Článek
V úvodní videoreportáži nejenže uslyšíte české popularizátory kosmonautiky Dušana Majera a Michala Václavíka, ale můžete si i prohlédnout Super Heavy Starship – novou dvoustupňovou raketu od SpaceX – největší i nejsilnější vesmírné plavidlo, které člověk postavil.
Na výšku má 121 metrů, tedy o 10 metrů víc než Saturn V z programu Apollo, a její tah při startu je 7590 tun, tedy skoro dvakrát víc než u Space Launch System (SLS), což je nová raketa NASA v programu Artemis s cílem vrátit lidi na Měsíc, u kterého má novinka od Elona Muska také asistovat.
Celou reportáž se všemi informacemi, odpověďmi obou expertů, ale i záběry rakety a lodi, animacemi letu či dobývání Měsíce a Marsu si lze přehrát v úvodním videu tohoto článku.
Super Heavy Starship, jejíž nosič Super Heavy pohání 33 motorů a loď Starship pak dalších šest motorů Raptor, dokáže na oběžnou dráhu Země vynést až sto lidí anebo 150 tun nákladu. Na lunární orbitu by to bylo o třetinu méně - to je ale pořád více než dvakrát tolik oproti Saturnu V a SLS.
Co už rekordní koráb dokázal a co jej čeká?
Obří raketa tak pravděpodobně bude stavět i novou oběžnou stanici Gateway okolo Měsíce a samotnou loď chce pak NASA využít i jako přistávací modul neboli lander u přistání na Měsíci. A jednou by podle Muska měla kolonizovat Mars.
Celý systém rakety s lodí Super Heavy Starship otestovala SpaceX zatím pětkrát.
„Ten první start byl vlastně úspěch. Podařilo se odstartovat, od rakety oddělit kosmickou loď – byť ne úplně optimálně, ale podařilo se aspoň něco – a SpaceX se poučila a pochopila, co nefunguje, co má zlepšit. Další start už byl o kousek lepší a další zase, zase a zase. Takže těch pět startů v podstatě bylo obrovskými kroky dopředu,“ říká v úvodní videoreportáži Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
„Když porovnáme, jak dopadl první integrovaný let loni v dubnu s pátým před pár týdny, tak jsou to nebe a dudy. Při tom prvním letu se ještě před separací Super Heavy Starship rozpadla, zatímco při tom pátém už prakticky vše proběhlo podle plánu - Super Heavy na vůbec první pokus zachytili a Starship přistála, kde měla. Takže pokrok je tam obrovský,“ potvrzuje pro SZ Tech i Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.
„Spaceship se podařilo to, co se ostatním nedaří. Využívá takzvaný Rapid Engineering - než aby inženýři seděli u prken, rýsovali, počítali a roky jen teoreticky testovali, jestli to bude fungovat, tak jdou metodou „staré ruské školy“, ale v tom dobrém slova smyslu. Tedy postavit to, ozkoušet, dát tam plno čidel a zjistit přímo testem, co nefunguje, opravit to a jet znovu,“ vysvětluje dál Václavík.
Šestý testovací let, který je zatím plánovaný na úterý 19. listopadu po 23. hodině večer, se bude z většiny snažit zopakovat úspěchy pátého testovacího letu, tedy zachycení nosiče Super Heavy do mechanických ramen takzvané Mechazilly a kontrolovaný dopad lodi Starship do Indického oceánu. Pořád ale půjde o suborbitální let, takže do vesmíru ještě nepoletí.
Rekordmana čekají další vylepšení, ale i pokoření výzev
Příští rok už však má SpaceX testovat novou vylepšenou sestavu označovanou jako Block 2, která bude o něco větší a těžší, zároveň má mít novou generaci motorů Raptor a pár jich i přidá. A ta už by měla letět na orbitu.
„Budou potřeba minimálně jeden až tři lety k otestování. Pak až přijde první velká mise - zkouška přečerpávání pohonných látek na oběžné dráze. Bude ale nutné už mít aspoň dvě vzletové rampy, které zatím nejsou, a také dvě funkční sestavy Super Heavy Starship,“ dodává Václavík.
Přečerpat tisíce tun paliva na orbitě dosud nikdo nezkoušel. „Když to ale půjde dobře, počítám alespoň s pěti starty, protože NASA to bude chtít otestované,“ odhaduje český odborník.
SpaceX přitom čelí velkému časovému tlaku. Už v roce 2026 má letět demonstrační mise nového systému k Měsíci, i když zatím bezpilotně. NASA chce právě kvůli tomu, že Starship bude sloužit jako lunární přistávací modul (HLS), všechno znovu otestovat.
„To je opět přečerpávání paliva, let k Měsíci a přistání, start a let zpátky. To je zase mnoho kroků, které jsme u SpaceX ještě neviděli, takže se dost obávám, že se to nestihne,“ vysvětluje Václavík. V případě komplikací je ohrožena i mise Artemis 3 - přistání na povrchu Měsíce s lidmi. „Ta se plánuje na rok 2028 a SpaceX toho zatím moc neukázala. Zní to sice ošklivě, ale je na začátku a čeká ji ještě dost velice těžkých kroků.“
„Jedním ze tří základních pilířů, aby se jednou lidé mohli vypravit k Marsu, má být plná znovupoužitelnost - aby se hardware nemusel vyrábět pro každou misi nový, ale Super Heavy i Starship se zachytávaly, natankovaly a za pár desítek minut znovu letěly. Jen tak může SpaceX dosáhnout té obrovské startovní kadence, kterou plánuje,“ doplňuje Dušan Majer.
