Video: Raketa vybuchla hned po startu. První pokus „japonské SpaceX“ nevyšel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Malá třístupňová raketa Kairos od japonského startupu Space One odstartovala z nového kosmodromu na jižním cípu ostrova Honšú po třetí hodině ráno našeho času.

Osmnáctimetrový stroj, který váží 23 tun, je schopný na zemskou oběžnou dráhu dopravit 250 kilogramů nákladu a měl do výšky 500 kilometrů vynést zpravodajský satelit o hmotnosti asi 100 kilogramů. Kromě základních tří stupňů s tuhým raketovým palivem měl i dodatečný „nakopávací“ stupeň s kapalným palivem, aby náklad přesněji navedl na jeho trajektorii.

Přibližně pět sekund po startu ale první vesmírná raketa z japonského soukromého sektoru, která se o vynesení satelitu na orbitu měla pokusit, při svém prvním letu explodovala. Pro Space One, ale i celý tamní raketový průmysl to znamená krok zpět. Pro firmu naštěstí v době, kdy vláda, ale také investoři posilují svoji podporu sektoru v rámci snah o zlepšení národní bezpečnosti a zároveň v čase rostoucího zájmu o komerční i vládní družice.

Jen pár desítek metrů nad startovací plošinou zůstal po výbuchu Kairose ve vzduchu mohutný oblak kouře. Trosky korábu se postupně rozlétly do stran a přímo na kosmodromu vypukl požár, který chvíli nato začaly hasit požární jednotky. Je ovšem potřeba uvést, že takové exploze, a zvlášť při inauguračních letech nových raket nebo jejich nových modelů, nejsou neobvyklé. A to v Japonsku ani třeba v USA, jak se u svého Falconu či Starship přesvědčila také SpaceX.

„Raketa ukončila let poté, co bylo usouzeno, že naplnění mise by bylo obtížné,“ řekl k nepovedenému startu ředitel japonského startupu Masakazu Toyoda. Space One ještě neuvedl, co sebedestrukci po zážehu prvního stupně korábu spustilo, ani neřekl, kdy se pokusí o další start. Přislíbil jenom to, že explozi bude vyšetřovat.

Startup nicméně uvedl, že celý start je do vysoké míry automatizovaný, vyžaduje pouze zhruba desítku lidí v řídicím středisku, přičemž raketa se opravdu sama odpálí, jakmile detekuje nějaké chyby v plánu své letové cesty, rychlosti nebo řízení, které by mohly způsobit havárii ohrožující lidské životy.

„Nepoužíváme slovo ‚selhání‘, protože každý test nám přináší nová data a zkušenosti pro další výzvy,“ dodal Toyoda na tiskové konferenci.

Guvernér prefektury Wakayama, kde se kosmodrom u města Kušimoto nachází, doplnil také, že na místě nebyli žádní zranění a požár se podařilo uhasit. Experimentální vládní satelit na palubě rakety měl podle informací posloužit jako dočasná náhrada zpravodajských satelitů, pokud by byly offline.

Tokijský startup Space One vznikl v roce 2018 jako konsorcium několika japonských firem usilujících o výrobu levnějších raketových nosičů, kterými by dokázaly reagovat na boom v poptávce právě po vynášení družic, ať už od vlády, či soukromých klientů.

V podniku se angažoval Canon Electronics, jehož akcie v reakci na explozi spadly o 13 procent, IHI, který na burze klesl o dvě procenta, Shimizu, Development Bank of Japan a s menšinovým podílem ještě dvě další banky Mitsubishi UFJ a Mizuho.

Space One v následujících letech cílil až na 20 misí za rok. A přestože inaugurační let Kairose odkládal čtyřikrát, na druhou a třetí misi už má podle svých slov objednávkové knihy plné a jde i o zákazníky ze zahraničí. Prvním klientem bylo se svým satelitem tedy japonské ministerstvo obrany. Cena za jeden start není známa.

Pro srovnání – americký startup Rocket Lab, jenž od roku 2017 z Nového Zélandu vypustil na oběžnou dráhu přes 40 svých raket Electron, které využívají právě i firmy z Japonska pro vynášení satelitů, si účtuje za start zhruba sedm milionů dolarů. Stroj přitom měří 18 metrů, váží 12,5 tuny a na orbitu vynese 300 kilogramů. Jak informovala redakce SZ Tech, podnik se je pokoušel při návratu například chytat vrtulníkem.

„Rocket Lab také při svém prvním letu nedokázal splnit cíl mise, ale druhý rok dostal na orbitu tři rakety. My se teď zastavit nemůžeme – potřebujeme s touto firmou soutěžit,“ uvedl Masakazu Toyoda, generální ředitel Space One.

Japonsko začalo i díky spolupráci s USA obnovovat svůj vesmírný sektor, aby se technologicky i vojensky dokázalo vyrovnat rivalské Číně a Rusku. Letos v únoru úspěšně odstartovala raketa nové řady H3 od Japonské kosmické agentury JAXA, která už měří 63 metrů a na orbitu vynese 6,5 tuny nákladu při ceně za start okolo 33 milionů dolarů. Podobně velký, avšak znovupoužitelný Falcon 9 americké SpaceX pro srovnání dopraví na oběžnou dráhu 22,8 tuny za přibližně 62 milionů dolarů.

Japonská státní raketa H3 má za cíl do roku 2030 vynést do kosmu okolo 20 družic a sond. Její loňský premiérový start ale také skončil explozí, stejně jako let menšího modelu Epsilon. Totožnému osudu čelily i první tři starty Falconu a loni také Starship od SpaceX.

První japonskou soukromou raketou, ale bez nákladu, která odstartovala, byla v roce 2019 takzvaná MOMO. Jednostupňový nosič o délce necelých deseti metrů ale umí dostat jen 20 kilogramů do výšky 100 kilometrů, a řadí se tak mezi takzvané suborbitální stroje.