Článek
Prototyp neboli vzorový, nikoli ještě sériový model kompletně elektrického létajícího stroje CityAirbus NextGen, se poprvé naživo v plné své kráse ukázal veřejnosti. Váží dvě tuny, rozpětí křídel je 12 metrů a jeho osm vrtulí mu propůjčuje dolet okolo 80 kilometrů, a to i při maximální rychlosti 120 kilometrů za hodinu. Má přitom místa pro čtyři osoby, tedy jednoho pilota a tři cestující.
Představenou novinku od evropského výrobce letadel si lze prohlédnout v úvodním videu tohoto článku. Ocas i pevná křídla plavidla jsou ve tvaru V, přičemž na každé straně je nejdřív po jednom rotoru zepředu, poté vidíme po dvou rotorech zezadu křídel a poslední dvě čepele jsou opět symetricky rozmístěny na ocasu. Podnik jej ukázal v německém městě Donauwörth.
Tichý a snad i levný
Koncept v podobě videoanimace modelu CityAirbus NextGen, který je řazený mezi takzvané eVTOLy neboli letouny schopné kolmého vzletu a přistání, odhalil Airbus v říjnu 2021. Parametry ohledně jeho doletu a maximální rychlosti sdělil už tehdy, stejně jako to, že za letu bude držet úroveň hluku pod 65 a při přistání pod 70 decibely (dB). To odpovídá přibližně chodu běžného vysavače, zatímco vrtulníky se pohybují okolo 90 dB i při vznášení ve výšce 150 metrů. Více technických parametrů ani teď nesdělil.
Co se týče ceny za jeden takový let v tichém a díky elektrickému pohonu hlavně také ekologickém stroji, evropský výrobce letadel při březnovém odhalení prototypu tuto informaci nesdělil. Aspoň přibližné rozmezí by se však dalo zachytit v retrospektivním pohledu do historie vývoje tohoto létajícího taxi, při kterém se ale samozřejmě nejen jeho design postupně měnil.
Jak se evropské létající taxi měnilo v čase
První verze eVTOLu od Airbusu měla také osm vrtulí, ale ne tak úplně typická křídla. Rotory o výkonu 45 kW měl ve dvou řadách mimo trup vpředu i vzadu. Na šířku tak byl poloviční než současný prototyp, vážil 726 kilogramů a s bateriemi o kapacitě 38 kWh měl dolet 50 kilometrů a maximální rychlost 220 kilometrů. Byl nicméně jen pro jednu osobu.
Šlo ale také pouze o demonstraci technologií, které vycházely z návrhu z ledna 2017. Jmenoval se Vahana a poprvé zkušebně vzlétl o rok později – přesně 31. ledna 2018. Airbus také sdílel animované video, na kterém jediná osoba v kokpitu plně automatického stroje měla za let dlouhý 18 minut platit 77 dolarů.
Vývoj tohoto prvního stroje však evropský podnik v prosinci 2019 zastavil, i když své létající taxi úplně nevzdal a navázal právě modelem CityAirbus, na kterém pracoval souběžně. Zmenšeninu ukázal na Paris Air Show dokonce už v červnu 2017 a prvně s ním bez posádky vzlétl 3. května 2019. Jeho první verze se ovšem od aktuální NextGen výrazně lišila.
CityAirbus, ještě bez označení NextGen, měl také osm rotorů, a to o výkonu 100 kW, ale dvojitých, takže na první pohled vypadal, že má pouze čtyři vrtule rozmístěné do čtverce s rozměry osm krát osm metrů okolo kabiny. Vzletová hmotnost už byla 2,2 tuny, přičemž konečným cílem měly být 1,8 až 1,9 tuny, s maximální rychlostí také 120 kilometrů za hodinu a doletem 30 kilometrů. Už měl být ale také pro čtyři osoby a cena stroje měla být menší než jeden milion eur.
Zatím s pilotem, v budoucnu bez něj
Zůstává otázkou, zdali by 18 minut letu v modelu CityAirbus NextGen stálo okolo 77 dolarů a celé létající taxi stálo jako jeho předchůdce. Zprvu jej navíc určitě bude řídit pilot. Měl by si ale vystačit s jediným kniplem, který bude ovládat stroj ve všech osách, a to od přistání přes ovládání rychlosti, zatáčení po klesání až přistání. Podle firmy je to první takový design v leteckém průmyslu. Zároveň je ale vybavený i autopilotem, který by v budoucnu měl řízení úplně převzít a udělat z letadla samořízený stroj.
Airbus bude nyní usilovat o certifikaci stroje ve speciální kategorii VTOL u Agentury EU pro bezpečnost letectví (EASA), která má podle něj ty „nejpřísnější požadavky“. Povolení od Amerického leteckého úřadu (FAA) by chtěl získat poté. S modely Vahana a CityAirbus přitom do představení konceptu NextGen v říjnu 2021 výrobce nalétal přes 1000 kilometrů během 242 testů. Provozovat by jej chtěl například v Německu, Itálii, Norsku, Japonsku a ve státech Latinské Ameriky. Ale ještě předtím bude třeba získat partnery jako provozovatele a postavit infrastrukturu – především nabíjecí stanice.
O létající taxi neusiluje evropský výrobce letadel ale sám. Svůj model už představil na různých výstavách i Boeing, ale také Hyundai, Cadillac nebo třeba startupy Vertical Aerospace z Británie a Lilium z Německa. U některých se ale vývoj po úvodních zprávách o začínající výrobě zastavil. Pozornost v poslední době táhne i létající auto od Alef Aeronautics z USA a prorazit se snaží i „obyčejná“ vznášedla.