Zbytečné riziko. Nová data potvrzují, jak covid ovlivňuje těhotenství

Že infekce virem SARS-CoV-2 představuje pro těhotné ženy riziko, je jasné již delší dobu. Do jaké míry přesně a nakolik riziko snižuje očkování? To jsou údaje, které lze stále zpřesňovat. Přesně to dělá i před několika dny vydaná analýza ze Skotska.

V rámci této celonárodní studie autoři zkoumali průběh 88 tisíc těhotenství v době, kdy už očkování bylo dostupné. Stejně jako jiné, předchozí práce dospěla k závěru, že riziko vážných komplikací je u neočkovaných žen nakažených koronavirem výrazně vyšší než u běžné těhotné populace či než u očkovaných žen, ať už se virem v těhotenství nakazí, či nikoliv.

Velká většina nakažených matek i jejich nenarozených dětí infekci prodělala bez vážné úhony. Přesto data znovu dokazují, že infekce SARS-CoV-2 je u nechráněných matek zjevný rizikový faktor pro průběh těhotenství – jeden z mnoha, samozřejmě. Ve skupině neočkovaných byl znatelně vyšší výskyt zdravotních problémů včetně těch nejvážnějších, například úmrtí nenarozeného dítěte v děloze.

Infekce ohrožovala nejen vývoj dítěte, ale také samotné neočkované matky. Mezi těhotnými ženami, které byly přijaty do nemocnice, byly v mnohem větší míře zastoupeny neočkované. A v podstatě všechny těhotné s prokázanou infekcí SARS-CoV-2, které vyžadovaly intenzivní péči, byly neočkované.

Během klinických zkoušek většiny dnes používaných vakcín, včetně těch používaných u nás, nebyly těhotné ženy do zkoušek z opatrnosti zahrnuty. Kolem otázky bezpečnosti a přínosu očkování u těhotných tak zprvu byla situace nejasná. Doporučení se lišila zemi od země a v průběhu času se také měnila.

Postupně ovšem začalo přibývat údajů, podle kterých těhotné ženy sice nejsou nijak zvláště náchylné k infekci, mají však o něco vyšší pravděpodobnost, že u nich nákaza vyvolává vážné onemocnění (třeba zde, zde nebo zde).

Postupně také přibývalo dat, která ukazují, že infekce v těhotenství je rizikový faktor, který zvyšuje pravděpodobnost výskytu celé řady komplikací (několik vybraných odborných článků za všechny). Naopak přibývalo příznivých údajů o snášenlivosti, bezpečnosti a účinnosti vakcín u těhotných (vybrané čtyři články z mnoha). Přehledně je pro naše čtenáře shrnul tento text.

S vývojem znalostí se očkování těhotných žen proti viru SARS-CoV-2 začalo tedy nejprve povolovat a poté doporučovat. Pro náš text je zajímavé Skotsko, tedy místo konání nové studie, očkování těhotných probíhalo od prosince 2020, ale zprvu jen pro těhotné z rizikových skupin. Od dubna 2021 pak mohly vakcínu dostat přednostně všechny těhotné ženy.

Budoucí matky byly ovšem spíše opatrné. Na podzim 2021, tedy na konci období, které studie pokrývá, byla dvěma dávkami očkována méně než třetina těhotných Skotek. Naproti tomu v běžné skotské populaci bylo očkováno více než 77 procent dospělých žen v plodném věku. Pokud to byla ze strany gravidních žen opatrnost, byla sice pochopitelná, ale v tomto případě pomýlená.

Těhotenská studie rovněž poukázala na rizika pro zdraví neočkovaných žen. 98 procent případů přijetí do kritické péče, ke kterým došlo během studie, a 91 procent všech hospitalizací se týkaly neočkovaných žen. Pokud by nákaza nehrála žádnou roli, poměr by měl být výrazně nižší, protože v průběhu celého sledovaného období nebylo očkovaných žen mezi těhotnými nikdy více než třetina.

Prokázaná nákaza kdykoliv v průběhu těhotenství zvýšila pravděpodobnost, že se jejich děti narodí předčasně, takových porodů bylo v této skupině 10,2 procenta oproti osmi procentům u zbytku rodiček. Riziko předčasného porodu se ještě zvýšilo, pokud k nákaze došlo v závěru těhotenství. Ve skupině rodiček, které porodily do 28 dnů od prokázání nákazy, se poměr předčasných porodů zvýšil na 16,6 procenta.

Dodejme, že pokud už dojde k předčasnému porodu, infekce v brzké fázi těhotenství vede k vyššímu rozestupu mezi předpokládaným a skutečným datem narození, ukazuje nově zveřejněná analýza zdravotnických údajů nakažených neočkovaných žen. Jinak řečeno, pokud se žena nakazila brzy po otěhotnění a pokud v jejím případě dojde k předčasnému porodu, dítě se narodí spíše dříve.

Podle stejných údajů se také nezdá, že by riziko těhotenských obtíží nějak souviselo se závažností symptomů infekce. Mírný průběh zvyšoval šanci komplikací podobně jako závažnější.

Vraťme se ovšem ke skotské studii. Podle ní nákaza v posledních týdnech před plánovaným porodem byla riziková i z dalších důvodů. Mezi 620 matkami, které se nakazily covidem-19 během 28 dnů před porodem, bylo ve studii zaznamenáno 14 úmrtí plodu nebo dítěte, z toho deset mrtvě narozených dětí. Ke všem úmrtím došlo v neočkovaných těhotenstvích. To představuje 22,5 úmrtí na tisíc porodů. Ve zbytku těhotenství ve studii docházelo k 5,6 perinatálním úmrtím na tisíc porodů.

Co se naopak na skotských datech znovu nepotvrdilo, byly (zcela pochopitelné, samozřejmě) obavy z negativního vlivu očkování na průběh těhotenství. V průběhu skotské studie bylo proti SARS-CoV-2 očkováno 18 tisíc těhotných žen. Nezjistili žádné známky toho, že by očkování během těhotenství (včetně méně než 28 dnů před porodem) zvyšovalo počet předčasných porodů nebo úmrtí dětí v týdnech před a po porodu. K těmto událostem docházelo mezi očkovanými ve zcela stejné míře jako v běžné populaci těhotných.

Nevyhnutelnou nevýhodou všech podobných studií je, že se dívají do minulosti. „Tvrdá data“ jako obvykle přicházejí se zpožděním.

V loňském roce, během kterého se sbíraly údaje pro analýzu, převládaly ve Skotsku jiné varianty SARS-CoV-2 než dnes, nejprve alfa, pak delta. Nelze tedy odpovědně říci, že v případě nákazy variantou omikron by vliv na těhotenství byl stejný. Protože virus ovšem z velké části zůstává stejný (váže se například stále na buňky s receptorem ACE2), je takový odhad velmi pravděpodobný.

Zároveň je jasné, že klesá počet lidí, kteří se s virem nesetkali. Bude tak ubývat „imunitně naivních“, kteří mají obecně mnohem častěji vážnější průběh infekce. Byť ochrana po infekci i očkování s časem slábne, určitou míru ochrany díky imunitní paměti budou obě formy imunizace nabízet ochranu dlouhé roky – byť ne proti infekci, spíš proti vážnému onemocnění.

Ale to vše je otázka dalšího vývoje. V současné době údaje zjevně ukazují, že infekce „novým koronavirem“ je pro nechráněné těhotné ženy rizikem. Dobrou zprávou je, že ho zjevně lze velmi bezpečně do znační míry eliminovat.