Článek
Je velký zhruba jako chladnička, která pojme objem 27 litrů anebo váhu 14 kilogramů. A na šesti kolech už se ulicemi několika světových měst veze zcela samostatně - maximální rychlostí 5,4 kilometru za hodinu. Tohoto zeleného doručovacího robota lze nejnověji spatřit v Tokiu, kde jej začal ve středu 6. března pro rozvoz jídla využívat Uber Eats, jak už dříve avizovala i redakce SZ Byznys.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
„Roboti jsou pouze další formou doručování. Máme kola, motorky, auta, i Kei vozy. Takže dovážecí roboti by mohli být další formou rozvozu,“ říká v úvodním videu tohoto článku provozní ředitel Uber Eats Japan Alvin Oo.
Jak robot funguje
Aby se vyhnul překážkám, je stroj vybavený senzory, kamerami a umělou inteligencí, která nejenže obstarává navigaci stroje, ale také ve videozáznamu rozmazává obličeje chodců kvůli ochraně soukromí. Takzvaný Model C vyvinula americká firma Cartken a pro japonskou jídelní doručovací službu ještě upravila tamní společnost Mitsubishi Electric.
Pro úplnou bezpečnost má pak robot na střeše i manuální vypínací tlačítko, aby jej v nouzových případech mohli vypnout sami chodci. K tomu by ale dojít nemělo, jelikož ovládání může kdykoli převzít řídicí středisko, které provoz sleduje právě skrz kamery.
„Robot je autonomní, takže ve skutečnosti nepotřebujete operátora - v provozu může být sám. Když mu nahrajete lokaci na mapě, ví, kam jet. Dokáže se navigovat, ale vždycky máme v záloze lidské operátory, kteří roboty sledují. Takže roboti jsou venku, ale s člověkem v zádech, takže to je velice bezpečný provoz,“ ujišťuje šéf Uber Eats v Japonsku.
Žádná periferie, ale ruch velkoměsta
Roboti doručující jídlo ale ještě nejezdí po celém Tokiu. Jejich provoz odstartoval tuto středu pouze v městské části Nihonbaši, což je rušná komerční čtvrť s nákupními centry nebo i Tokijskou burzou. Autonomní robotický Uber Eats tu funguje každý den mezi desátou hodinou dopoledne a pátou odpolední. Obědy i večeře přes něj odesílá už několik restaurací.
„Zjišťujeme, která oblast bude co nejvhodnější. Prozatím je zkoušíme v Nihonbaši a věříme, že na chodnících ani jinde nebude problém,“ dodává v reportáži Alvin Oo.
Podle kolemjdoucích by doručovací roboti mohli slavit úspěch. Nejméně ve dvou faktorech totiž mohou lidské kurýry překonat.
„Při takovém špatném počasí jako dnes, tak když se využijí roboti, uleví to poslíčkům, takže podle mě je to dobře,“ uvádí v reportáži například Akiko Masuda.
„Společnost pořád stárne, a je tedy problém i s nedostatkem zaměstnanců, takže tento pokus by mohl tento problém vyřešit. A myslím, že to nemusí být efektivní jenom pro město, ale hlavně v méně zalidněných oblastech,“ doplňuje Koichi Masuda.
Boom doručovacích robotů
Americkou firmu Cartken z Oaklandu, která doručovací roboty vyrábí, v roce 2019 založila skupina bývalých zaměstnanců společnosti Google. S podnikem Uber Eats už stroje testovali ve městech Fairfax ve Virginii a Miami na Floridě, kde jezdí od roku 2022. Japonsko je tak první stát mimo USA, kde tato rozvozová služba zkouší automatický způsob doručování.
Samotný Google ale do technologie, i když jiné firmy, také investuje. Podpořil třeba startup Nuro z Kalifornie. A svá vozítka dříve plánoval vyvíjet a testovat například ve Finsku i e-shop Amazon.
V Izraeli a Moskvě potom zkouší prorazit ruský výrobce robotů Yandex, který využívá program ze svých samořiditelných aut a s rozvozovou službou Grubhub operuje i ve Spojených státech, a to ve studentském kampusu v Ohiu. Tam své robotické kurýry testuje i další americký startup Starship Technologies - ten zkouší prorazit i v Anglii a Estonsku a loni uzavřel partnerství s Bolt Food, který ovšem jako druhý nejznámější rozvoz jídel ještě stroje do ostrého provozu nevyslal.
