Video: Starliner od Boeingu poprvé letí s astronauty do kosmu. I se závadou

V úvodní videoreportáži tohoto článku se můžete podívat na historický start. Americká firma Boeing poprvé vypravila astronauty do kosmu - k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Při těchto cestách se NASA a také její evropský protějšek ESA přitom až dosud musely spoléhat pouze na jedinou další americkou firmou SpaceX a její Crew Dragony. Pokud se tedy chtěly oprostit od závislosti na Rusku a jeho Sojuzech.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Fakt, že se pro cesty do vesmíru otevírá další neruská cesta, je pozitivní, jenže Boeing je v porovnání s Muskem skoro o dvě třetiny dražší a vývoj se protáhl o několik roků a prodražil o několik miliard dolarů, k čemuž se v této reportáži ještě dostaneme. Vše ale popořádku.

Nová americká vesmírná loď pro astronauty CST-100 Starliner odstartovala ve středu 5. června v 16:52 našeho času z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě. A to na raketě Atlas V od United Launch Alliance (ULA), což je společný podnik americké zbrojovky Lockheed Martin a opět Boeingu.

Testovací mise nese označení Crew Flight Test (CFT).

„Toto je první start astronautů s Boeingem v rámci NASA Commercial Crew Program (CCP). A vím, že jsou z toho nadšení, můžete to vidět v jejich obličejích, že poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici při této historické misi,“ uvedla na tiskové konferenci z konce dubna zástupkyně ředitele americké vesmírné agentury Jennifer Kunzová.

Na palubě Starlineru cestují dva astronauti veteráni. Vysloužilý kapitán námořnictva, Barry „Butch“ Wilmore, který v kosmu strávil 178 dní při misích v letech 2009 a 2014, a bývalá testovací pilotka také od námořnictva, Sunita „Suni“ Williamsová, která při dvou misích na přelomu roků 2006 a 2007 a také v roce 2012 strávila 322 dní ve vesmíru.

Při své cestě na ISS budou testovat palubní systémy podpory života, navigaci, ale třeba i sedadla, nebo vyhodnocovat mechanismus přemisťování nákladu na stanici. A testovat budou i zbrusu nové modré skafandry od Boeingu, které jsou o 40 procent lehčí než předchozí generace od NASA a také flexibilnější. Stejně jako ty od SpaceX mají také dotykové rukavice kvůli obrazovkám a tabletům.

„Máme celý seznam věcí, které budeme kontrolovat na cestě k ISS. Celý seznam věcí, které budeme kontrolovat při kotvení u stanice. A celý seznam věcí, které budeme kontrolovat při sestupu z orbity a návratu. Máme nějaké letové cíle a testovací body, které mají dokázat, že je ta loď funkční. To děláte při zkušebním letu. Takže toho je tento let plný,“ vysvětluje v reportáži SZ Tech astronaut Butch Wilmore.

Podle Wilmorovy kolegyně může let ve Starlineru trochu posloužit i jako trénink pro návrat astronautů na Měsíc s lodí Orion od NASA v programu Artemis.

„Je toho hodně, co zjišťovat, dost věcí, co dělat. Můžeme se toho z této lodi dost naučit. Osobně si myslím, že je to výborný odrazový můstek pro to, že se chystáme opustit oběžnou dráhu a vydat se k Měsíci. Má hodně podobností s lodí Orion. Takže podle mě, pokud bych byla mladý astronaut a pomýšlela si na cestu na Měsíc, zvedla bych ruku a řekla, že chci letět se Starlinerem,“ doplnila Suni Williamsová.

Mise přitom měla letět už 6. května, ale start zrušili kvůli nefunkčnímu ventilu nádrže s kapalným kyslíkem na raketě Atlas V. A pak navíc zjistili, že přímo servisní modul Starlineru ztrácí hélium, které v něm vytlačuje palivo do motorů. A to kvůli vadnému těsnění. Podle NASA se ale únik týkal pouze jedné z 28 trysek pro kontrolu polohy, byl malý a v historii letů do vesmíru to nebylo poprvé, a proto se v misi rozhodla pokračovat.

Druhý pokus se měl uskutečnit v sobotu v podvečer, ale odpočet se kvůli závadě na jednom z počítačů na odpalovací rampě automaticky zastavil tři minuty a 50 sekund před plánovaným startem. Tuto závadu Boeing a ULA nicméně před náhradním termínem ve středu 5. června opravili.

Ke stanici ISS by měli astronauti dorazit ve čtvrtek 6. června večer našeho času. Kotvit tam budou týden, než se vrátí zpět na Zemi. A přistávat Starliner pak bude narozdíl od jiných amerických lodí nikoli v oceánu, ale v poušti - zřejmě v Novém Mexiku, s pomocí klasických padáků a také airbagů tlumících dopad.

