Špičková věda po česku. Porota rozdala Ceny Neuron i miliony korun

„Jsme občas národ, který se rád podceňuje. Říkáme si, že nejsme tak šikovní, že dobře už bylo,“ začal večer moderátor Karel „Kovy“ Kovář. „Proto jsem rád, že jednou za rok přichází Neuron a reflektor zaměřuje na tyto výjimečné osobnosti. Právě kvůli nim tu všichni jsme.“

Mluví o vědcích, konkrétně o sedmi mladých vědcích, kteří dnes získali ocenění Neuron pro mladé vědce spojené s půlmilionovým finančním darem. „Hledají cesty, které jiní nevidí. Díky Ceně Neuron se má široká veřejnost seznámit s výsledky jejich bádání,“ připomíná Monika Vondráková, předsedkyně správní rady Nadace Neuron.

„Vážím si toho, že jste si našli čas sledovat tento večer,“ přidal se Jan Konvalinka, předseda vědecké rady Nadace Neuron. Připomněl také aktuální konflikty v Palestině a na Ukrajině. „Musíme věřit tomu, že věda je to, co může pomoci. Pojďme doufat, že to malé světélko, které se Neuron pokouší zapálit, udělá z tohoto světa lepší místo.“

Jak vlastně rostou nádory? Proč jim tělo dodává živiny? Právě to zkoumá první oceněná vědkyně Kateřina Rohlenová. Cenu jí předal profesor Pavel Martásek, ředitel centra BIOCEV: „Zabývá se velmi neuchopitelným tématem, přesto se jí povedlo najít cestu.“

„Než jsem publikovala svůj vlastní výzkum, bylo to velmi stresující. Záleží na hodně věcech. Nakonec se to podařilo a naše látka prošla první fází klinických testů. Ale to dopředu nevíte,“ vzpomíná Rohlenová, jejíž projekt získal i prestižní ERC Grant.

„Děkuji za příležitosti a podporu, které mne sem přivedly,“ poděkovala Rohlenová. „Beru to jako závazek dělat výbornou vědu i nadále a vytvářet příležitosti i pro ostatní.“

„Snažil jsem se jít svojí cestou. Měl jsem strach a respekt z toho, jak se k tomu postaví odborná komunita,“ vzpomíná chemik Tomáš Slanina, který získal Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru chemie. „Je důležité přicházet s originálními myšlenkami. Jediný způsob, jak mít dobrý nápad, je mít nápadů mnoho a z nich vybrat ty životaschopné.“

Ivo Starý, garant vědecké rady za obor chemie, vyzdvihl, že Slanina publikuje „skvělé práce v nejprestižnějších časopisech a podařilo se mu vybudovat úspěšnou mladou výzkumnou skupinu“.

„Děkuji Nadaci Neuron za to, že podporuje a popularizuje vědu v Česku,“ uvedl Slanina. „Myslím, že to je velmi záslužná činnost, která posunuje naši společnost dále.“ Vedle Cen Neuron pro nadějné vědce Nadace Neuron vyhlašuje i ocenění za mimořádný přínos vědě a za úspěšné uplatnění vědeckého objevu v byznysu.

Programátorka Zuzana Kúkelová vyvíjí algoritmy pro strojové vidění. Její výzkum nachází uplatnění třeba v robotice, 3D rekonstrukcích nebo virtuální a smíšené realitě. „Důležité je umět vědu i odprezentovat,“ připomíná Kúkelová.

Mezinárodní ohlas na její vědeckou práci vyzdvihl profesor Jan Kratochvíl, garant vědecké rady Neuron pro obor informatiky (computer science).

„Chci poděkovat mým rodičům, kteří to se mnou neměli vždy lehké,“ začala svůj proslov Kúkelová. Poděkovala také svému partnerovi, se kterým se podílí na společném výzkumu i na výchově dětí. A také kolegům, kteří ji na dráhu geometrie kamer nasměrovali.

