Putin brzdí vesmírné mise. K Marsu nepoletí ani český přístroj

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V roce 2020 musela být mise ExoMars odložená kvůli technickým a pandemickým problémům, nyní je ale důvodem rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vojensky zaútočit na Ukrajinu. Budoucnost celého projektu je tak velmi nejistá. Evropské planetární vozítko měl totiž na Mars dopravit ruský přistávací modul vynesený do vesmíru ruskou raketou. A taková spolupráce nyní nepřichází v úvahu.

„Odsuzujeme lidské ztráty a tragické následky agrese proti Ukrajině. Ačkoliv si jsme vědomi dopadu (tohoto rozhodnutí) na vědecký průzkum vesmíru, jsme v pevném souladu se sankcemi uvalenými na Rusko našimi členskými státy,“ uvedla tento týden Evropská vesmírná agentura (ESA) po dvoudenním jednání rady, na kterém se rozhodlo, že start mise ExoMars 2022, se ruší.

Startovací okno pro lety k Marsu se přitom otevírá zhruba jednou za dva roky, takže nejbližším možným termínem je rok 2024. Jestli se ale do té doby podaří vymyslet alternativu, nebo zda by se spolupráce ESA a Roskosmosu mohla obnovit, se neví.

Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR vedl český tým, který vyvíjel jeden z přístrojů, jenž měl být součástí mise. Seznam Zprávám řekl, že v tuto chvíli se nedá odhadnout, jak to s projektem nakonec může dopadnout.

Hlavními cíli mise mělo být pátrání po známkách existence minulého života na rudé planetě, průzkum geochemického prostředí i vodních zdrojů a plynů v atmosféře.

Přístroj českých vědců měl ambici rozluštit otázku existence marsovských „blesků“. Měřit měl změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů, kde by se mohly projevovat i případné atmosférické výboje. Vědci už je v minulosti kromě naší planety zaznamenali i na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, ale na Marsu je zatím nikdo nepozoroval.

„Pokud na Marsu takové výboje existují, jistě nevypadají jako pozemské blesky,“ uvedl Santolík ve zprávě AV ČR. „O tom, jak by mohly vypadat, se můžeme zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o řídké atmosféře naší sousední planety. Nikdo tyto výboje ještě nepozoroval ani opticky, ani se doposud nepodařilo zachytit jejich nízkofrekvenční elektromagnetické vlny,“ dodal.

Přístroj měl na desce plošných spojů nést českou vlajku a podle Santolíka už je i zabudovaný na přistávací platformě, kde měl zůstat i po dosednutí na Mars. Spolu s ním se mělo na 600 milionů kilometrů dlouhou cestu vypravit i 11 nahrávek, které mezinárodní porota vybrala z 584 třicetivteřinových zvukových záznamů v rámci soutěže „Telefonát z Marsu“. I tu uspořádali čeští vědci a data z vybraných nahrávek měli v plánu zkusit odvysílat z Marsu až na Zem.

K rozhodnutí ESA se vyjádřil i šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, podle kterého jde o „hořkou“ zprávu pro všechny vesmírné nadšence a „politováníhodnou“ skutečnost.

Je to paradoxně ale právě on, kdo vysílá ostatním vesmírným agenturám v souvislosti s invazí a sankcemi ty nejostřejší signály v podobě výhrůžek.

Opakovaně například pohrozil, že v reakci na sankce Roskosmos může odpojit od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ruský segment s pohonnými motory a nechat ji spadnout. Minulý víkend dokonce zveřejnil mapu s možným místem dopadu zhruba 500tunového kolosu, která ukazovala, že do Ruska s nejvyšší pravděpodobností spadnout nemůže.

Tato výhružka je nicméně podle odborníků nesmyslná, protože i kdyby Rusko svou část ISS odpojilo, zbytek stanice by na potřebné dráze mohla udržovat loď Cygnus NG-17, která byla na korekci dráhy ISS testována už před několika lety.

Podle popularizátora kosmonautiky Milana Halouska by si tím Rusko navíc samo uškodilo, protože by se jeho část odřízla od drtivé většiny zdrojů energie a silových setrvačníků, které celou ISS stabilizují v prostoru.

Navzdory tomu není vůbec jasné, co se bude na ISS dál dít. Projektů Roskosmosu s vesmírnými agenturami zemí, které stojí za Ukrajinou, je navíc celá řada. Ty, které ještě nebyly přerušeny, jsou přinejmenším velmi ohrožené.