Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle vědeckých studií vydělávají přitažliví lidé v průměru o 5 % víc než ti průměrného vzhledu. A u pracovníků v sexuálních službách a politiků je rozdíl dokonce větší. Možná překvapivě zkoumá vliv krásy mnoho ekonomů, a to ze dvou důvodů: zaprvé, je to zábavnější než národní účetnictví. Zadruhé, výsledek je užitečný pro výpočet odškodného za autonehody. Na základě tohoto výzkumu též některé americké státy zvažují ochranu „ošklivých“ lidí před diskriminací.
Jak se to vlastně počítá? Nejlepší by byl kontrolovaný experiment. Ale i ekonom nakonec uzná, že není OK znetvořit třicet náhodných lidí kvůli článku v Nature. Obcházíme to třeba tak, že porovnáváme lidi před plastickou operací a po ní. Pandemie koronaviru byla také přirozeným experimentem, protože zaměstnavatelé neměli se zaměstnanci osobní kontakt. Podobně to bylo na univerzitách mezi profesory a studenty.
Možná překvapivě se většina lidí shodne na tom, co znamená krása. Krása je hlavně symetrie obličeje. Hodnotí-li různí lidé atraktivitu tváře, málokdy se významně odchýlí od symetrie měřené umělou inteligencí nebo jednoduchým algoritmem. To mimochodem platí pro různé kultury a rasy. Jakmile tedy máme k fotografiím přiřazeno skóre (většinou od 1 do 5), můžeme se dívat na vztah mezi krásou a platem, potažmo výkonem.
Vědeckých studií na tohle téma existuje 67. Dáme-li je dohromady, zjistíme, že posun od hodnoty 3 (průměr) na 4 (hezký) nebo 5 (krásný) zvýší plat o 5 %. Jedná se tak o diskriminaci na základě vzhledu, a měli bychom tedy chránit „ošklivé“ zaměstnance? Logika by v tom byla totožná jako u platové diskriminace žen. Jenže pak bychom se nejspíš nezastavili nikdy, protože další výzkum ukazuje, že na plat má vliv i výška (u mužů) a křivky (u žen).
Nová analýza ukazuje, že o svévolnou diskriminaci se pravděpodobně nejedná, což nám napovídají tři zjištění. Zaprvé, vliv krásy na výkon je v průměru zhruba stejný jako vliv na plat – kdyby zaměstnavatelé diskriminovali na základě vlastního vkusu, byl by vliv na plat větší než vliv na výkon. Takhle to vypadá, že si jen rádi připlatí za produktivnější zaměstnance.
Zadruhé, v oborech, kde vzhled není pro práci důležitý (třeba analytici, výzkumníci, učitelé), nové studie ukazují minimální vliv krásy na plat. Nikoli překvapivě je vzhled nejdůležitější pro pracovníky v sexuálních službách a pro politiky. Zatřetí, u průměrné populace většinou platí, že efekt krásy zmizí, když výzkumník zároveň bere v úvahu schopnosti zaměstnanců; a to jak intelektuální, tak společenské.
Hezčí lidé ovšem bývají schopnější. Jen o pár procent, ale stejně – jak to? Je dobře možné, že lepší vzhled pomáhá k vyššímu sebevědomí, což se pak může překlopit v lepší výkonnost v kolektivu, vyšší asertivitu a vyšší plat.
Výzkum také naznačuje, že vzhled je důležitý už v dětství. Hezčí děti získávají trochu více pozornosti rodičů a učitelů, což jim také v životě pomáhá.
Méně přijatelnou možností je, že krásnější lidé jsou v průměru trošičku inteligentnější. Biologové se na tom neshodnou, ale pomohlo by to vysvětlit rozdíly mezi ekonomickými studiemi. Inteligence možná souvisí s celkovým „vyladěním“ organismu, které se projevuje i větší symetrií obličeje. Tento mechanismus mohl způsobit genetický vztah mezi inteligencí a symetrií obličeje, kterou lidé vnímají jako krásu.
Buď jak buď, ti méně krásní z nás si nemusí zoufat: pět procent je málo, plastická operace se nevyplatí. Vliv krásy můžeme snadno přebít trochou vzdělání navíc nebo zapracováním na sebevědomí. A pokud pořád nejste klidní, pak vězte, že vlastní atraktivitu můžete podle výzkumu dramaticky zvýšit tím, že se často smějete a chováte se energicky.
