Článek
Zážeh rakety i animace letu a průběhu mise na Měsíci si můžete prohlédnout v úvodní videoreportáži, ve které jsou i všechny informace z článku.
Odstartovala vesmírná mise, která se může zapsat do historie. Raketa Falcon 9 zažehla své motory na floridském mysu Canaveral pár minut po půl deváté v neděli ráno.
Tentokrát však nebyl středem pozornosti známý raketový nosič ani jeho majitel, Elon Musk a americká společnost SpaceX, ale japonská firma ispace. Ta si totiž pronajala nákladní prostor i start, aby dopravila na oběžnou dráhu a z ní pak na Měsíc vlastní misi - přistávací modul Hakuto-R, se kterým se může sama stát prvním soukromým podnikem, jehož zařízení se dotkne lunárního povrchu.
Firma ispace by v budoucnu chtěla na Měsíci zřídit trvalou lidskou základnu a využít pro ni led, který tam lze těžit a vyrábět z něj i kyslík. K tomu ji ale čeká ještě dlouhá cesta.
Dlouhá cesta ke zřízení japonské osady na Měsíci
Let japonské mise M1 potrvá asi čtyři měsíce - pomůže si při něm gravitačním tahem Země i Slunce, takže potřebuje i méně paliva než přímý let. Před kompletně automatickým přistáním na Měsíci ho ale ještě jednou po eliptické dráze musí obletět, aby se k jeho povrchu co nejvíc přiblížila a sestup dokázala zpomalit.
Zvlášť pro soukromé firmy bez podpory a zdrojů vládních agentur bývá totiž přistání složité. V roce 2019 tak chtěl přepsat dějiny také izraelský podnik SpaceIL, ale jeho přistávacímu modulu Beresheet selhal při brzdném manévru gyroskop a ztroskotal.
I proto si japonská firma ispace jako místo přistání zvolila kráter Atlas nedaleko Moře chladu, protože je většinou plochý - bez kamenů, a také na severu přivrácené strany Měsíce -, takže v dosahu komunikace ze Země, a tudíž s relativně nízkými riziky.
Pokud modul Hakuto-R dokáže přistát, vypustí na jeho povrch dva lunární rovery: jeden od japonské vesmírné agentury (JAXA) a jeden Spojených arabských emirátů (UAE). Pro obě země půjde rovněž o historické prvenství, které dosud patřilo pouze USA, Číně a Sovětskému svazu.
Co zvládne rover Japonců a co rover Arabů
Dvoukolový japonský robot bude v provozu jenom pár hodin. Má se po Měsíci pouze krátce projet a získat data pro vývoj budoucího vozítka JAXA už s lidskou posádkou. Vybavený bude 360stupňovou kamerou od kanadské firmy Canadensys a otestuje i výkon baterie s pevným elektrolytem od japonské firmy NGK Spark Plug.
Čtyřkolový rover Rashid ale má studovat Měsíc až 14 dní - sice je dlouhý pouze 50 centimetrů a váží jen 10 kilogramů, ale nese čtyři sondy ke zjištění teploty, hustoty i elektrického náboje prachu, který způsobuje jeho pohyb na povrchu.
Má ale rovněž čtyři kamery - dvě běžné od francouzské kosmické agentury CNES, mikroskopickou ke studování půdy, čili regolitu, a jednu termální ke snímání celého přistávací místa. Vozítko po něm bude navigovat umělá inteligence automaticky vypočítávající terén. A otestuje i schopnost jezdit po Měsíci u různých materiálů na kolech.
V závodě o první firmu na Měsíci jsou Američané podporovaní miliardami z NASA
Zatím ale není úplně jisté, že japonská ispace bude opravdu první soukromou firmou na lunárním povrchu. Měla by totiž přistát na přelomu března a dubna, takže závodí minimálně se dvěma firmami z USA – Intuitive Machines, která by s modulem Nova-C měla startovat někdy v březnu a přímo k Měsíci letět pouhých šest dní, a Astrobotic Technology, která si pro let svého modulu Peregrine předběžně vyhradila celý první kvartál příštího roku.
Obě americké společnosti přitom dostaly skoro 80 milionů dolarů od NASA v rámci kontraktů Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Vesmírná agentura si pomocí nich postupně zajišťuje dopravu vědeckých nástrojů pro vlastní program Artemis vysílající lidi na Měsíc (pozn. red. Intuitive Machines: 77,5 milionu dolarů, Astrobotic Technology: 79,5 milionu dolarů).
Firma ispace usilovala alespoň o odměnu 30 milionů dolarů v soutěži Google Lunar X-Prize (GLXP) z roku 2018, kvůli níž v roce 2008 rovněž vznikla. A to původně jako mezinárodní spolupráce Japonska, které se mělo soustředit pouze na vývoj roveru, a Evropy, která pracovala na lunárním přistávacím modulu. Evropští partneři ale v roce 2015 projekt opustili a cenu o první soukromou firmu na Měsíci tehdy nezískal nikdo.
Přes 70 milionů dolarů od NASA ale dostane aspoň partner japonské firmy, americký podnik Draper, který by měl někdy po roce 2025 vést tým přistávající na odvrácené straně Měsíce právě jako součást jedné z misí programu Artemis.
