Umělá inteligence v Česku sahá na pozice milionů lidí

„Projdi poznámky z porady. A také tu jejich prezentaci. Zkontroluj rozpočet a podle toho vyber, co objednáme. Pak to prosím sepiš do mailu a dohodni se s dodavatelem na ceně.“ Takhle nějak zní každodenní pokyny ve většině českých kancelářích.

Ještě před pár lety by nikoho ani nenapadlo, že by stejný pokyn zvládl splnit počítač. Zadání totiž kombinuje celou řadu výsostně lidských dovedností, například vnímání souvislostí, logické uvažování, psaní smysluplného textu, komunikaci s dalšími lidmi nebo shromažďování dat z více zdrojů.

Jenže to vše už nyní zvládne – nebo v nejbližší době zvládat bude – počítačový program. Díky pokrokům v oblasti neuronových sítí a všestrannému zapojení tzv. velkých jazykových modelů se v posledních několika měsících objevilo hned několik nástrojů, které mohou zcela proměnit lidskou práci.

Prolistujte si 14 hypotetických příkladů:

Obzvláště nový velký jazykový model GPT-4, ze kterého ukázky výše pocházejí, ohromuje svými schopnostmi veřejnost i experty. Někdy „kecá“ (tzv. halucinuje) a dává věrohodně znějící, leč zcela nereálné odpovědi. To vede u řady lidí, kteří si nástroj vyzkoušejí, k instinktivnímu odmítnutí. „Tohle že by mělo dělat moji práci?“ zasmějeme se. „Vždyť dělá úplně základní chyby!“

Když ale testujeme nástroj déle, zjistíme, že ve skutečnosti GPT4 velmi často odpovídá velice přesně. O tom svědčí třeba to, že zvládne americkou „právnickou státnici“ lépe než 90 procent řešitelů. A v této zkoušce nestačí jen tipovat A, B, C či D. Uchazeč musí psát smysluplné odpovědi vycházející ze zadaného soudního případu, odkazovat na příslušné normy a logicky argumentovat.

Schválně si každý v hlavě odpovězte: Je vaše zaměstnání komplikovanější než zaměstnání amerického právníka? Zvládl by nějakou významnou část vaší činnosti průměrně schopný maturant s přístupem k internetu? A to je pořád jenom začátek…

„Většina pracovních pozic se do nějaké míry promění kvůli nástupu nástrojů jako ChatGPT. Navzdory předchozím výzkumům se zdá, že více budou ovlivněna zaměstnání s vyšším finančním ohodnocením,“ zjistili výzkumníci v nové analýze.

Například lidé, kteří ve svém zaměstnání tvoří texty nebo programují, mohou podle nich očekávat velké změny. Jejich studie ještě neprošla recenzním řízením.

Toto pojednání bychom mohli odmítnout jako zaujaté – autoři totiž pracují právě pro firmu OpenAI, která ChatGPT vyvinula a provozuje. Jenže další experti došli k podobným závěrům. Mezioborová a meziuniverzitní trojice výzkumníků (Ed Felten, Manav Raj a Robert Seamans) z předních amerických univerzit ve svém (opět zatím nerecenzovaném) odborném článku ukázala 20 povolání a oborů, které budou nástupem umělé inteligence nejvíce zasažené.

Pokud jste své povolání a obor v tabulce nenašli, vězte, že jde jen o přehled nejvíce zasažených povolání. Třetí aktuální studie – z dílny investiční banky Goldman Sachs – zdůrazňuje, že nástup generativní umělé inteligence se dotkne téměř všech lidských činností.

„Schopnost vytvářet výsledky, které jsou nerozeznatelné od lidské tvorby, a schopnost překlenout bariéru mezi strojem a lidmi ukazují na pokrok s potenciálně ohromnými ekonomickými dopady,“ píše analýza, kterou nám Goldman Sachs dal k dispozici. „Přibližně dvě třetiny amerických a evropských pracovních míst je v nějaké míře vystaveno automatizaci ze strany umělé inteligence.“

Podle odhadů Goldman Sachs by nástup tzv. generativní umělé inteligence mohl vést ke znatelnému zvýšení produktivity. Paradoxně čím více lidí AI v zaměstnání nahradí, tím k většímu růstu produktivity by mohlo dojít. Pokud by nedošlo k žádnému nahrazení pracovníků, stoupla by produktivita práce průměrně o 1,2 procentního bodu ročně. Pokud dojde k výraznějšímu nahrazení lidí, byl by podle odhadu nárůst produktivity dvojnásobný.

Obecné predikce samozřejmě nelze automaticky přenést na českou realitu. Nabízí ale základní vodítko. Velmi hrubý pohled na data Českého statistického úřadu ukazuje, že velká část českých zaměstnanců (23 %) pracuje v průmyslových odvětvích.