„Věda je dost nejistý podnik,“ připomíná Martin Schwarzer, jehož výzkum bakterií může zásadně pomoci v boji s podvýživou. Oceňuje proto, že mecenáši podporují vědu bez očekávání okamžitých výsledků.

„Stojíme na ramenou obrů,“ připomněl Schwarzer ve svém poděkování slavný citát Isaaca Newtona. „Přestože to ocenění je pro jednoho člověka, tak za těmi výsledky je práce mnoha lidí a týmů.“

„Kdybych věděla, jak je věda zajímavá, chtěla bych ji dělat odjakživa,“ usmívá se Sylvie Graf. Ve svém výzkumu se soustředí na zlepšování vztahů mezi různými skupinami, zejména v postkonfliktních společnostech. „Výzkumem bych chtěla najít strategie, které přispějí k tomu, aby se lidem, jimž se děla nějaká nespravedlnost, žilo ve společnosti líp.“

Profesor Filip Matějka, který cenu předal, připomněl aktuální důležitost takového výzkumu, i vzhledem k aktuálním konfliktům, které plní přední stránky novin.

„Toto ocenění pro mě představuje závazek excelentní práce do budoucna,“ poděkovala Graf. Z pódia poděkovala svým kolegům v Berlíně, institucionálním partnerům… „A také chci poděkovat rodině, která mi připomíná, že život není jenom věda.“

„Snažíme se ovládat a zároveň měřit ty nejrychlejší procesy, které se dějí v pevných látkách,“ vysvětluje fyzik Martin Kozák. Zkoumá pohyby elektronů a interakci mezi elektrony a světlem. To by mělo velké aplikace v mikroskopii i ve výpočetní technice. „Fyzika dává velkou svobodu, člověk může navrhnout experiment a ověřit, zda teorie platí, nebo neplatí.“

„Martin Kozák vyvíjí a využívá nejlepší mikroskopy na světě,“ uvedl Tomáš Jungwirth, garant vědecké rady oboru fyzika. Vyzdvihl důležitost tohoto výzkumu i toho, že se tak špičkový výzkum odehrává právě v Česku.

Kozák poděkoval v prvé řadě rodině. „Věda nejde dělat v jednom člověku,“ dodal a poděkoval svým kolegům i učitelům. „A také svým studentům, se kterými je v laboratoři radost pracovat.“

„Jako malá jsem chtěla být spisovatelkou,“ vzpomíná matematička Lenka Slavíková. Vlastně se jí to splnilo, protože dnes píše řadu odborných článků. K matematické kariéře ji nasměrovala i matematická olympiáda na střední škole.

„Můj obor, přestože je hodně abstraktní, je původně motivován problémy z reálného světa. Když něco z reálného světa popisujete, vznikne vám diferenciální rovnice,“ vysvětluje Slavíková. „Pokud si nejste jistí, zda je matematika pro vás, tak doporučuji, zkuste to.“

Cenu pro mladé nadějné vědce jí předal matematik Martin Markl, který zdůraznil, že Lenka Slavíková komisi zaujala velkým ohlasem svých prací nebo publikací v prestižních časopisech.

„Děkuji za projevenou důvěru, je to pro mne velké povzbuzení do další práce,“ uvedla Slavíková. Poděkovala svým učitelům, školiteli a postdoktorským mentorům a spolupracovníkům.

Kromě jednotlivých vědců Nadace Neuron odměňuje zvláštní cenou také tzv. „transfer“, tedy přenos vědeckých výsledků do praxe. Letos tuto cenu dostala firma Lipidica, která pracuje na včasné diagnóze rakoviny slinivky.

