Článek
Kvantové technologie mají být budoucností informatiky - mají přinést bezpečnější nakládání s daty, v praxi například v bankovnictví či vojenských technologiích.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) se na kvantové zítřky chystají - vědci usilují o vznik kvantového „hubu“ v Česku.
Základem takového centra je v zásadě dálkové připojení na nejmodernější technologie daného odvětví a jejich využití ve vzdělávání, vědě a ideálně i v propojení s byznysem. Češi si vyhlédli silného partnera – americkou společnost IBM. Ta už několik takových dálkových hubů provozuje – například ve Španělsku či na Tchaj-wanu.
Koncem května se o zřízení českého kvantového hubu jednalo dokonce i v Bílém domě a na úrovni Pentagonu. Česko zažívá oživení vztahů s USA. Praha chce bezpečnostní spolupráci s Washingtonem – zejména ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině, ale i vůči hrozbě z komunistické Číny – přetavit i do akademické spolupráce.
Neprolomitelné šifry
Vědeckou delegaci s sebou do Washingtonu a Atlanty přivezly předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Byli mezi nimi i prorektor ČVUT Radek Holý a Igor Jex z katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, kteří mají plán založit v Praze kvantový hub.
„Jednalo by se o společný podnik několika subjektů, které by měly přístup ke kvantovým řešením a platformám (pro akademickou sféru) k existujícím řešením například od IBM. Výsledkem by bylo výrazně zlepšené vzdělávání v oblasti programování a následně rozvoj kvantových algoritmů pro řešení technických problémů například v chemii, bankovnictví a optimalizaci,“ řekl Holý Seznam Zprávám.
Pojem kvantová informatika může laikovi znít celkem odtažitě. Kvantová fyzika je ale už dnes součástí každodenního života – například se využívá v navigacích či laserech. Kvantové principy mají v budoucnu přinést přímo revoluci – mohou urychlit milionkrát počítače a různé šifry mohou díky nim být neprolomitelné.
Na ČVUT se také ve školním roce 2024/25 chystají otevřít speciální magisterský studijní program Kvantová informatika.
Na projektu „hubu“, tedy jakési centrály kvantového výzkumu, by se měl podílet i stát. V tuto chvíli se pro něj hledají finance.
Na obhlídce v IBM
Klíčové je získat partnera s potřebnými nejmodernějšími technologiemi. „Při návštěvě centra IBM jsme diskutovali o možnosti spolupráce a využití odpovídajících platforem, které IBM nabízí a jsou už využívány na jiných pracovištích v Evropě a Asii,“ popisuje Holý.
O tom, že „kvantum“ jako téma bylo jednou z priorit vědeckých jednání ve Washingtonu, svědčí i schůzky, které se tam odehrály – například s vedoucím kvantového výzkumu amerického ministerstva obrany. V Bílém domě se pak jednání vedlo na úrovni Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku.
„Vznik kvantového hubu je jednou z možností. Byl by k dispozici výzkumníkům, soukromým firmám a mohl by se na tom podílet i stát. Zatím jsme nedošli k definitivnímu řešení, to záleží i na IBM, kde ho vybuduje. Pro nás by to byla velká příležitost,“ řekla Seznam Zprávám ministryně pro vědu Helena Langšádlová. Podle ní má v prvé řadě vzniknout strategie pro oblast kvantové informatiky.
České dobrodružství s Tchaj-wanem pokračuje
Češi na ostrově usilují o silnější zastoupení - jak na politické, tak obchodní úrovni.
Čeští vědci ale mají podle Langšádlové nadstandardní příležitost navazovat spolupráci právě v USA. „Dveře nám otevírá i postoj ke globální bezpečnosti. Při jednáních hodně zaznívalo, že Česká republika se staví velmi zodpovědně ke konfliktu na Ukrajině i k situaci na Tchaj-wanu,“ říká ministryně.
Česko se chce více zaměřovat na vědeckou diplomacii. Na Ministerstvu zahraničních věcí vzniklo letos na jaře speciální oddělení pro podporu českých vědců v zahraničí. Speciální vědecké diplomaty má mít Česko na čtyřech místech planety: ve Washingtonu, v Bruselu, Tel Avivu a Tchaj-peji.
