Článek
Pátek 8. dubna 17:17 našeho času. První kompletně turistická mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) po několika odkladech konečně odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska.
Na špici rakety Falcon 9 v lodi Crew Dragon pronajaté od společnosti SpaceX sedí čtyři pasažéři. Kromě velitele letu a viceprezidenta vesmírné cestovky Axiom Space platí zbylí tři za svá místa každý prý 55 milionů dolarů. A k tomu dalších 35 tisíc dolarů dají za jídlo, prostor a komunikaci na stanici za den. Strávit jich tam mají osm. Za to ale získají, co nikdo jiný na světě.
„Posádka má přístup opravdu do celé stanice, což oproti jiným privátním vesmírným turistům, kteří tam dřív letěli, není běžné. Hlavně ale budou operovat v americké části a v případě pozvání budou moct navštívit i ruskou část,“ uvedl na tiskové konferenci před startem rakety na začátku dubna Michael Suffredini, prezident a CEO podniku Axiom Space.
Ke stanici má posádka dorazit zhruba 20,5 hodiny po startu. Spojení s ISS je naplánované na sobotu 9. dubna 13:45.
„Co tuhle misi dělá unikátní, je to, že je financovaná úplně komerčně. A tak musíme NASA kompenzovat využívání ISS a další služby a to jsme udělali. Jsou jisté věci, které při tomto letu budeme dělat a pomůžou NASA a nás za ně ocení. A jsou věci, které potřebujeme my, a oceníme za to je. A v závěru to celé vyrovnáme,“ dodal šéf firmy k otázce, za jakých podmínek si pronajali prostor Mezinárodní vesmírné stanice pro soukromé účely.
Stovky hodin tréninku a desítky vědeckých experimentů
Přesnou ani odhadovou částku Michael Suffredini nesdělil. Do jisté míry zřejmě půjde o sdílení technických a vědeckých dat či pomoc s propagací NASA během celé přípravy letu, samotného startu a například také při výukových videích, která má posádka první kompletně turistické mise na ISS točit. A to z experimentů, které rovněž budou součástí jejich „výletu“.
„Posádka je velmi dobře vytrénovaná, strávili mnoho stovek hodin přípravou na tento let. Líbí se mi i to, že při této misi uděláme hodně vědeckého výzkumu, a vím, že se poučíme nejen z té vědecké práce, která zahrnuje všechno od genetiky, identifikace kontaminantů, stárnutí a zdraví srdce, ale i z testů technologií,“ doplnila na tiskové konferenci před letem Peggy Whitsonová, letová ředitelka Axiom Space a bývalá astronautka NASA, která byla sama na ISS třikrát.
Vědeckých experimentů mají členové první kompletně turistické mise na ISS vykonat přes dvě desítky. Zásoby i vybavení také vezou s sebou. Jeho součástí je mimo jiné EEG helma izraelského startupu Brain.Space. Ta bude měřit reakce jejich mozkové aktivity na let i pobyt v kosmu. Z Izraele také jeden ze tří platících pasažérů pochází. Další je z Kanady a USA. Každý z nich má vlastní investiční firmu. S firmou SpaceX a úřadem NASA na misi trénovali od srpna loňského roku.
Co o misi říkají sami pasažéři?
„Začnu tím, že jen řeknu, že sedět tady s mými kolegy, s nimiž jsem se v posledních rocích příprav dost sblížil, takhle blízko ke startu je dost vzrušující,“ uvedl na tiskové konferenci Mark Pathy, cestovatel a CEO kanadské investiční firmy Mavrik.
„Být součástí této jedinečné posádky je pro mě důkazem toho, že žádný sen není nedosažitelný,“ řekl Eytan Stibbe, zakladatel izraelské investiční firmy Vital Capital, který dříve sloužil i u letectva.
„Toto otevírá novou éru v létání lidí do vesmíru. Podnikáme první krok iniciující novou generaci stanice, která přiblíží práci, život a výzkum v kosmu mnohem širšímu a mezinárodnějšímu publiku,“ sdělil novinářům Michael Lopéz-Alegría, velitel mise a bývalý profesionální astronaut NASA ještě z éry raketoplánů.
