtěly podle nich orientovat i vlastní satelity - jako třeba kanadská firma GHGSat, je to tak doslova „výrazná ztráta“.
Provozovatel družice Environmental Defense Fund uvedl, že ve svém úsilí o sledování emisí nepoleví. Je to prý „krok zpět, ale nikoliv selhání. Družice přinesla cenné poznatky“.
Hlavní podporovatel MethaneSAT Jeff Bezos má přitom vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která se dosud soustředila na dopravování platících zákazníků – turistů až ke hranici kosmu, a to ve své znovupoužitelné suborbitální raketě New Shepard. Ta už takto zvládla 13 turistických výletů a velkou pozornost naposledy upoutal čistě ženský let i se zpěvačkou Katy Perry. Letos už firma poprvé otestovala i svou novou dvoustupňovou raketu New Glenn, která má být silnější, ale také levnější než Falcon 9 od SpaceX a v roce 2027 chce na oběžnou dráhu poslat i vlastní vesmírnou stanici Orbital Reef.
„Z hlediska komerčních aktivit Blue Origin je ten cíl někde jinde. Nemyslím si, že by zrovna Jeff Bezos byl nějakým tím neúspěchem v tomto směru zdrcený, protože to jeho zaměření je někde trochu jinde. On ten projekt asi nepodpořil kvůli tomu, že by od něj očekával nějaké zisky, ale spíše kvůli tomu, že mu dával smysl a chtěl ho podpořit,“ uzavírá videoreportáž v úvodu článku popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
