Posilující dávka zvýší ochranu právě včas. Vyplatí se vakcíny míchat?

Data ze zahraničí i z Česka ukazují, že očkování proti covidu-19 funguje. Očkování není stoprocentní ochrana, ale výrazně snižuje riziko nákazy, riziko onemocnění, míru hospitalizace i riziko těžkého průběhu. Očkování také snižuje šanci, že pacient onemocnění covid-19 podlehne.

Za „plné očkování“ se nyní v Česku považují dvě dávky mRNA vakcíny nebo jedna dávka vakcíny Janssen. Jsou však dobré důvody, proč by si i „plně očkovaní“ měli zajistit posilující dávku vakcíny. Především data jasně ukazují, že ochrana získaná očkováním s odstupem času klesá. Analýza českých dat (publikovaná v preprintu českých vědců) potvrdila zahraniční pozorování (publikovaná v prestižních časopisech Lancet nebo Science).

Z grafu je vidět, že například v Česku nejpodávanější vakcína Comirnaty od firmy Pfizer i po více než půl roce od podání druhé dávky celkem účinně chrání před hospitalizací a úmrtím. Ochrana před nákazou však během půl roku klesá téměř na polovinu. Po obdržení posilující dávky je však očkovaný chráněn dokonce ještě lépe než bezprostředně po druhé dávce očkování.

„Naše data rozhodně podporují doporučení podávat posilující dávky co nejdříve a co největšímu množství lidí,“ doplnil jeden z autorů studie, výzkumník Luděk Berec z Centra pro modelování biologických a společenských procesů. „Aplikace posilující dávky zjevně obnoví ochranu, a to včetně vysoké ochrany před mírným průběhem nebo asymptomatickou infekcí.“

To byla data o ochraně před variantou delta. Druhým důvodem pro co nejvčasnější podání posilující dávky je však i nová varianta omikron. Ta je podle dosavadních poznatků výrazně nakažlivější a podle britských dat se vyznačuje především tím, že umí obcházet imunitu.

Předchozí infekce poskytuje proti variantě omikron pouze 19% ochranu, což je 5,4krát méně než proti variantě delta. Dvě dávky očkování pak proti omikronu poskytují sotva měřitelnou ochranu (0 až 20 %).

„Zato lidé po třetí (posilující) dávce mají 55% až 80% ochranu před nákazou omikronem,“ uvádí studie. „Hospitalizace ani asymptomatické infekce se nijak měřitelně nelišily od varianty delta,“ uvádí dále zpráva, která vychází z britských dat od 29. listopadu do 11. prosince 2021.

Posilující dávky jsou v Česku dostupné lidem, u kterých uplynulo pět až šest měsíců od „ukončující“ dávky očkování (podrobné podmínky dle věku apod.). Očkuje se dvěma vakcínami: Comirnaty (Pfizer/BioNTech) a Spikevax (Moderna).

Lidé se logicky ptají, zda by si měli vybrat konkrétní vakcínu. Řada odborníků doporučuje na základě říjnové studie (preprint) „míchat mRNA vakcíny“, protože právě míchaní vedlo ve zkumavce k nejvyšší produkci protilátek. Ovšem produkce protilátek vyšší o 16 procent neznamená, že bude o 16 procent vyšší i ochrana. Studie navíc probíhala s jiným dávkováním posilujícím vakcíny Moderna, než je dávkování v Česku.

Míchat vakcíny (tzv. heterologní vakcinace) je v pořádku. Žádoucí je zejména tam, kde bylo původní očkování provedeno vakcínou založenou na virovém vektoru. Evropská zdravotnická agentura uvádí: „Heterologní režimy byly obecně dobře snášeny. Dosud dostupné důkazy o různých typech schválených vakcín naznačují, že heterologní posilovací vakcína se z hlediska imunitní odpovědi jeví jako stejně dobrá nebo lepší než homologní posilovací vakcína.“

Pokud ale máte jako první vakcínu Pfizer, nezískáte zřejmě mnoho navíc tím, že budete hledat místo, kde vám podají posilující dávku vakcíny Moderna. A naopak. Důležitější podle odborníků je, aby lidé posílili svou imunitu třetí dávkou co nejdříve.

„Je teoreticky možné, že míchání vakcín může trochu pomoci, ale ten rozdíl, který v oné studii vidíme, se spíše týká dávkování,“ říká epidemioložka Céline Gounderová z New York University, která se věnuje výzkumu infekčních chorob. „Radila bych lidem, aby si nechali aplikovat tu posilující dávku, která je pro ně nejsnáze dostupná. Já osobně jsem loni dostala vakcínu Pfizer a posilující dávku jsem si dala také Pfizer. A necítím se méně chráněná než někdo, kdo si k Pfizeru přidal Modernu.“

V Česku převažují místa, kde se očkuje posilující vakcínou Pfizer. Jejich posilujících dávek bylo zatím aplikováno přes 1 696 000, zatímco od Moderny přibližně 264 000. Kdyby chtěli všichni, kdo dostali původní vakcínu Pfizer, přimíchat Modernu, zřejmě by si tím prodloužili čekání na třetí dávku. Nejsou k dispozici data, která by ukazovala, že se takové odkládání vyplatí.

Posilující dávka poskytne ochranu velmi rychle po očkování. Ve velké britské studii COV-Boost se ukázalo, že po očkování mRNA vakcínami měli účastníci v podstatě maximální množství protilátek již po týdnu. V případě „boostování“ vakcínami AstraZeneca nebo Janssen byl nástup pomalejší. Ty se ale v Česku pro třetí dávku vůbec nepoužívají.

Ve stejné studii mimochodem byla z hlediska množství vytvořených protilátek nejúčinnější kombinace Pfizer/Pfizer/Moderna. Ale Moderna se podávala ve dvakrát vyšší dávce než u nás (100 mikrogramů místo 50 mikrogramů). Výsledky nelze jednoduše srovnávat. A očkování třemi vakcínami Pfizer nebylo, co se týče množství produkovaných protilátek, o mnoho jiné, jak jsme již říkali.

Množství protilátek u drtivé většiny očkovaných po boosteru velmi rychle vzroste na hodnoty výrazně vyšší než před očkováním. A to včetně tzv. neutralizačních, tedy těch, které jsou proti SARS-CoV-2 zřejmě „nejlepší“. Nejméně měsíc po očkování se pak hladina protilátek stále pohybuje kolem maxima. Posílení (tzv. booster) mRNA vakcínami vede také ke zvýšení množství T-buněk, další důležité složky obrany proti SARS-CoV-2. Jen tempo růstu je u T-buněk trochu pomalejší.

Dat o trvanlivosti ochrany poskytnuté třetí dávkou zatím není zdaleka tolik jako v případě dvoudávkového režimu. Z izraelských údajů se například zdá, že posilovací dávky ztrácí ochranný účinek alespoň během prvních několika měsíců velmi pomalým tempem.

Množství protilátek kulminuje brzy po podání posilující dávky a vydrží několik měsíců. V českých podmínkách by tedy mělo chránit velmi dobře po celý zbytek sezóny respiračních onemocnění. Samozřejmě že rozšíření varianty omikron pravděpodobně sníží míru ochrany proti nákaze samotné. Dosavadní data však dávají naději, že bude posilující dávkou osvěžená účinná ochrana proti vážnému průběhu nemoci.