Riziko požáru jsme viděli týden dopředu, častější je ale jinde, říká expert

Když se minulý týden naplno rozhořel požár v Českém Švýcarsku, klimatolog Miroslav Trnka byl zrovna na cestě do USA, kam se vydal rozvíjet své znalosti o chování požárů a jejich modelování. Na riziko velkých požárů v Česku upozorňuje už několik let a je koordinátorem projektu FireRisk, který přináší předpověď tzv. požárního počasí, tedy počasí, které svědčí vzniku požárů.

„Ačkoliv se požáry v krajině České republiky vyskytují běžně, jimi zasažená plocha doposud nebyla nijak významná. Nicméně s probíhající změnou klimatu se téměř jistě situace výrazně mění,“ uvedl Trnka v příručce projektu Fakta o klimatu asi před měsícem.

Riziko požárů v Česku podle Trnky roste s tím, jak kvůli klimatické změně přibývá dní s vhodným požárním počasím. „Neznamená to ale, že lesy kvůli většímu množství těchto dní hořet musí a nedá se s tím nic dělat,“ řekl odborník Seznam Zprávám. Je podle něj potřeba si riziko uvědomit, chovat se odpovědně v době, kdy je riziko největší a také změnit péči o lesy a krajinu obecně.

Vy jste nedávno předpovídal, že velké požáry se stanou realitou i v Česku. Překvapilo vás, jak rychle se to vyplnilo?

Říká se, že po bitvě je každý generál, ale přesto musím říct, že tento požár nebyl něco nečekaného. Podmínky pro vznik velkého požáru v Česku panují opakovaně a letos jsme je zaznamenali několikrát. Ostatně předpovědi z našich stanic, které od poslední zimy sledovaly potenciál vegetace k požáru přímo v národním parku, indikovaly velmi rizikové hodnoty už týden před požárem.

Jak riziko vyhodnocujete?

Aktuálně máme instalovanou síť asi o sto stanicích a ty nám poskytují reálná pozorování z vybraných rizikových porostů po celé zemi. Současně s tím pro každý pixel 500 × 500 m počítáme charakteristiky tzv. požárního počasí. A na základě všech dat pak vyhodnocujeme riziko pro daný den a zejména připravujeme předpověď pro dalších devět dní.

Díky tomuto systému máme představu nejen o aktuálním stavu, ale především o výhledu na další dny. Ostatně jedna z našich stanic shořela i přímo při požáru v Českém Švýcarsku.

Co podle vás pro Česko tento požár znamená?

Když se díváme na jeden konkrétní požár, vždycky jde o souběh mnoha okolností. Musí pro něj být v první řadě dobré podmínky, ale o tom, jak bude nakonec požár velký, samozřejmě rozhodují i okolnosti jeho založení, včasnost zásahu, zásoby vody v okolí, přístupnost terénu a tak dále.

Přesto si myslím, že tento požár je jasným signálem toho, na co upozorňujeme už roky – dnů s počasím vhodným pro šíření požáru kvůli změně klimatu stále přibývá. Riziko požárů tak roste a my bychom si ho měli uvědomit a reagovat na něj.

A to se zatím v Česku neděje?

Ne. A tohle je ostatně jedna z hlavních myšlenek FireRisku. Už před několika lety jsme v rámci analýz rizik došli k tomu, že požáry, jako je tento, pro nás velkým rizikem jsou a nejsme na ně připravení.

FireRisk vznikl jako nástroj nápomocný tomu, abychom se chovali odpovědně v době, kdy je riziko vzniku požárů velké. A to je klíčové. Klimatická změna a zvyšující se počty dní s vhodným požárním počasím násobí šanci vzniku požárů.

K více než 90 % vznícení v Česku ale dojde kvůli nedbalosti nebo úmyslu lidí. Počty vznícení jsou přitom to, co můžeme kontrolovat a omezit. Z našich analýz vyplývá, že mají i jasně definovanou strukturu. Požárů přibývá v místech, kde např. v posledních 20 letech přibývalo obyvatel, či se rozrůstala zástavba. Obecně platí, že poměrně velké riziko je kolem všech velkých sídel či turistických cest.

Zároveň FireRisk doporučuje i konkrétní metodické návody, jak pečovat o lesy, aby v nich bylo menší riziko požárů. To jsou ale všechno věci, které se nedají udělat přes noc, je to práce na celé generace.

Vztah mezi lidským zaviněním a požárním počasím, potažmo klimatickou změnou, se teď hodně diskutuje. Jak moc na počasí vlastně záleží?

Trochu jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Aby požár vznikl, musí být splněny 3 podmínky: a) musí mít co hořet; b) musí být vhodné podmínky pro vznik a šíření požáru; c) musí být vhodný zdroj zapálení. Pokud nejsou splněny všechny tři podmínky zároveň, požár nevznikne.

