Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Laboratorní myši jsou sice drobné, ale jejich dopad by mohl být doslova mamutí. Ty, které chová americký startup Colossal Biosciences, jsou už od pohledu atypické. Jejich chlupy nejsou bílé ani šedé, ale světle hnědé, vlnité a především třikrát delší než u běžných zástupců jejich druhu. Což byl také cíl – dát jim mamutí srst.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Pomocí genového inženýrství, tedy upravování DNA na embryonální úrovni, to dokázal Colossal Biosciences, která si v posledních letech získala pozornost médií, ale také investorů tím, že právě touto cestou plánuje na Zemi vrátit mamuty. A také tasmánského tygra a ptáka doda.
„Zkoušíme vyvinout komplexní (genový) rys, který umožní přežít v chladném klimatu, takže se zaměřujeme hlavně na srstnaté ochlupení, a gen, který je spojený s tukovým metabolismem. Zkoušíme to na genotypu myši, protože to je celkem běžný modelový organismus, na kterém se testují věci z genetiky a vývoj takovýchto věcí,“ popisuje v úvodní videoreportáži tohoto článku jejich motivaci Beth Shapirová, vedoucí badatelského týmu v Colossal Biosciences.
Co vědci na hlodavcích upravili
Americký startup i pomocí takzvaných genetických nůžek CRISPR provedl až osm úprav v sedmi genech v rostoucích embryonálních buňkách. Takto modifikované zárodky pak odnosily normální myši.
Šlo třeba o genetické faktory řídící cyklus růstu chlupů, aby se prodloužily, ale i jejich vývoj, aby měly jinou strukturu, nebo tvorbu melatoninu, aby měly jinou barvu. Jeden z genů byl zodpovědný i za ukládání podkožního tuku, aby jej tak jako mamuti těla tvorů tvořily víc a byly ještě odolnější proti chladu. To se ale zatím neprokázalo, protože upravení hlodavci váží stejně jako normální.
Protože mamuti vyhynuli před více než 3600 lety a DNA z objevených fosílii je až moc poškozená na to, aby je bylo možné klonovat, využívají v Colossal Biosciences právě tento způsob. A tak plánují upravit embryonální buňky slona indického, který má na 99,6 procenta shodný genom, aby vypadal jako prehistorické zvíře.
„Sloni indičtí mají geneticky blíž k mamutům, než mají ke slonům africkým, což mnohdy lidi dost překvapí. Takže to, na čem pracujeme, je použití velkého množství pravěké DNA, počítačových modelů, analýz a pokročilých modifikačních nástrojů v pokročilé embryologii, abychom obnovili ty ztracené geny, a vpravili je pak do jejich nejbližších žijících příbuzných,“ dodává v úvodním videu tohoto článku i Ben Lamm, ředitel podniku.
„Mamutí“ embryo už příští zimu
Americký startup tvrdí, že prvního mamuta, respektive slona indického adaptovaného na chladné prostředí, takto přivede na svět v roce 2028, což by znamenalo mít upravená první embrya do konce příštího roku. Modifikované a úspěšně odnošené myši s mamutí srstí vnímá jako důležitý krok a důkaz, že to je možné.
V lednu získal Colossal Biosciences od investorů i z řad vědců a univerzit dalších 200 milionů dolarů. Jeho celkové ohodnocení překonalo deset miliard dolarů. Na v přepočtu čtvrt bilionu korun přitom stačilo, že zvládl celou DNA mamuta zmapovat, identifikovat geny nesoucí jeho rysy a je ve fázi, kdy podle nich už upravuje embryonální buňky slonů.
Colossal Biosciences vznikl teprve v roce 2021, ale spoluzakládal jej průkopník v genovém inženýrství George Church z Harvardu. Investoři i badatelé jej podporují ani ne tolik kvůli mamutům, ale s vidinou průlomů a hodnotných patentů, které by podnik mohl získat při cestě. A to i na poli záchrany současných druhů nebo třeba pěstování orgánů a mezidruhových transplantací.
„Kdybych si měl vsadit, tak bych vsadil proti nim, ale zároveň bych je nepodceňoval. Pokud dokážou ovládnout práci s tak velkými fragmenty DNA i celými chromozomy a vyměňovat je, bude to mít velký potenciál v oživení už vyhynulých druhů a pro biotechnologie by to otevřelo úplně nové hřiště. Pokud by se jim podařilo oživit mamuty, tak by jim vydělával i park doby ledové, ale hlavní zdroj financí by byl z patentů, které by získali na cestě tam,“ řekl už dříve k přínosu a návratnosti investic pro Seznam Zprávy český odborník na genové inženýrství Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV ČR).
Co se týče odhaleného pokroku s myšmi s mamutí srstí, tak některé reakce jsou i skeptické. Jednak se zatím nepotvrdil efekt modifikace genu na ukládání podkožního tuku, který je pro arktická zvířata klíčový, a Colossal Biosciences zatím také oficiálně nepublikoval studii, aby výsledky získaly nestranný vědecký posudek. A hlodavcům je navíc pět měsíců, takže nelze říct nic o dopadu na dlouhodobé zdraví upravených jedinců.
Jak přesně chtějí vědci upravit slony na mamuty a jaké to má úskalí, to si můžete prohlédnout v předchozí videoreportáži SZ Tech ke Colossal Biosciences, kde problematiku vysvětlují také český genetik a paleontolog:
Jak lze „oživit“ mamuta, jaké to má úskalí a přínosy? Popisuje český genetik a paleontolog.Video: Jan Marek
