Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve dvou budovách, kde pracuje asi 2100 zaměstnanců, funguje 600 strojů, z nichž každý stál jeden milion dolarů. Dohromady za jeden rok vyrobí přes tři miliardy čipů a tři miliony polovodičových desek, na které se umisťují. Tak funguje závod americké firmy Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm – jeden z 19 závodů, které má společnost na třech kontinentech, a zároveň jeden z pouhých tří, kam zvažuje investovat v přepočtu zhruba 45 miliard korun.
Redakce SZ Byznys přináší základní informace o tom, proč by továrna měla Čechy zajímat, v jaké fázi této investiční příležitosti je a jak reaguje právě Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Polovodičové desky a čipy, které podnik vyrábí, běžný člověk nevidí. Fungují například v telefonu na dně kapsy nebo pod indukční varnou deskou v kuchyni. Kromě spotřební elektroniky se ale používají i v komunikačních technologiích a průmyslové nebo lékařské technice. K nalezení jsou tak například i v solárních panelech.
Čipy, kde se podíváš. Budoucnost jsou ale auta
Obecně jsou produkty z Rožnova pod Radhoštěm v zařízeních, kde je potřeba ovládat a usměrňovat toky elektrického proudu. Od roku 2021 se však Onsemi zaměřuje na běžná auta i elektromobily, do kterých navíc vyrábí speciální polovodiče, které pomáhají zvyšovat jejich výkon.
Běžný vůz má pod kapotou, ale i sedadly či v zrcátkách v průměru od 1400 do 1500 čipů. V autech do zásuvky je to i přes 3000. Škoda Enyaq z roku 2022 jich má dokonce okolo 6000. Tuzemská značka i mateřský koncern Volkswagen jsou nově také významnými partnery čipového giganta, jak společně i pro SZ Byznys představily v úvodu tohoto týdne. Mohou díky tomu spolupracovat na vývoji a rychleji reagují nejen na různé problémy, ale i technologický pokrok a zapojení novinek do svých produktů a modelů.
Onsemi
Firma vznikla jako ON Semiconductor v roce 2003 oddělením z podniku Motorola, před kterým byly ještě polovodičové závody Tesla Sezam a Terosil. A v roce 2021 se přejmenoval na Onsemi - jako celá nadnárodní firma s více než 33 000 zaměstnanci, která se v té době začala více zaměřovat právě na čipy pro vozy do zásuvky.
Tuzemská pobočka zaměstnává celkem 2300 lidí, z toho 200 pracovníků i v designové laboratoři vývoje v Brně. Závod v Rožnově pod Radhoštěm vyrábí 10 milionů čipů denně a má 300 světových patentů.
V loňském roce nadnárodní firma zvýšila obrat o 24 procent na 8,3 miliardy dolarů.
Další výrobci čipů jsou:
- Cree Incorporated
- Fairchild Semiconductor International
- Genesic Semiconductor
- Infineon Technologies Ag
- Microchip Technology
- Toshiba Corporation
Americký výrobce s továrnou v Česku se nejvíc zaměřil na čipy a polovodičové křemíkové desky pro kamerové systémy důležité pro autonomní řízení, ve kterých je světová jednička. O tom svědčí jejich využití pro vozítko Perseverance u jeho přistání na Marsu. Vyrábí ale i polovodičové desky na bázi karbidu křemíku (SiC). A právě ty, protože mají vyšší energetickou kapacitu, mohou u elektroaut zlepšovat jejich efektivitu.
Jak přesně pomáhají speciální polovodiče elektroautu
SiC polovodiče se totiž využívají nejen v komponentech přímo ve vozech, kde je lze nalézt mimo jiné v invertoru, který řídí převod elektrického proudu ze střídavého na jednosměrný a rozvody energie, ale využívají se i v nabíječce a například i u solárních panelů. Jejich výhoda je, že nosiče s čipy na bázi karbidu křemíku mají větší energetickou kapacitu, a tak až o 10 procent redukují ztráty energie, což u auta zvyšuje dojezd či zrychluje dobíjení.