„Na tom je založen ten byznys, tedy na té rychlé otáčce lodí a raket a bude to důležité nejen pro vynášení družic, ať už Starlink, nebo jiných komerčních satelitů, tak ale i pro program Artemis,“ potvrzuje Václavík.
Za kolik bude Starship vynášet náklad? Má být nejlevnější
K naplnění ambiciózních cílů je třeba také náležitá infrastruktura. Na Starbase jsou zatím dvě startovací rampy, jednu pak Musk staví v Kennedyho vesmírném středisku a další u Cape Canaveral Space Force Station. Teprve pak bude masové nasazení Super Heavy Starship možné.
Roli hraje také cena za start. U raket Falcon 9, které aktuálně představují nejlevnější dopravu na oběžnou dráhu, se má pohybovat okolo 67 milionů dolarů, což jsou skoro tři miliony dolarů za tunu. Nová raketa by měla být ještě levnější.
„Dost startů ještě bude testovacích, takže jdou na vrub SpaceX. Očekává se, že ty náklady možná přesáhnou 10 miliard dolarů. A ty pak SpaceX musí rozpustit do ceny dalších startů - plus výroba lodí, takže nevíme, kolik to bude stát. Finální cena má být okolo 100 milionů, což pak vychází přibližně na milion dolarů za tunu a to je stále super cena,“ říká Michal Václavík.
Zprvu by ale cena mohla být vyšší kvůli návratu úvodních nákladů. Známá by mohla být po zveřejnění detailů programu Artemis. „Tam budou náklady mnohem vyšší, protože bude potřeba letět až k Měsíci, což je jiný typ mise než třeba vynášení Starlinku na oběžnou dráhu,“ doplňuje český expert.
Trump chce dobýt Mars
Michal Václavík z České kosmické kanceláře, ale i další experti na vesmírný průmysl zatím příliš nevěří, že se návrat lidí na Měsíc v programu Artemis bude stíhat v rámci plánu. Možné je zdržení, a to nejen kvůli SpaceX a testování Starship, ale i ze strany NASA a testování SLS. Nově zvolený americký prezident Donald Trump to ale vidí jinak.
„Mluvil jsem s Elonem a říkám mu - Elone, ať ty rakety fungují, protože chceme dosáhnout Marsu do konce mého volebního období. Chceme to dokázat,“ uvedl Trump na jednom ze svých předvolebních mítinků.
„V horizontu 10 let to možná, ale opravdu možná Starship zvládne. Ale bez posádky. Jedna věc je postavit loď, někam ji vyslat. Druhá věc je zajistit, aby tam přežila posádka,“ reaguje Václavík.
„K Měsíci je to pár dnů. Systém podpory života může být relativně jednoduchý. K Marsu to máte v podstatě roky tam, s pobytem na povrchu a zpět. A aby tam lidé mohli fungovat, potřebujete, aby ten systém byl několikanásobně zálohovaný - mnohem víc i než na ISS, protože není možnost se vrátit, opravit, evakuovat, ani se v půlce letu otočit a vrátit se na Zemi. Tu misi musíte dokončit, jak je plánovaná,“ dodává.
Překážky, které Trump ani Musk nepřiznávají
To však není jediný problém, který lidstvo nemá dořešený. „Neví se, co s lidmi udělá záření a jestli tam doletí funkční. A to Musk stále ignoruje. Věřím, že o tom ví, ale má nějaký důvod, proč to neříkat - buď by to podkopalo jeho výzvy a plány, anebo doufá, že to do té doby vyřeší někdo jiný. SpaceX na tom nepracuje, ale pracují na tom agentury jako NASA a ESA, které to potřebují mít vše na jedničku,“ vysvětluje Michal Václavík.
K řešení mají přispět i mise Artemis k Měsíci, a to jak na jeho povrchu, tak i při pobytu astronautů na lunární oběžné stanici Gateway. Sama NASA uvádí, že to je odrazový můstek pro cesty na Mars.
„Mrtvá posádka je k ničemu. A je to samozřejmě veliká ztráta nejen lidských životů, ale poškodilo by to kosmonautiku obecně - a je jedno, že to by to udělala SpaceX, nebo NASA,“ připomíná český popularizátor kosmonautiky.
Další problém je výroba metanu potřebného ke zpátečnímu letu z Marsu. „A to opět neumíme. Nejde vzít technologii ze Země a přenést ji tam jedna ku jedné. Jsou tam jiné podmínky. Vy tam můžete doletět, ale když nemáte palivo, tak neodletíte. To potrvá minimálně dvě dekády. Ať už u Muska, NASA, ESA, nebo Číny. S našimi znalostmi bude podle mě bezpečná mise na Mars nejdříve na konci 40. let,“ uzavírá reportáž Michal Václavík.
