Slibný preparát proti covidu zklamal. Jeho účinnost je o dost nižší

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Společnost Merck (v Evropě vystupující jako MSD) zveřejnila konečné výsledky ze zkoušky své „pilulky“ proti covidu (molnupiraviru). Podle doplněných údajů je účinnost proti hospitalizaci a úmrtí výrazně nižší, než se původně uvádělo, a činí 30 procent.

To znamená, že v klinické zkoušce měli lidé užívající tento lék o necelou třetinu nižší pravděpodobnost, že budou potřebovat nemocniční péči.

Původní zpráva společnosti Merck zveřejněná v říjnu uváděla, že lék snižuje počet hospitalizací a úmrtí o polovinu. Údaj vycházel z prvních průběžných výsledků, do kterých byla zahrnuta data získaná od 775 účastníků experimentu. Aktualizovaný údaj oznámený v pátek 26. listopadu je založený na údajích od téměř dvojnásobného počtu lidí, přesně řečeno 1 433.

Podle této závěrečné analýzy měli účastníci, kteří dostávali molnupiravir, 6,8% riziko hospitalizace a jeden pacient zemřel. U těch, kteří dostávali placebo, bylo riziko hospitalizace 9,7 procenta a devět jich zemřelo. Ochrana přímo proti úmrtí se tedy zdá být výrazně vyšší než proti pobytu v nemocnici, a i to je samozřejmě zajímavé. Počty pacientů ve zkoušce byly ovšem poměrně malé, a tak zatím nelze přesně říci, do jaké míry lék chrání proti úmrtí.

Akcie společnosti Merck na oznámení reagovaly v den oznámení propadem o necelá čtyři procenta. Tržby za prodej molnupiraviru v Evropě a severní Americe mohly společnosti podle jejích vlastních odhadů přinést až kolem 20 miliard dolarů. Kolik přesně to bude, zatím není jisté, společnost v posledních dnech intenzivně vyjednává o smlouvách na tento a příští rok s celou řadou evropských zemí včetně Česka. Poměrně výrazné snížení účinnosti léku její pozici v těchto jednáních ovšem může oslabit a ovlivnit výši tržeb Mercku v příštím roce.

Naopak znatelně (o více než tři procenta) posílila konkurenční skupina Pfizer. Ta přišla v posledních týdnech s velmi pozitivním – a také průběžným – výsledkem své „pilulky“ proti covidu, která se nazývá Paxlovid. Ta v klinické zkoušce podle neúplných dat poskytovala téměř 90procentní ochranu proti hospitalizaci či úmrtí.

Stejně jako v případě molnupiraviru je zapotřebí jisté opatrnosti. I výsledky Paxlovidu zatím byly oznámeny pouze prostřednictvím tiskové zprávy společnosti Pfizer. Důkladnější analýzu zatím k dispozici nemáme.

Tomuto postupu se hanlivě říká „věda tiskovou zprávou“, protože výsledky – samozřejmě obvykle pozitivní – bývají prezentovány jako vědecká fakta, nejsou ovšem patřičně podloženy údaji. Podrobnější data bývají představena až s jistým zpožděním, tak jako tentokrát v případě molnupiraviru. Obecně také platí, že klinické zkoušky při nejlepší vůli nemohou plně postihnout, jak bude lék či postup fungovat při reálném nasazení. Jsou nastaveny tak, aby se reálným podmínkám co nejvíce přiblížily, nikdy to ovšem nebude možné stoprocentně.

V případě molnupiraviru již je situace ohledně dat lepší. V pátek totiž americká léková agentura FDA zveřejnila svou analýzu dat z klinické zkoušky Mercku. Zhruba 70stránkový dokument (v PDF) se zabývá celou řadu aspektů zkoušky i možného nasazení léku.

Neobsahuje rozhodnutí o tom, zda FDA lék schválí k nasazení (registrován byl zatím pouze ve Velké Británii, v EU je jeho užívání jen doporučeno, ale „schválen“ není). Zpráva ovšem neobsahuje ani žádné silné negativní signály, a dá se tedy předpokládat, že lék v USA bude moci být předepisován.

Na druhou stranu FDA vyjádřila určité obavy, které (dohromady s nižší než očekávánou mírou ochrany) naznačují, že molnupiravir by se mohl stát do budoucna spíše lékem „druhé linie“. To by bylo jistě zklamání, očekávání byla větší.

Analýza například naznačila, že lék možná nebude přínosný pro očkované, malé skupince takových pacientů ve zkoušce nijak nepomohl. Na druhou stranu, klíčový výraz je „malé skupince“ – takových případů bylo tak málo, že jasně z něj vyvozovat nic nelze.

Agentura také dala najevo, že se staví zatím poměrně skepticky k možnosti předepisování léku dětem a těhotným, a to na základě pokusů na zvířatech a teoretických rizik, ne výsledků zkoušky. Té se těhotné ženy nemohly účastnit. Podobná omezení mohou trh pro lék výrazně „osekat“.

Výsledky molnupiraviru pochází z již ukončené klinické studie nazvané MOVe-OUT. Prováděla se u v drtivé míře neočkovaných rizikových pacientů, u nichž byl nově diagnostikován koronavirus v celé řadě zemí od USA přes Polsko, Brazílii, Rusko, Švédsko, Tchaj-wan až po Jižní Afriku. Všichni napříč všemi zeměmi měli alespoň jeden známý rizikový faktor zvyšující výrazně pravděpodobnost těžkého covidu – věk nad 60 let, obezitu, cukrovku nebo srdeční onemocnění.

Zahrnuty měly být řádově tisíce lidí, ale nakonec studie skončila ve chvíli, kdy ve studii bylo oněch 1 433 osob. Už z těchto čísel bylo jasné, že lék funguje (byť zjevně ne, jak přesně) a podle uznávaných kritérií by pak bylo neetické účastníkům studie vědomě odpírat účinnou léčbu.

Lék funguje tak, že pomáhá sabotovat množení viru v našich tělních buňkách. Molnupiravir se v těle změní na jinou sloučeninu, která je velmi podobná důležitému stavebnímu bloku pro vytváření dalších kopií viru.

Ale jde o sabotáž – když se k vytváření nového viru (respektive nové virové RNA) použije látka vzniklá z léku, výsledkem je doslova zmetek. V nově vzniklých částečkách viru je tolik chyb, že prostě nemohou fungovat. Obdobně funguje i lék remdesivir, i ten nabídne viru falešný „stavební materiál“.