„Je to jedna ze tří rakovin, která zabíjí nejvíce lidí,“ připomněla Barbara Paldus, vědkyně a podnikatelka, která z pozice mecenášky spolupředávala cenu. „Pokud se jejich výzkum podaří dotáhnout, může to zachránit globálně 400 tisíc lidí.“

Zdeněk Jirsa, jeden ze tří zástupců firmy Lipidica, který si cenu přišel převzít, vyzdvihl roli zdravotnických zařízení v aktuální fázi testů: „Dvě nám velmi pomáhají: Masarykův onkologický ústav v Brně a Fakultní nemocnice v Olomouci.“

Hlavní Cena Neuron, spojená s finanční darem 1,5 milionu korun, je udělována na základě společného rozhodnutí české i mezinárodní vědecké rady. Tentokrát opět směřuje do chemického oboru: Získal ji profesor František Švec, který má desítky let zkušeností ze zahraničí, 25 let strávil na prestižní University of California v Berkeley. Je jedním z nejcitovanějších českých vědců.

„Říkal jsem si, že musím věci vyzkoušet a ne poslouchat to, co mi říkají ostatní lidé,“ vzpomíná Švec. Podařilo se mu zkombinovat dva obory a přijít s úplně novým typem polymerů. „Když jsem ty dva obory spojil dohromady, tak jsme úplně změnili paradigma separace. Přitom to bylo docela jednoduché.“

„Vždcky jsme byli o pár kroků napřed, a tak jsme se nemuseli bát své výsledky publikovat,“ směje se v úvodním videomedailonku Švec. Podle něj je na vědě krásné, že je stále co objevovat: „To nemá konec. To nemůže mít konec.“

„Než tak veleúspěšně rozvíjel své bádání ve Spojených státech, tak vystudoval VŠCHT v Praze a pracoval na české Akademii věd,“ připomněl Ivo Starý, garant vědecké rady oboru chemie. „Profesor Švec nepochybně splňuje všechna kritérie pro hlavní Cenu Neuron. Je velmi známý, i pokud nepracujete v jeho oboru. Další kritérium je, že má ovlivnit světovou vědu, což se mu podařilo, je známý po celém světě. A oceněný vědec by měl být mimořádně pilný. A František Švec byl a je mimořádně plodným autorem vědeckých publikací. Je to nepochybně hodně přes pět set prací. Je mi nesmírnou ctí, že mu předám hlavní Cenu Neuron.“

„Zamiloval jsem se do chemie. A ta láska byla velice plodná,“ uvedl František Švec. „Moje rodina mi tolerovala, že věčně nejsem doma, pořád jsem někde v laboratoři. To mi pomohlo dostat se tam, kde jsem. Druhá věc, která mi pomohla, je nesmírné štěstí na dobré, pracovité a kreativní kolegy. Pomáhali mi, vysvětlili mi, když jsem něčemu nerozuměl.“ Poděkoval samozřejmě také vědecké radě, že jej vybrala.

Závěrečné slovo patřilo organizátorům, konkrétně Monice Vondrákové. Připomněla, že Neuron kromě cen organizuje i vědecké expedice a studentské stáže.

„V Neuronu se posouváme dál, a proto jsme se rozhodli založit Nadaci Neuron, která navazuje na současné aktivity v oblasti podpory vědy. Spolu se zakladateli nadace, kterými jsou Monika Vondráková, Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Libor Winkler, Václav Dejčmar, Ondřej Bartoš a Jaroslav Řasa, si společně dali dlouhodobý závazek finanční podpory, který zčásti pokryje náklady nadace,“ uvedla Vondráková.

„Nadační jmění zůstává nadaci. Věříme, že je to cesta, jak dále posílit vliv vědy na rozvoj společnosti na její cestě k úspěšnější a konkurenceschopnější zemi,“ uvedla Vondráková. První velký krok v tomto směru udělal Dalibor Dědek, který věnoval do nadačního jmění 100 milionů korun.

Cílem Nadace Neuron je podle Vondrákové udržet v Česku špičkové vědce a také inspirovat mladou generaci pro vědu a nadšení z ní.