Článek
Hvězdy v naší galaxii běžně existují v párech. Slunce je výjimkou – nové objevy ale naznačují, že kdysi mohlo mít svého hvězdného sourozence, píše BBC.
Slunce dokončí celou cestu kolem středu Mléčné dráhy jednou za přibližně 230 milionů let. Nejbližší hvězda, Proxima Centauri, je 4,2 světelného roku daleko. Tato vzdálenost je tak obrovská, že i nejrychlejší vesmírná sonda, Parker Solar Probe, by ji překonávala asi 7 700 let.
Jediné a jedinečné Slunce se však vědcům jeví jako stále větší anomálie. Naopak obvyklé se zdají být dvojhvězdy – hvězdy, které obíhají kolem galaxie pevně propojené jako páry. Astronomové dokonce nedávno objevili dvojici hvězd blízko supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy, kde by silná gravitace měla hvězdy spíše roztrhnout.
Objevování dvojhvězd je dnes natolik běžné, že vědci spekulují, zda všechny hvězdy nevznikají v párech. Mohlo tedy i Slunce kdysi tvořit dvojhvězdu? „Je to možné a velmi zajímavé,“ říká Gongjie Li, astronomka z Georgia Institute of Technology v USA.
Naštěstí dnes Slunce žádného hvězdného společníka nemá. Jeho přítomnost by mohla destabilizovat oběžné dráhy Země a dalších planet, což by vedlo k extrémním výkyvům teplot a ztížilo podmínky pro život.
Nejbližší dvojhvězdný systém, Alfa Centauri, tvoří hvězdy, které kolem sebe obíhají ve vzdálenosti asi 24krát větší, než je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí. Dřívější teorie o tom, že Slunce mělo vzdáleného společníka přezdívaného Nemesis, se ukázaly jako nepravdivé – žádný takový objekt nebyl nalezen. Přesto se vědci domnívají, že situace mohla být jiná před 4,6 miliardami let, kdy se Slunce teprve formovalo.
Co kdybychom měli dvě Slunce?
Přestože pro fanoušky Hvězdných válek by mohla být vidina dvou Sluncí, jako na planetě Tatooine, úchvatná, rozhodně by s sebou přinášela víc úskalí než výhod. Pojďme se podívat, jak to vypadá na Kepler-16b, první objevené planetě obíhající kolem dvou hvězd.
- Extrémní teploty: Země by mohla zažívat extrémní mrazy. Kdyby jedno jasné Slunce nahradila dvě méně žhavá, veškerá voda by zamrzla a život, jak ho známe, by nebyl možný.
- Jasnější dny: Dny by byly mnohem jasnější, pokud by obě Slunce byla na obloze současně. Noci by naopak kolísaly podle toho, jak by se Slunce střídala při západu.
- Častější zatmění: Zatmění by mohlo nastávat častěji, například jednou týdně, kdyby jedno Slunce přecházelo před druhé.
- Rychlejší změna ročních období: Osa rotace Země vůči dvěma Sluncím by mohla způsobit častější a rychlejší střídání ročních období.
