Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to skoro dva měsíce, co miliardář, šéf Tesly a SpaceX, majitel sociální sítě X oznámil, že jeho další společnost Neuralink implementovala prvnímu člověku do mozku čip.
Neurotechnologická firma Elona Muska vyvíjející čipy typu rozhraní mozek-počítač (BCI) dostala povolení k tomuto kroku loni od Úřadu pro kontrolou potravin a léčiv (FDA) v USA. Přesněji tedy získala souhlas k první klinické studii na lidech.
„Pokrok je dobrý a zdá se, že pacient se plně zotavil,“ řekl toto pondělí Elon Musk v rozhovoru vysílaném právě na jeho sociální síti. „Pacient je schopen hýbat s myší po obrazovce jen svým myšlením,“ oznámil a dodal, že podle něj se pacient po zavedení čipu do mozku zcela zotavil.
Neuralink příliš podrobností o zákroku neuváděl. Po vyjádření svého majitele se ale rozhodl na vlastním účtu na X sdílet záběry a dojmy přímo „pokusné osoby“. Redakce SZ Tech nyní video s překladem vydává.
Co se o implantátu ví a co říkají i čeští experti?
Podnik Elona Muska z Fremontu v Kalifornii, kde sídlí i automobilka Tesla, není rozhodně první na světě, který mozkový čip aplikoval pacientovi. Úplně první operace se uskutečnila před více než 20 lety. Zato je ale vzhledem k svému založení v červnu 2016 patrně nejrychlejší v postupu od vývoje po testy. A také má zřejmě největší ambice v tom, co všechno by měl implantát zvládat.
Redakce SZ Tech už na začátku února publikovala rozsáhlou reportáž, kde detailně popisuje jak implantáty od Neuralinku, ale i jiné, fungují, z čeho se skládají nebo jak dlouhé a nákladné takové operace budou.
Popisuje také cíle celého snažení, mezi které patří rozchodit ochrnuté, vrátit zrak nevidomým a sluch hluchým či léčit v mozku vznikající třes a demenci. Tyto možnosti rozebírá s českými odborníky: neurochirurgem Ondřejem Bradáčem, primářem Jiřím Křížem ze Spinální jednotky FN Motol a expertem na informatiku, robotiku a kybernetiku Václavem Křemenem z ČVUT.
Musk by dal implantáty i vlastním dětem
Co zajímavého v reportáži zazní? Lidí s čipy v mozku jsou už po světě desítky a implantáty, které pomáhají ochrnutým zpět na nohy, už má i několik pacientů v Česku. Kontroverzní miliardář v ní také uvádí, že by neměl problém dát zařízení do hlavy svým dětem. A to i přesto, že jeho firma je ve srovnání s jinými v tomto oboru skutečně mladá.
Neuralink se během příprav k operaci potýkal s řadou problémů, ať už šlo o baterii přístrojů o velikosti mince a její možnou toxicitu, nebo obvinění z týrání zvířat, na kterých společnost zařízení testovala.
Reportáž také vysvětluje, jak mozkové čipy fungují, z čeho se skládají, jaký mají výkon a rychlost nebo jak složité je bude aplikovat do hlavy člověka a kolik operací firma plánuje. Zájemců má údajně tisíce, a to i přesto, že chirurgický výkon s pomocí robota je vyjde na 10 tisíc dolarů.
Co chce Neuralink implantovat do mozku lidem?
Čip N1
- složení: 1024 mikroelektrod,
- funkce mikroelektrody: stimulování neuronů (zápis), snímání mozkové aktivity (čtení),
- připevnění ke tkáni: 64 polymerových vláken (16 mikroelektrod na vlákno),
- tloušťka vlákna: 4–5 mikrometrů, šířka: 40 mikrometrů, délka: 20 milimetrů,
- co vlákna a elektrody měří: akční potenciály čili vzruchy neuronů (aktivita),
- rychlost záznamu analogového signálu: 20 000 vzorků za sekundu,
- rozlišení dat: 10 bitů,
- výsledný datový tok: 200 megabitů za sekundu,
- následná komprese: 200krát.
Pouzdro–implantát
- průměr: 23 milimetrů, tloušťka: 8 milimetrů (např. jako mince),
- obsah: čip N1, bluetooth, baterie,
- frekvence přenosu dat: každých 25 mikrosekund,
- dosah bezdrátového přenosu: 5–10 metrů.
Pozn.: Rozměry mikrovláken jsou tak malé, že musí být implantována pomocí robota (průměr lidského vlasu: 100 mikrometrů).