„Když se podíváte na celkem nedávno uvedenou nabíječku DC Fast Charger, tak má výkon 320 kilowattů, což umožňuje dobití až na 80 procent za méně než 15 minut,“ vysvětluje pro SZ Byznys výhody výrobků na bázi křemíku výkonný viceprezident a generální ředitel Power Solutions Group ve společnosti Onsemi Simon Keeton. Dodává, že dosud dostupné nabíječky bez nich mají výkon obvykle zhruba 1200 wattů.
Investice, které se vracejí
Třeba do své továrny v Rožnově pod Radhoštěm tak Onsemi jen za celý loňský rok investoval 300 milionů dolarů, v přepočtu skoro sedm miliard korun. A tržby české pobočky také loni vzrostly o 18 procent na 4,8 miliardy korun, přičemž letos se mají dostat na 7,4 miliardy.
Podstatně větší finanční podpora do expanze výroby by ale teprve ještě mohla přijít. Český závod je mezi třemi kandidáty, ze kterých si mateřský podnik vybere jeden, do nějž vloží dvě miliardy dolarů (zhruba 45 miliard korun), aby se v produkci SiC polovodičů stal globální jedničkou. Vedle Česka jsou ve hře USA a Jižní Korea.
Investované peníze by ale nezvýšily pouze samotnou produkci, ale také by ji sjednotily na jedno místo namísto současných zmíněných tří závodů.
Jak Onsemi vyrábí efektivnější čipy na bázi karbidu křemíku
Výchozí sloučenina SiC se nechává „růst“ v americkém Hudsonu. Proces funguje tak, že se chemická směs pečlivě vybraných prvků nejlépe bez příměsí, a to v podobě tmavého prášku, se uzavře do boxu, ve kterém se při teplotě až 2000 stupňů roztaví a pak se nechá kondenzovat, až za dva týdny vypadá jako 20 centimetrů vysoký puk.
Zmíněné dvě miliardy by všechny výrobní procesy dostaly na jediné místo. Pro Česko by to tak znamenalo přidání „růstu“ puků z prášku karbidu křemíku a zároveň by se tu pouzdřily i výsledné čipy a komponenty. Podmínkou Onsemi ale je, aby zhruba pětinu nákladů přispěla vláda dané země.
Firma se požádat stát o pomoc chystá. Nebude to prvně
Česká pobočka proto v následujících týdnech na Ministerstvo průmyslu a obchodu podá investiční pobídku. Její viceprezident a ředitel výroby Aleš Cáb řekl pro SZ Byznys, že jde o první notifikaci takových rozměrů, která v tuzemsku proběhne. I proto by ji ještě v případě schválení kontrolovala Evropská komise kvůli hospodářské soutěži. Podle něj by z hlediska antimonopolního chování narazit neměla. V Itálii už takový projekt v minulosti prošel bez problémů, uvedl.
„V tuto chvíli se připravuje finální podoba a rozsah projektu, proto nelze v současné době říci, jaká konečná výše podpory bude moci být poskytnuta. Jde o komplexní investici do celého ekosystému vývoje produkce čipů a půjde o jedinečnou možnost rozvoje čipů v České republice. Ministr Síkela jedná se zástupci firmy od začátku roku 2023, kdy se setkali v americkém Sillicon Valley,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
Investiční pobídku může stát poskytnout v zásadě dvěma způsoby, a to buď přímou finanční podporou, nebo nepřímo přes úlevy ze svých požadavků, které běžně vůči ekonomickým subjektům má. To potvrzuje i MPO.
„O projektu bude rozhodovat i vláda a bude se jednat především o hmotnou podporu a doplňkově slevu na dani z důvodu nutnosti kompenzovat nákladovou mezeru ve financování. Podpora bude respektovat možnosti státního rozpočtu, pravidla veřejné podpory a podpory, které jsou poskytovány na obdobně strategické projekty v Evropě,“ dodává pro redakci Srnka.
