První soukromý pokus o Měsíc. Japonský králík na něj chce dosednout už dnes

Japonská kosmická sonda Hakuto-R se v úterý v 18:40 našeho času pokusí zapsat do historie a jako první soukromá sonda přistát na povrchu Měsíce. Pokud se to povede, stane se Japonsko teprve čtvrtou zemí, která dostala sondu na povrch našeho vesmírného souseda. Na palubě má rover s umělou inteligencí i transformer robota.

Tuto fotku poslala sonda den před plánovaným přistáním:

Hakuto-R odstartoval do vesmíru už v prosinci loňského roku pomocí rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX a od té doby obíhá kolem Měsíce. Hakuto znamená v překladu bílý králík. Jedná se o odkaz na japonský folklor, ve kterém se objevuje králík žijící na Měsíci.

Kvůli úspoře paliva byla pro let k Měsíci vybrána hodně dlouhá cesta. Sonda se nejdříve dostala na velmi protáhlou dráhu až do vzdálenosti 1,4 milionu kilometrů od Země. Postupně byla dráha sondy okolo Měsíce zkrácena na 100 až 2300 kilometrů. Při jednom z dalších přiblížení k Měsíci by měl nyní Hakuto-R zažehnout motory a přistát v kráteru Atlas o průměru 87 kilometrů, který se nachází v Moři chladu (Mare Frigoris).

Provozovatelem sondy je společnost ispace, která v dubnu 2023 vstoupila na japonskou burzu. S trochou nadsázky se tak může stát nejen první firmou, která dokázala přistát na povrchu Měsíce, ale také první, jejíž akcie ovlivnila činnost společnosti na cizím vesmírném tělese. Japonsko by se pak její zásluhou stalo teprve čtvrtou zemí (po USA, Sovětském svazu a Číně), které se povedlo přistát na Měsíci.

Pro první misi si společnost stanovila deset milníků, které chtěla splnit od startu po přistání a během fungování na povrchu.

Sedm z deseti již bylo splněno. Zbývají tři – dokončit všechny manévry na oběžné dráze Měsíce před přistáním, uskutečnit samotné přistání a zahájit komunikaci a výrobu elektrické energie na povrchu Měsíce.

Hakuto-R by se bez problémů vešel do obýváku, a to i se čtyřmi vysunutými vzpěrami, které se postarají o měkké dosednutí. S nimi lander zaujme plochu o rozměrech 2,6 × 2,6 metru. Jeho výška je 2,3 metru.

Lander lze rozdělit na dvě části. Ve spodní se nachází zmíněné přistávací vzpěry, hlavní a šest pomocných motorů, sledovač hvězd pro orientaci a solární panely. Velkou část vnitřního prostoru zabírají čtyři nádrže. Dvě jsou s palivem (methylhydrazin) a dvě s okysličovadlem (oxid dusičitý).

V horní části najdeme antény pro komunikaci se Zemí i rovery na povrchu, kameru, místo pro užitečné zatížení (až 30 kilogramů), řídicí systémy a další solární panely. V horní a dolní části se také nachází osm malých trysek pro řízení orientace landeru v kosmickém prostoru. Jako palivo se používá hydrazin, který se pomocí katalyzátoru rozkládá na plyn.

Společnost ispace chce dopravovat na povrch Měsíce soupravy na vědecké experimenty. Už při první misi neletí Hakuto-R s prázdnou.

Na palubě je malý rover Rašíd ze Spojených arabských emirátů o velikosti asi 50 centimetrů a hmotnosti deseti kilogramů. Pokud se přistání povede, měl by rover na povrchu Měsíce pracovat po dobu asi 14 pozemských dnů.

Rašíd je vybaven dvěma kamerami s vysokým rozlišením, mikroskopickou kamerou a termovizní kamerou. V jeho výbavě je také sonda pro výzkum teploty a hustoty elektronů a elektrického potenciálu plazmatu. Mimo jiné se bude pokoušet zjistit, proč je měsíční hornina regolit tak „lepkavá“.

Rašíd je vybaven umělou inteligencí od kanadské společnosti Mission Control Space Services. Jejím úkolem bude analyzovat snímky povrchu a identifikovat určité typy povrchových útvarů. Výstup bude poté odeslán na Zemi a pomůže vědcům rozhodnout, kam by měl rover jet. V budoucnu by podobná technologie mohla šetřit data, protože na Zemi by se odeslala jen ta, která vědce skutečně zajímají.

Rover je pojmenován podle šejka Rašída bin Saíd Al Maktúma (1912-1990), za jehož vlády se z Dubaje stalo špičkové moderní město.

Rašíd nebude sám. Na palubě landeru je také malý robot SORA-Q ve tvaru koule o průměru osmi centimetrů a hmotnosti jen 250 gramů.

Jakmile dopadne na povrch a usadí se prach, rozloží se jako transformer do podoby robota, vysune se kamera a z obou polokoulí se stanou kola. SORA-Q vyrobila ve spolupráci s japonskou vesmírnou agenturou JAXA společnost Takara Tomy, která se věnuje výrobě hraček, a to včetně transformers. Jedním z úkolů SORA-Q je pořídit i snímky landeru Hakuto-R.

Historie firmy ispace je spojená s Google Lunar X Prize, což byla v letech 2007 až 2018 soutěž o 20 milionů dolarů. Výhercem se měla stát firma, která dopraví na povrch Měsíce robota a dokáže s ním ujet 500 metrů. Žádnému z uchazečů se to sice nepodařilo, ale někteří ve svém úsilí pokračuji. Firma ispace má kořeny v týmu, který se snažil postavit rover Sorato. Na podporu kampaně pro tento rover vznikla i stejnojmenná píseň, jejíž nahrávka je na palubě Hakuto-R.

Další firmy pokračují ve svém snažení v rámci programu CLPS, který před lety vyhlásila NASA. Jedná se o podporu programu Artemis. Prostřednictvím CLPS si NASA objednala stavbu landerů u soukromých firem pro dopravu vědeckých experimentů na povrch Měsíce.

K prvnímu startu pod vlajkou CLPS by mělo dojít v následujících měsících. Na povrch Měsíce se vydá lander Peregrine od firmy Astrobotic. Současně půjde také o první start rakety Vulcan, jejíž první stupeň pohání motory od firmy Blue Origin Jeffa Bezose.

Jedním z dalších účastníků Lunar X Prize byla izraelská firma SpaceIL, která se před čtyřmi lety neúspěšně pokoušela přistát na Měsíci se svým landerem Berešít. Druhý pokus by měl proběhnout za dva roky.

Další mise chystá také ispace. Při druhém letu v roce 2024 se má na palubě uskutečnit experiment se štěpením vody na vodík a kyslík a experiment s výrobou potravin na Měsíci pomocí mikrořas Euglena (krásnoočko). Při třetím letu o rok později má lander přistát na odvrácené straně Měsíce, což znamená, že si s sebou vezme i dva satelity, které budou přenášet signál mezi landerem a Zemí.