Článek
Technologie dronů může do roku 2030 v různých oborech vydělat až 45 miliard liber, tedy v přepočtu okolo 1,3 bilionu korun. Odhaduje to poradenská firma PwC. A nejde zdaleka jen o logistiku a dopravu, ale i zemědělství, energetiku a dokonce také integrovaný záchranný systém. Čím déle se stroje na obloze udrží, tím lépe, a právě v tom nyní vědci udělali nový průlom.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Na University of Southampton v Anglii testují dron, který má vlastní „nervový systém“ a díky němu nepotřebuje tak často přistávat. Tamní experti jej vyvinuli a vyrobili z optických vláken a funguje v podstatě jako lidský nervový systém - monitoruje zdraví, tedy zda vše funguje tak, jak má.
Tento nový dron tak nemusí dělat zastávky, které stroje často dělají kvůli manuálním bezpečnostním kontrolám, což limituje jejich použití a zvyšuje provozní náklady. S tímto nervovým systémem by proto byly jak spolehlivější, tak levnější.
„Detaily přesně o tomto systému nejsou veřejně dostupné. Není to vlastně ale úplně nová technologie, je to spíš její vylepšení a použití v tomto systému,“ vysvětluje pro SZ Tech doktorand z Centra umělé inteligence FEL ČVUT Jakub Sláma.
„Funguje to tak, že typicky máte nějaké optické vlákno - tady se dá předpokládat, že ty jeho linky roztáhli do křídel a do ocasu, a do nich pak svítí pravděpodobně laserem a zpětně snímají obrazce, které v tom systému jsou. Na základě stresu a namáhání toho letadla se ty obrazce, které detekují, mění, a na základě toho jsou schopni vyhodnocovat stav toho letadla. A případně i predikovat únavové poruchy. Pak vlastně to letadlo servisují dřív, než k nějaké té poruše dojde,“ dodává.
Vědci chtějí technologii uvést na trh
Díky tomu, že by drony k posílání informací používaly světlo, tak by se rovněž vyhnuly možnému rušení na rádiových vlnách, se kterým se musí potýkat elektrické systémy.
„To měření samo o sobě probíhá s pomocí světla - pravděpodobně tedy pomocí laseru, což je velmi úzce zaměřené světlo, a tím, že se vlastně po tom letadle šíří jen světlo, tak vlastně nedochází k interferenci se zbylými komunikačními systémy, což je typicky nějaká rádiová komunikace s pozemní stanicí,“ vysvětluje dál Sláma.
Systém optických vláken se už v dronu při testování podle doktorandů na University of Southampton osvědčil. A mohl by proměnit to, jak stroje v mnoha průmyslových a dalších oborech fungují. Jeden z vedoucích týmu badatelů, Chris Holmes, by chtěl technologii přenést do komerčního měřítka do roku 2025.
„Myslím, že tahle novinka by mohla výhledově třeba do pěti let být zajímavý produkt na trhu, pokud se budeme bavit o těch technologiích, které dnes postupně přicházejí - jako například autonomní doručování balíčků,“ říká Sláma.
„Lze předpokládat, že podobně jako dneska u doručovacích službeb přijdete na nějaké stanoviště, tam odevzdáte balíček, dron ho autonomně vyzvedne a odveze na místo určení - a v tu chvíli před každým letem už nemáte pravidelnou kontrolu tím pilotem, protože dron je autonomní. Je schope snímat svůj stav, svoji kvalitu sám o sobě. A na případné poruchy včas upozorní,“ doplňuje.
„To by mohlo být velmi zajímavé, protože potom najednou nepotředujete deset dronů, ale bude vám jich stačit jenom devět, takže budete schopni létat třeba častěji a mít i méně servisních zastávek,“ dodává.