Ministerstvo průmyslu a obchodu už jednu investiční pobídku Onsemi schválilo loni v listopadu. Na jejím základě stát do výroby speciálních čipů investoval 546 milionů korun. Slovy ministra Síkely tím chce „Českou republiku posunout k větší soběstačnosti v této oblasti“.
Přičemž loni šéf MPO ještě dodal, že „strategické zaměření a umístění v naší zemi může být impulzem pro další významné investice,“ a uvedl také, že „důležitým aspektem předkládaného projektu je jeho přímá vazba na tzv. Chips Act neboli Akt o čipech, který je evropskou iniciativou na podporu polovodičových technologií včetně jejich dalšího vývoje a pokroku.“
Česko je mezi evropskými pobočkami unikátní v tom, že se čipy v Rožnově nejenom vyrábí, ale také navrhují, a dalších 200 zaměstnanců má Onsemi také v designové kanceláři v Brně. A spolupracuje i s vysokými školami - nejvíce VUT a Masarykovou univerzitou v Brně. Vysokoškolské vzdělání má v samotné továrně také více než třetina zaměstnanců.
Za nový klíčový uzel v produkci čipů v Evropě se zasazuje i škodovka
Na vývoji speciálních polovodičů už dva roky spolupracují také Volkswagen a Škoda Auto, pro které by jejich kompletní výroba v Česku byla výhodná. Začalo před dvěma lety, čili v době nedostatku čipů způsobené covidem a odstávkami výroby i problémy v dopravě, což byl také počáteční impuls. Zájemci o nové vozy kvůli tomu museli tehdy čekat i měsíce v pořadí.
Výrobní a prodejní řetězec čipů většinou funguje tak, že firma jako i Onsemi napříč třemi závody i kontinenty od základních minerálů vyrábí polovodič, který dodává tzv. Tier 1 podniku, čili obrovské firmě s velkým kapitálem jako třeba Continental, a od té je až kapují automobilky, tedy menší Tier 2 a 3 společnosti.
Volkswagen a Škoda Auto ale začaly s Onsemi jednat i obchodovat napřímo bez velkých firem v roli prostředníků, aby zkrátily čas odezvy na takové krize, co ale vyplynulo navíc byla i následná spolupráce v oblasti vývoje a zlepšení reakcí značek aut i výrobce polovodičů také na posun v oblasti technologií a novinky. Informace o potřebách zákazníků se k nim dostávají rychleji a finální aplikace komponentů tak pro ně může být co nejefektivnější.
Elektrifikuje celý svět. Na infrastruktuře se pracuje
Budoucnost na světových a tedy i českých silnicích je elektrická, jakkoli to dnes ještě stále není dostačující infrastruktura dobíjecích stanic a kapacita sítě nenaznačují, a přestože také některé firmy pořád věří i vodíku a investují do zlepšení jeho produkce či technologie palivových článků.
Faktem je, že tuzemské, německé, francouzské, italské, britské, americké a zvlášť asijské automobilky předělávají své výrobní platformy a továrny a uvádí další nové řady vozů do zásuvky, a týká se to nejen střední třídy, ale i luxusních prémiových značek. Například Japonci, kteří stejně jako další státy vyvíjí lepší a levnější baterie, pak dokonce tvrdí, že už v roce 2028 budou elektroauta levnější než ta spalovací.
A nedílnou součástí tohoto rozmachu budou i čipy, jejichž důležitost v blízkých letech ještě „rychle poroste s tím, jak budou zákazníci požadovat více autonomních funkcí a přechod na elektrifikaci,“ jak toto pondělí ještě dodala právě i Škoda Auto, která chce do roku 2030 představit dalších šest nových vozů do zásuvky.