Článek
Přestože se volně žijící savci, zvláště ti roztomile vyhlížející, jako například pandy, těší velkému zájmu veřejnosti i ochránců přírody, faktem je, že ze světa stále mizí. Míra jejich vymírání se v posledních dvou stoletích prudce zvýšila, a i když třeba druh přežívá, u většiny divokých savců dochází i ke snižování jejich stavů.
Ale troufli byste si tipnout, který volně žijící savčí druh má nejtěžší populaci – tedy zda by byl větší součet hmotnosti všech slonů, bizonů nebo třeba zajíců? Zatím nejlepší odpověď na tuto otázku, která je důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát, dává práce zveřejněná v únoru letošního roku v odborném časopise PNAS.
Podle jejích výsledků je „šampionem těžké váhy“ nenápadný obyvatel parků, luk a lesů po celé Americe: jelen běloocasý. Tvoří téměř deset procent celkové biomasy (tedy „živé hmoty“) volně žijících suchozemských savců. Všichni příslušníci druhu dohromady by na váze měli zhruba 2,7 milionu tun, samozřejmě s určitou nepřesností.
Mimochodem, zrovna tento druh jelena je jeden z mála savců, kterému se v posledních dvou století nebývale dařilo. Jejich počty od 19. století postupně vystoupaly na zhruba podobnou úroveň jako před příchodem Kolumba na americký kontinent.
Na druhém místě se pak nachází další velmi přizpůsobivý tvor, kterého dobře známe i z českého prostředí, prase divoké s „výkonem“ cca 1,9 milionu tun. Třetí je pak slon africký (cca 1,3 milionu tun) a čtvrtý klokan obrovský (0,6 milionu tun).
Tyto údaje vám asi nic neřeknou, tak přidáme jeden kontext – celková hmotnost všech příslušníku druhu Homo sapiens je podle odhadů zhruba 390 milionů tun. Celková hmotnost dalších živočichů, tedy hospodářských zvířat či třeba hlodavců žijících v našich městech, je podle odhadů dalších 630 milionů tun.
Jinak řečeno, tento výpočet jen dokazuje, že naše planeta dnes opravdu patří mnohem více lidem než divoké přírodě a právě my na ni máme bezprecedentní vliv. „Doufám, že to bude pro lidstvo varovný signál, že bychom měli udělat vše pro to, abychom zachránili volně žijící savce,“ řekl pro časopis Science hlavní autor nové práce Ron Milo, kvantitativní biolog z Weizmannova vědeckého institutu.
Malý divoký svět
Milo a jeho skupina jsou na podobné globální odhady specialisté. V roce 2018 zaujali nejen média tím, že odhadli globální hmotnost všech živých tvorů, o dva roky později přidali odhad globální hmotnosti všech lidmi vytvořených objektů a infrastruktury, od aut po budovy.
Dospěli k závěru, že celková hmotnost „lidmi přetvořených“, tzv. antropogenních materiálů je zhruba stejná jako „suchá hmotnost“ (tedy bez vody) veškerého života na Zemi. Do této kategorie autoři práce započítali všechny lidské výtvory od stavebních materiálů a staveb samotných (včetně infrastrukturních) až po předměty denní spotřeby.
Vraťme se ovšem k samotné studii. Podle ní činí celková biomasa všech volně žijících suchozemských savců v současné době asi 22 milionů tun. Na mořské savce připadá dalších 40 milionů tun.
Savci samozřejmě nejsou a nikdy nebyli „nejmasivnější“ skupinou živých tvorů na planetě. Jiné skupiny mají celkově mnohem vyšší biomasu, jen mravenců je podle odhadů zhruba 80 milionů tun.
Milo s kolegy už v minulosti odhadli hmotnost všech volně žijících savců a dospěli k výsledku 50 milionů tun. Od té doby tým pracoval na zpřesnění odhadu. V Milově laboratoři se Lioru Greenspoonovi a Eyalu Kriegerovi podařilo najít podrobné údaje o celosvětovém počtu, tělesné hmotnosti, rozšíření a dalších ukazatelích pro 392 druhů volně žijících savců. Tyto údaje pochopitelně stačí k přímému výpočtu celkové biomasy těchto zhruba čtyř stovek druhů.
Aby mohli předpovědět celkovou hmotnost těch savců, u kterých podobné údaje nejsou k dispozici (a těch je většina), použili data pro polovinu z 392 druhů k tréninku systému strojového učení. Tento model testovali a vylepšovali, dokud nedokázal přesně předpovědět biomasu zbylé poloviny těchto druhů.
Poté do modelu vložili všechny údaje, které se jim podařilo zjistit – geografické rozšíření, velikost těla, počty, způsoby výživy – pro každý z dalších přibližně 4400 druhů savců, aby odhadli celkovou hmotnost každého druhu.
Alespoň podle jejich výsledků velkou část biomasy na souši žijících savců vlastně tvoří jenom několik málo druhů. Kromě zmiňovaných jelenů běloocasých, divokých prasat či slonů je v první desítce také například srnec obecný nebo los.
Na deset v tomto ohledu nejvýznamnějších druhů připadá 8,8 milionu tun, tedy 40 procent odhadované celosvětové biomasy volně žijících suchozemských savců, uvádí Milův tým. Hlodavci (nepočítaje v tom potkany, krysy a myši de facto závislé na člověku) tvoří 16 procent a masožravci tři procenta této biomasy. Z mořských savců více než polovina biomasy připadá na kosticovce, laicky řečeno tedy na velryby.
Ale co do počtu vládnou savčímu světu – pro většinu z nás laiků nejspíše překvapivě – netopýři. I když se na na celkové hmotnosti suchozemských živočichů podílejí pouze sedmi procenty, celkem dvě třetiny všech dnes volně žijících savců připadají na příslušníky některých druhů netopýrů, vrápenců či kaloňů.
Vraťme se ovšem k biomase. V tomto ohledu divoká zvířata vůbec nesnesou přímé porovnání s domestikovanými zvířaty. Například skot váží dohromady 420 milionů tun a psi zhruba tolik jako všichni volně žijící suchozemští savci, uvádí nová studie. Biomasa koček domácích je přibližně dvakrát větší než u slonů afrických a čtyřikrát větší než u losů.
Stojí za to připomenout, že hodnoty jsou opravdu odhadované a panuje kolem nich v mnoha ohledech poměrně značná nejistota. Na druhou stranu je zjevné, že pokud chyby nejsou opravdu řádové, divoká příroda je v současnosti opravdu odsouzena k životu doslova „na okraji“. Výsledky dobře ilustrují, že divoká zvěř je z pohledu života na Zemi velmi vzácná a dávají nám nahlédnout, do jaké míry lidská činnost ovlivnila, ovlivňuje (a ještě bude ovlivňovat) náš svět.
Odborníci se stále nemohou shodnout, zda a jak přesně zavést do odborné chronologie vývoje Země „věk člověka“, tzv. antropocén. Ale jak ukazuje i příklad vývoje biomasy světových savců, těžko si do budoucna představit, že by se nakonec tenhle výraz ve vědě neuchytil.
