Nevyhazujte antidepresiva. Vědci zkoumali serotonin a depresi, ne účinnost

Ve světových médiích se minulý týden začaly objevovat „převratné“ zprávy o tom, že deprese funguje jinak, než se myslelo, a že antidepresiva na ni údajně nefungují. Některá česká média dokonce články opatřila titulky jako „Zahoďte svá antidepresiva“ nebo „Věříte na antidepresiva?“.

Jedná se o typickou ukázku špatné práce se zdroji. Původní metastudie totiž nic o vyhazování antidepresiv neříká. Zabývá se analýzou jedné z teorií o vzniku deprese. Je tedy důležité podotknout, že pacienti, kteří léky užívají, by je rozhodně neměli vysazovat bez konzultace s lékařem.

„Již tři desetiletí převažuje teorie, že příčinou deprese je chemická nerovnováha v mozku - konkrétně nerovnováha chemické látky zvané serotonin. Náš nejnovější přehled výzkumů však ukazuje, že důkazy to nepotvrzují,“ shrnuli autoři studie pro web The Coversation .

Jejich studie se rozhodně nezabývá tím, jestli antidepresiva fungují nebo ne. Týká se především tzv. serotoninové teorie a jejích dopadů na léčbu deprese.

Serotonin je takzvaný neurotransmiter, jedna z látek, které přenáší vzruchy mezi mozkovými buňkami. Protože aktivita mozku během deprese je nízká (jak ukazují i snímky z magnetické rezonance), domnívali se vědci a lékaři, že vliv může mít právě nízká produkce, anebo špatné využití serotoninu v mozku.

„Ačkoli byla serotoninová teorie deprese poprvé navržena v 60. letech 20. století, začala být v 90. letech 20. století hojně propagována farmaceutickým průmyslem v souvislosti s jeho snahou uvést na trh novou řadu antidepresiv, známých jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu neboli SSRI,“ popisuje studie jeden z aspektů.

Tuto myšlenku podpořily i oficiální instituce, jako je Americká psychiatrická asociace, jejíž oficiální stanovisko je, že „rozdíly v určitých chemických látkách v mozku mohou přispívat k vzniku deprese“.

Podle nové metaanalýzy, publikované v časopise Molecular Psychiatry, ale serotoninová teorie není podložená důkazy. Mnozí lidé přitom berou antidepresiva v domnění, že je jejich stav způsoben chemickou nerovnováhou v mozku, což nemusí být pravda.

„Cílem naší studie byl tedy zastřešující pohled na dosavadní výzkum souvislosti serotoninu a deprese. Jednou z oblastí, které jsme do metastudie zahrnuli, byl výzkum porovnávající hladiny serotoninu a jeho metabolitů v krvi a mozkomíšním moku,“ uvedli autoři. Celkově tento výzkum neprokázal rozdíl mezi lidmi s depresí a lidmi bez deprese.

Další oblast výzkumu se zaměřila na serotoninové receptory, což jsou proteiny na zakončeních mozkových buněk, na které se serotonin váže. „Výzkumy nejčastěji naznačily, že mezi lidmi s depresí a lidmi bez deprese není žádný významný rozdíl, anebo mají lidé s depresí vyšší hladiny serotoninu. Tato zjištění však lze vysvětlit tím, že mnoho účastníků těchto studií užívalo nebo v současné době užívá antidepresiva.“

Autoři analyzovali také výsledky studií, které zkoumaly, zda lze depresi u dobrovolníků vyvolat umělým snížením hladiny serotoninu.

Dva systematické přehledy z let 2006 a 2007  a vzorek deseti nejnovějších studií zjistily, že snížení hladiny serotoninu nevyvolalo depresi u stovek zdravých dobrovolníků. Jeden z přehledů ukázal velmi slabý důkaz účinku u malé podskupiny lidí s rodinnou anamnézou deprese, ale týkal se pouze 75 účastníků.

Velmi rozsáhlé studie zahrnující desítky tisíc pacientů se zabývaly genovými variacemi, včetně genu, který má instrukce pro tvorbu serotoninového transportéru. Nezjistily žádný rozdíl ve frekvenci variant tohoto genu mezi lidmi s depresí a zdravými. Ačkoli známá raná studie z roku 2003 zjistila vztah mezi genem pro serotoninový transportér a stresovými životními událostmi, rozsáhlejší a komplexnější studie naznačují, že žádný takový vztah neexistuje. Stresující životní události samy o sobě ale měly silný vliv na následné riziko vzniku deprese u lidí.