Změna klimatu zásadně zvyšuje počet dní, kdy požár u nás může vzniknout. Současně napomáhá např. skrze nižší půdní vlhkost, kůrovcovou kalamitu a tak dále. Statistiky ukazují, že počty požárů rostou a v naprosté většině je na vině požární počasí.

Vedl jsem několik publikovaných vědeckých studií, které dokládají, že se nám od konce 50. let výrazně zvýšilo riziko požárů v krajině. Současně jsme s kolegy doktorem Možným (ČHMÚ) a profesorem Brázdilem (CzechGlobe) jasně identifikovali fakt, že počty požárů významně narostly a to právě v místech, které viděly největší posun v počtu požárně vhodných dní.

Jaké konkrétní oblasti Česka jsou na vaší mapě FireRisku nejčastěji označeny jako místa s „vysokým požárním rizikem"?

Co se týče národních parků, podobné teoretické riziko jako v Českém Švýcarsku pozorujeme i v NP Podyjí.

Ještě větší riziko ale spatřujeme v bezprostředním okolí velkých měst, zejména Brna a Prahy. Obě města jsou obklopená poměrně rozsáhlými lesními celky, které nejsou hospodářského, ale rekreačního či jiného určení. A to jsou přesně ty oblasti, kde bývá riziko požáru velké.

Velmi nepříjemný by byl v takovém případě problém s nečistotou ovzduší - představte si požár na návětrné straně velkého města uprostřed vlny vedra, který lidem neumožní větrat.

Naprosto klíčové jsou z našeho pohledu i oblasti v okolí vodních nádrží, které slouží jako zdroje pitné vody. Ty jsou problematické, protože se tam kvůli ochraně kvality vody sázely preferenčně jehličnany ve větší než obvyklé hustotě, víc tam fouká vítr a také je tam nepřístupný terén. Nádržím jsme se věnovali i proto, že tam navíc hrozí riziko splachu popela a zeminy z odkrytých svahů do zdroje pitné vody.

Řeší vaše předpověď například i povahu vegetace a skladbu lesa? U nynějšího požáru se hodně řeší, jakou roli mohlo sehrát množství neodklizených suchých stromů.

Primárně řešíme požární počasí. Na to, co kde přesně roste, se až tak nekoukáme. I proto říkáme, že naše metody jsou opravdu dobré pro odhad rizika vzniku požáru, ale ne úplně dobré pro odhad rizika šíření. Na zahrnutí stavu vegetace pracujeme pomocí jiných a podstatně sofistikovaných nástrojů. Jenomže tento přístup také vyžaduje daleko detailnější data.

I tyto modely nicméně už testujeme například u zmiňovaných vodních nádrží. Tam jsme byli schopni přesně určit stav porostu a potenciální rychlost požáru a tak dále. Věnovali jsme se například Želivce, Víru a Vranovu, kde byly lesy částečně napadené kůrovcem a paradoxně jsme zjistili, že riziko požárů tam po odtěžení suchých stromů vzrostlo. Holina totiž při nízké zásobě vody v půdě a vysokých rychlostech větru představuje ideální prostředí k tomu, aby došlo k zahoření.

Stejné nástroje můžeme použít i pro celou republiku. V aktuálním běhu to ale neděláme, protože na to nemáme kapacitu. Technicky to ale možné je a jsme schopni to zvládnout.

Váš systém předpovědi rizika vzniku požárů existuje už asi šest let. Využívají ho kromě veřejnosti i nějaké instituce?

Zatím jsme se upřímně setkali spíš se zájmem třeba ze strany vlastníků lesů, tedy například Lesů České republiky nebo ze strany obecních zastupitelstev a samospráv, které odpovídají za vyhlašování požárního rizika. Zdaleka ne ale tolik ze strany Hasičského záchranného sboru, pro který by to určitě mohlo být vhodné.

Hasiči obecně zájem mají, ale na druhou stranu mají i své vlastní postupy a teď je otázka, jak to případně skloubit. Museli bychom se potkat a řešit to spolu. Já se nicméně nedivím, že u tak vytížené organizace, jako je HZS, to byl jeden z mnoha a mnoha problémů, který je potřeba řešit, a nedostal vysokou prioritu. Obzvlášť když dosud platilo, že tady požár takových rozměrů nikdy nebyl.

Neozval se vám už třeba někdo nyní po vypuknutí požáru?

V tuto chvíli ne. S HZS jsme v kontaktu a dostáváme od něj zpětnou vazbu. Nyní ale tohle myslím není na pořadu dne, musí se hlavně zvládnout samotný požár a pak se samozřejmě budou řešit další kroky.