Článek
Narůžovělý povrch mělkého vysychajícího solného jezera Bumbunga u městečka Lochiel na jihu Austrálie je obyčejně uhrančivý i jenom sám o sobě. Tuto středu však malebnou podívanou dobarvila ještě další unikátní scenérie. Několik metrů nad jeho hladinou a místy i suchým dnem se ve vzduchu předháněla dvě futuristická vozidla.
Zhruba 130 kilometrů od města Adelaide se tam po čtyřech letech práce a vývoje totiž konal údajně „první závod létajících elektrických aut“. Tak sportovní událost, jejíž videosestřih je k vidění v úvodu článku, aspoň tedy nazývá pořadatelská firma Airspeeder.
Její piloti Zephatiali Walsh a Fabio Tishcler poprvé získali plnou licenci k dálkovému řízení svých až 4,1 metru dlouhých strojů na kilometrovém okruhu. A příležitosti také naplno využili. Nejrychlejší kolo zabralo jenom 39,7 sekundy a maximální dosažená rychlost byla 102 kilometrů za hodinu.
Závody se měly konat dřív
Centrála teprve vznikající závodní ligy tzv. eVTOLů, tedy elektřinou poháněných dronů s kolmým směrem startu a přistání, sídlí v Londýně a konání rovnou tří závodů avizovala už loni v červnu, kdy se tématu redakce SZ Tech také věnovala. Závody se měly konat ještě ten rok.
Z tohoto plánu ale nakonec sešlo a Airspeeder oznámil nový termín v listopadu, kdy se dvěma stroji úspěšně otestoval i první, zatím ale pouze rychlostní závod na 300 metrů, který byl údajně jedním z prvních kroků k vybudování konkurenceschopného šampionátu složeného z většího počtu týmů z celého světa.
Závodní letecká série formátu Grand Prix ponese titul EXA a organizátoři věří, že přitáhne elitní piloty nejen z letectví, ale i motorsportu a esportu. Přislíbený je už třeba Bruno Senna, bývalý účastník Formule 1, který středeční závod moderoval. A v plánu je i to, že v roce 2024 by piloti měli sedět přímo ve strojích.
Co je pro závod potřeba
O detekci překážek na dráze se už teď při dálkovém řízení stará kromě pilota rovněž pokročilý LiDAR, tedy senzor dálkově měřící vzdálenost na základě výpočtu doby šíření pulzu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. Stejné čidlo využívají i samořiditelná auta. Samozřejmostí je pokrytí místa konání 5G sítí, kontrolní stanice a zařízení pro rozšířenou realitu (AR), ve kterém mohou piloti své eVTOLy řídit.
Samotní piloti společnosti Airspeeder už podstoupili přes 270 zkušebních dálkových letů, a to rovněž v pouštích na jihu Austrálie – sice na blíže neupřesněném místě, ale prý za dodržení všech regulí a dohledu tamního leteckého úřadu.
Představa londýnského podniku o závodech s piloty ve strojích byla aspoň ještě loni v červnu taková, že na jednu stáj budou vycházet vždy dva piloti. Dovolené budou dvacetisekundové zastávky v boxu, ze kterých budou drony vylétávat se zrychlením z nuly na sto za 2,8 sekundy, a to maximální rychlostí až 250 kilometrů za hodinu.
Slibné odvětví dopravy?
Airspeeder je dceřinou firmou mateřské společnosti Alauda Aeronautics, která pochází z hlavního města Jižní Austrálie Adelaide. Zabývá se výrobou eVTOLů, které nazývá „speeders,“ neboli kluzáky. Stejně jak se nazývají v kultovní filmové sci-fi sáze Star Wars.
Závody EXA mají urychlit vývoj a nástup této technologie. Hlavně pak vylepšit její bezpečnost. S tím by podle firmy mohlo pomoci zapojení takových značek jako je McLaren, Jaguar, F1, Boeing a Rolls-Royce, z nichž některé už na tomto poli vlastní výzkum a prototypy rozvíjí.
Podle Morgan Stanley byznys s eVTOLy může do roku 2040 dosáhnout hodnoty až 1,5 bilionu dolarů. Počítá se s jejich zapojením do městské dopravy, například v podobě létajících taxi či doručování.