Co si tedy můžeme vzít ze zveřejněné studie? Předně to, že opravdu neexistuje přímá spojitost mezi serotoninem a depresí. Klasická serotoninová teorie je zjevně nepodložená a přežitá.

Chemické procesy v mozku jsou daleko složitější a komplexnější, nelze je vysvětlit deficitem či přebytkem jedné látky. Na rozvoj deprese mají prokazatelně vliv traumatické události v životě. Někdy se jedná o traumata prožitá v raném dětství – u obětí týrání a zneužívání dochází k rozvoji posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

„Myslím, že v druhé polovině 20. století bylo v medicíně nadšení zkoumáno měřením chemikálií. Vypadalo logicky, že když účinné léky zvýšily hladinu serotoninu, tak nedostatek serotoninu způsoboval depresi,“ popisuje Thomas Insel, ředitel amerického Institutu duševního zdraví. „Byl to neuvěřitelně zjednodušený pohled na fungování mozku. Uvažovat o mozku jako o velké chemické polévce je podle mě obrovská nespravedlnost. Ale odpovídalo to duchu doby, tak jsme uvažovali v 70., 80. a 90. letech.“

Příčiny deprese mohou být rovněž genetické, tak jako u některých jiných duševních chorob. Nebo mohou být způsobeny zánětem v mozku, který způsobí například virové onemocnění. Existují důkazy, že takový vliv může mít na centrální nervovou soustavu prodělání covidu.

Metaanalýza zároveň neříká nic o tom, že antidepresiva nefungují. Zvýšení hladiny serotoninu totiž pravděpodobně tlumí silné emoční výkyvy a pomáhá pacientům fungovat v běžném životě, například i začít chodit do psychoterapie.

Antidepresiva jsou zároveň dle rozsáhlé studie publikované v časopise The Lancet rozhodně účinnější než placebo. Vypracování této studie zabralo šest let, přičemž vědci analyzovali data z 522 klinických testů 21 různých léčiv, jichž se účastnilo více než 116 000 pacientů.

U testů zkoumali autoři účinnost léku ve srovnání s placebem nebo jiným medikamentem. Výsledky srovnávali vždy po osmi týdnech užívání.

„Lékaři se řídí především důkazy z klinických studií, zda léky fungují,“ popisuje Murali Doraiswamy, profesor psychiatrie na Duke University School of Medicine. „Pokud je lék klinicky účinný, můžeme žít i s tím, že nevíme úplně přesně, jak funguje.“

„Léčba psychiatry je empirická,“ potvrdila i psychiatrička Zuzana Vimmerová Lattová z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Pokud víme, že určité léky v praxi dobře působí, budeme je dávat i nadále. Stále pokračuje i vývoj nových léků. Poznatek, že je spojení mezi serotoninem a depresí volnější, je jistě zajímavý, ale nemyslím si, že by to mělo nějaký zásadní efekt pro terapii deprese.“

Existuje celá řada různých antidepresiv. Zmíněné SSRI jsou jen jeden z několika typů antidepresiv ovlivňující hladinu serotoninu. Ne všechna antidepresiva se navíc zaměřují na serotonin.

„Z naší klinické zkušenosti víme, že antidepresiva na úzkosti a deprese fungují, pokud jsou správně indikována,“ řekl nám Martin Hollý, bývalý ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích . „Ostatně, když se podíváme do minulosti, tak antidepresiva první a druhé generace měla hodně nežádoucích účinků. Brali je tedy pouze lidé, kteří opravdu trpěli hlubokými depresemi. Brali je, protože jim tyto léky významně zvyšovaly kvalitu života a ten přínos převážil nad negativy.“

Antidepresiva jsou navíc stále přijatelnější a méně rizikovou možností léčby úzkostí a depresí než silně návyková anxiolytika (benzodiazepiny), která lze bezpečně užívat jen krátkodobě či nárazově k řešení akutních stavů.

Ani sami autoři nové metastudie publikované v Molecular Psychiatry ostatně netvrdí, že by lidé měli přestat brát antidepresiva. Konkrétně k tomu říkají, že je potřeba další analýza. Jejich studie ukazuje na známý aspekt léčby deprese. Nelze se spoléhat pouze na medikaci. Je potřebná snaha o komplexní přístup, který zahrnuje i neurologická a endokrinologická vyšetření, dlouhodobou psychoterapii a úpravu životního stylu.

Doplnění: Do článku jsme doplnili přeložený graf a odkaz na různé typy antidepresiv.