Průmyslová výroba už v posledních třech desetiletích prochází intenzivní automatizací. Zaměstnance v těchto oborech však nahradí spíše robotická paže než jazykový model. Zato kancelářských, analytických nebo tvůrčích činností se nástup generativní umělé inteligence dotkne mnohem výrazněji.

Jsou to mimochodem právě zaměstnání s vyšší průměrnou mzdou, na která bude mít nová vlna automatizace vyšší dopad. „Je zřejmá vysoká korelace mezi tím, nakolik je pozice vystavena možnosti automatizace pomocí umělé inteligence, a průměrnou mzdou pro danou pozici,“ píše Ed Felten a jeho spoluautoři ve studii.

V grafech zaměstnanců není zahrnutá významná skupina: podnikatelé a živnostníci. Těch je v Česku podle nejnovějších dat přes dva miliony, a tvoří tak významnou část ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Právě podnikatelé mají ale nyní největší příležitost experimentovat, zda a jak mohou do svého pracovního procesu zapojit nové služby. Narozdíl od zaměstnanců obvykle nejsou vázání firemními postupy a nic jim tedy nebrání zkusit zapojit nástroje generativní umělé inteligence ve svůj prospěch.

Je očekávatelné, že dopad nových nástrojů bude napříč českou společností nerovnoměrný. Lépe placené pozice budou vystavené většímu tlaku na změnu. Tím je tato transformace odlišná od předchozích přelomových technologií, které obvykle nejvíce dopadaly na hůře placené pozice zabývající se mechanickou, opakovanou a tedy strojově realizovatelnou prací.

„Je to dobrá připomínka toho, jak těžké je dělat předpovědi ohledně umělé inteligence,“ napsal před rokem šéf OpenAI Sam Altman. „Před deseti lety se tradovalo, že automatizace nejprve dopadne na manuální pracovníky, pak bude usnadňovat kancelářskou práci a pak možná jednou zvládne i kreativní práci. Nyní to vypadá, že to půjde v opačném pořadí.“

Někdy se mluví o tom, že „umělá inteligence“ bude brát lidem práci. Taková představa je příliš zjednodušená. Počítačový program sám o sobě nemá žádný „úmysl“ nebo „touhu“ někde pracovat.

„Ve skutečnosti to nebude vypadat tak, že vaši práci převezme umělá inteligence,“ píše Jan Kulveit, český výzkumník, který se dopady umělé inteligence na lidskou společnost zabývá na University of Oxford.

„Vaši práci převezme tým člověka a umělé inteligence. Takový tým bude konkurenceschopnější. Pokud budete chtít v částečně se automatizujících oborech uspět, bude to záviset na vaší schopnosti s umělou inteligencí spolupracovat.“

Možností, jak zapojit nové nástroje, je ohromné množství. Proto také odborníci obvykle nemluví o tom, že by umělá inteligence lidem „brala práci“. Z historie totiž víme, že technologické změny přinášejí především transformaci: Velká část pozic zmizí, ale zase se objeví nová povolání. Taková, která dnes vůbec neznáme: „Automatizace skutečně nahrazuje pracovní sílu,“ píše David Autor, profesor ekonomie z Massachusetts Institute of Technology. „Automatizace však také obohacuje a doplňuje práci. Zvyšuje produkci způsobem, který vede k vyšší celkové poptávce po práci.“

V USA například nyní 60 procent lidí pracuje v oborech, které v roce 1940 ještě neexistovaly. Lze tedy spekulovat, že pokud nástup nových nástrojů přinese podobně dramatickou změnu, jako kdysi nástup zemědělských strojů nebo automobilů, povede zároveň k rozvoji zcela nových specializací a profesí.

Jedním ze způsobů, jak v nové éře uspět, je budovat konkrétní dovednosti. „Naše analýza ukazuje, že schopnost kritického uvažování nebo vědecké analýzy je nepřímo úměrná s tím, nakolik významně je daná činnost transformována nástupem umělé inteligence,“ ukazuje studie OpenAI. „Naopak povolání, která vyžadují schopnost psát nebo programovat, budou nástroji umělé inteligence mnohem více ovlivněná.“

Příkladem úplně nového oboru, který vznikl prakticky v posledních měsících, je tzv. „prompt engineering“, tedy specialista na psaní pokynů a instrukcí pro generativní umělou inteligenci. Jak uvádí agentura Bloomberg, po této specializaci je nyní velká poptávka. „Je to něco jako zaklínač umělé inteligence,“ říká Albert Phelps, který tuto práci vykonává pro poradenskou firmu Accenture. Podle něj je zajímavé, že tento obor vůbec nevyžaduje technické vzdělání. „Často se setkáte s tím, že schopní specialisté na promptování studovali historii, filozofii nebo anglický jazyk. Jde totiž hodně o hru se slovy. Snažíte se vystihnou podstatu nebo význam instrukce a zanést je do omezeného počtu slov.“ Platy na těchto pozicích jsou v řadě případů srovnatelné s platy IT profesionálů.