„Čekáme, že půjde všechno perfektně? Toto je první let s posádkou v této lodi. Jsem si jistý, že dokážeme problémy vyřešit. Proto tohle děláme,“ doplnil Butch Wilmore.

Pokud se vše podaří, Starliner po tomto zkušebním letu získá certifikaci pro regulérní dopravu posádek na ISS. A zkraje příštího roku už by měl letět se čtveřicí astronautů včetně zásob a vybavení až na půlroční misi. Oproti Crew Dragon má pro ně přitom o něco víc prostoru.

Loď od Boeingu má základnu o průměru 4,6 metru, na výšku měří pět metrů a její obyvatelný prostor tvoří 11 metrů krychlových. Vejít se má do ní sedm astronautů. I když létat bude pravděpodobně jen se čtyřmi. To samé platí také pro loď od SpaceX, jenže ta má základnu o průměru 3,7 metru, vysoká je 8,1 metru a obytný prostor tvoří 10 metrů krychlových. Starliner přitom váží 13 tun a Crew Dragon pak 9,5 tuny.

Zatímco Crew Dragon je ale znovupoužitelný až patnáctkrát, a nejméně desetkrát lze zužitkovat i hlavní stupeň jeho nosné rakety, Starliner je znovupoužitelný právě jako Falcon 9, tedy desetkrát, a jeho raketa Atlas V vůbec.

A to je zřejmě i jeden z hlavních důvodů, proč si Boeing za místo v lodi účtuje 90 milionů dolarů, což je přesně, kolik Rusové chtěli za Sojuzy. U SpaceX to stojí 55 milionů. I tak je to podle NASA historický moment a příležitost.

„Toto je významný moment pro náš národ. S lodí Starliner létající s posádkou budou USA mít dva jedinečné prostředky k cestě ze Země na orbitu. Což nám dává klíčový dostatek možností a přístup k ISS,“ řekla na tiskové konferenci v dubnu i zastupující manažerka programu NASA CCP Dana Hutchersonová.

NASA udělila Boeingu kontrakt na vývoj lodi ve stejném roce jako SpaceX, čili v roce 2014, a to v rámci Commercial Crew Program (CCP). Astronauty s nimi chtěla poslat už o tři roky později.

Zatímco do Crew Dragon však dala 2,6 miliard dolarů, inauguračního letu se dočkala 16. listopadu 2020 a dodnes v ní americká vesmírná agentura vypravila na ISS osm posádek, Starliner získal 4,2 miliardy a první cesta přišla až teď. A to mu věřila i víc.

Samotný Boeing stálo toto zpoždění dalších více než 1,5 miliardy dolarů a NASA mu poslala zhruba 325 milionů navíc, aby postup ještě zrychlila. Před tímto startem už s astronauty přitom testoval loď bez posádky dvakrát – stejně jako SpaceX.

U prvního nepilotovaného letu v prosinci 2019 se ale nepodařilo ISS ani dosáhnout, a to proto, že technici špatně nastavili palubní časovač. Počítač tak zažehnul motory lodě po startu moc brzy. Při druhém testu bez posádky v květnu 2022 už Starliner ke stanici doletěl, ačkoliv mu po cestě selhalo několik trysek a měl softwarové problémy.

Tyto problémy pak oddálily inaugurační let s lidmi až na únor 2023. Boeing však termín zrušil na neurčito, protože zjistil problém se slabými úchyty padáků a hlavně to, že většina jeho kabelů měla hořlavé zapouzdření. Takže je musel nahradit a dál testovat.

Starliner tak v úterý 7. května odstartoval s astronauty prakticky po 10 letech vývoje. Zdržení i prodražení však NASA podle jejího vyjádření pořád stojí za to.

„Rád bych vzkázal Starlineru a celému týmu, že teď máme bratránka ke Crew Dragon a Sojuzu, který může bezpečně dopravit lidi do kosmu a bezpečně je vrátit na Zemi,“ uvedl Joel Montalbano, který má v NASA na starost program Mezinárodní vesmírné stanice.

Sama NASA až do roku 2011 dopravovala astronauty na ISS v raketoplánech, které ale kvůli příliš vysokým nákladům na program zrušila. Poslední let stál 450 milionů dolarů.

Mezinárodní vesmírnou stanici ale chce americká vesmírná agentura udržet na oběžné dráze až do roku 2030. Dokud základnu fungující od roku 1998 s původní životností 15 let nenahradí soukromé komplexy, které také podporuje. Jako například od Northrop Grumman, Blue Origin či Voyager Space s Lockheed Martin a Airbusem.