Zdaleka nejvíc se na tiskové konferenci před startem rozpovídal dvaasedmdesátiletý pilot Larry Connor. Ten popsal mimo jiné i rozdíl mise Axiom Space od letů konkurenčních firem Blue Origin a Virgin Galactic. A to hlavně přes nároky kladené na ně jako „soukromé astronauty“, a nikoli vesmírné turisty.
„My to vidíme tak, že vesmírný turista stráví 10 až 15 hodin tréninkem a 5 až 10 minut v kosmu. A to je mimochodem v pohodě. V našem případě jsme v závislosti na naší úloze strávili od 750 do více než 1000 hodin tréninkem a k tomu tady my všichni astronauti vykonáme okolo 25 různých experimentů sestávajících ze stovek hodin výzkumu během těch osmi dnů na ISS,“ vysvětlil pilot a CEO americké realitní investiční firmy Connor Group.
Soukromá cestovka chce na orbitě i vlastní stanici. Není jediná
Axiom Space plánuje posílat turisty na ISS asi dvakrát za rok. Míří ale mnohem dál. NASA si firmu v lednu 2020 vybrala k tomu, aby u stanice postavila a provozovala vůbec první komerční modul. Přičemž společnost jich tam chce s pomocí kanadského robotického ramene Canadarm2 postavit víc, následně je od oddělit a vytvořit z nich vlastní soukromou vesmírnou stanici.
„Je to první mise, která předchází plně komerční vesmírné stanici, kterou vyvíjíme. Její první modul by měl odstartovat v roce 2024. A tak je tohle první ze série misí předcházejících tomu, než odstartujeme stavbu naší stanice na nižší zemské orbitě, která nakonec nahradí ISS po skončení jejího provozu,“ odhalil pro novináře na tiskové konferenci prezident a šéf společnosti Suffredini.
„Tahle přípravná mise je důležitá, protože nejenže posouváme dál technologie, které budeme používat při komunikaci posádky s kontrolním střediskem Axiom Space na Zemi, ale také vyvíjíme všechny procesy nezbytné pro úspěch letů do kosmu,“ doplnila letová ředitelka Whitsonová.
Axiom Space není ale jedinou firmou, která má plány a začala s konstrukcí vlastní soukromé vesmírné stanice. Do konce desetiletí chce mít vlastní základnu pro deset lidí i Blue Origin ve spolupráci s firmami Sierra Space a Boeing. A původně už v roce 2027 chtěla další americká firma Orbital Assembly Corporation postavit na orbitě vesmírný hotel pro 400 lidí.
Větší konkurence na orbitě vyústí v lepší služby
„Chtějí (Axiom Space) vyvinout komerční vesmírnou stanici, kterou budou moct používat i vládní kosmické agentury. A když je u toho nějaké soupeření, je to lepší. Protože samozřejmě budou soutěžit a nabídnou ty nejlepší služby. Takže podle mě opět není pochyb o tom, že budoucnost nižší zemské orbity bude komerční. A to jen když se podíváme na tento výsledný zájem, vycházející hlavně z toho, že ISS skončí v roce 2030 či možná i dřív,“ vysvětluje pro SZ Byznys odborník z Evropské vesmírné agentury (ESA) Christophe Lasseur.
Prvním soukromým platícím turistou na ISS se v dubnu roku 2001 stal Dennis Tito. Americký podnikatel a zakladatel investiční společnosti Wilshire Associates dříve pracoval i v Jet Propulsion Laboratory, která pro NASA vyvíjí pohonné jednotky. Za svůj lístek měl tehdy zaplatit 20 milionů dolarů – letěl ale na palubě ruského Sojuzu, na kterých až dosud ke stanici létal vždy jen jeden turista.
Americký kosmický úřad byl nejdříve proti tomu, aby z půdy USA létali k Mezinárodní vesmírné stanici turisté. V roce 2019 se ale rozhodl svoji politiku změnit a ze získaných peněz financovat dosluhující ISS a probíhající výzkum.