Dalším ukázkovým odvětvím jsou již zmínění umělci. Někteří grafici už nyní ztrácejí zakázky vlivem generátorů obrazů. Jiní naopak dosáhnou na zakázky, které by předtím byly mimo jejich možnosti.

Ať už tomu budeme říkat „umělá fantazie“ nebo „vykrádání cizích obrazů“, je nepopiratelné, že se tu během roku objevil úplně nový nástroj, který řadu oborů zásadně proměnil.

Podívejte se na ukázky toho, jaké obrázky lze pomocí AI snadno generovat:

Právě kreativní profese bychom přitom ještě nedávno bez většího rozmýšlení zařadili na seznam profesí, kterých se počítače příliš nedotknou. Dnes jde o jedny z těch, kteří volají po lepší regulaci toho, jak se neuronové sítě trénují.

Pro jiné podnikatele je naopak umělá inteligence příležitostí, jak získat nové zákazníky a nabídnout jim dříve nedostupné služby. Třeba lektorka Šárka Růžičková učí cukráře, jak pomocí generátorů obrazů vytvářet pro zákazníky úplně nové dorty.

Někteří umělci také nově nabízejí, že vaše obrázky – které jste si vygenerovali pomocí nástrojů umělé inteligence – převedou klasickými technikami na plátno. Dostanete tak zdánlivě to nejlepší z obou světů: sami si do nejmenších detailů určíte, co na obrazu je. A výsledná kvalita bude díky profesionálnímu umělci velmi vysoká a hmatatelná.

K transformaci vaší může dojít postupně, v průběhu několika let. Ale taky náhle, z týdne na týden, jak ukazuje příklad profesionálního grafika, který se svěřil na anonymním fóru, že kvůli nové verzi generátoru obrazů přišel o vše, co jej na jeho nebo její práci bavilo: „Pomocí nového nástroje dokážeme tvořit nové trojrozměrné postavy za dva tři dny, dříve nám to trvalo několik týdnů.“

„Vždycky jsem si byl jistý, že nepřijdu o práci, protože moje výsledky byly vždy o trochu lepší, než výsledky kolegů,“ posteskl si uživatel. „Ale tenhle rozdíl je pryč. Už nejsem umělec, jen zadávám příkazy a pak je upravuji. Důvod, proč jsem si tenhle obor vybral, zmizel.“

Připomeňme, že se nyní nejspíše nacházíme na samotném začátku zmíněné transformace. Doslova obden přicházejí firmy a výzkumné týmy s novými nástroji a inovacemi. Co před měsícem vypadalo jako hudba daleké budoucnosti, to je náhle realitou. Poslední významnou změnou je třeba oznámení firmy OpenAI, že do svého populárního nástroje ChatGPT zavede možnost rozšíření (pluginů).

Nástroj ChatGPT tedy bude moci ovládat další nástroje. Ptát se jich na výsledky, vyhledávat v databázích nebo objednávat na internetu. Pak s těmito získanými informacemi dále pracovat. To otevírá velkým jazykovým modelům a lidem, kteří budou připraveni jejich síly využít, úplně novou kapitolu spolupráce.

„Pokud vezmeme v úvahu, že nástroje jako ChatGPT budou moci zadávat úkoly dalším nástrojům, odhadujeme, že až 49 % pracujících by mohlo zjistit, že více než polovinu toho, co dnes dělají, zvládne do značné míry umělá inteligence s pomocí velkých jazykových modelů,“ domnívají se autoři studie z firmy OpenAI.

Zatímco samotné jazykové modely jsou vysoce nespolehlivé, v kombinaci s dalšími nástroji najednou začnou dávat vynikající a použitelné výsledky. Příkladem je nástroj Casetext, který pro právníky připravuje podklady na základě skutečných (nikoli z prstu vycucaných) zákonů, předpisů a soudních precedentů. Nebo nástroj Github Copilot, který programátorům během psaní kódu napovídá, jak jej doplnit vylepšit. Někdy napíše sám celé funkce a bloky.

V každém odvětví bude příběh transformace trochu jiný. Uvítají profesionálové příchod "umělého kolegy"? Nebo naopak dojde k odsunutí lidské kreativní práce na vedlejší kolej? To je nyní předčasné předvídat. Pro některé lidi ale není děsivé to, že by přišli o práci, jako to, že by přišli o tu část práce, která je baví a naplňuje. Jiní naopak doufají, že jim nové nástroje umožní zaměřit se právě na to, co je od ostatních odlišuje.

Jenže otázka, co nás lidi odlišuje od strojů, je najednou o dost složitější. A položit si ji musí každý z nás.