Cenu Neuron získaly legendy i mladé hvězdy české vědy

„Věda přináší světlo. A světlo přináší naději.“ Touto metaforou zahájil moderátor Karel Kovář akci v Národním muzeu.

„Věda, pokud je správně používaná, pro nás může být nadějí na lepší budoucnost,“ uvedla Monika Vondráková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Neuron. „Je důležité, abychom si v naší zemi hýčkali excelentní vědce. Aby nám předávali to nejlepší ze sebe i ze zahraničí.“

Předseda vědecké rady Jan Konvalinka představil kategorie a vysvětlil, jak probíhal výběr oceněných: „Byla tomu věnována velká pozornost. Musím říci, že jsme byli velmi potěšení velkou kvalitou kandidátů.“

„Dnešní večer je oslava lidí, kteří hledají pravdu,“ doplnil Jan Konvalinka. Připomněl, že vědecká metoda je nástroj na vyvracení (falsifikaci) nepravdivých hypotéz. „Nevypadá to jako moc fascinující, ale věda nás dostala na Mars, vynalezla antibiotika a vyléčila AIDS. Važme si lidí, kteří v přívalu lží, dezinformací, blábolů a banálních žvástů hledají pravdu. Alespoň tou formou, že vyvracejí hypotézy. Pojďme je dnes oslavit.“

Prvním vyhlášeným byl biolog Gabriel Demo, který se zabývá strukturami proteinu, především pomocí moderní metody cryo-EM, a zajímá ho syntéza RNA a proteinu. Dosavadní poznatky v oblasti translace představil v Nature Communications, v práci ukázal, jak lze tyto metody použít v boji s infekcemi.

„Děkuji své genetické rodině,“ začal Demo svou řeč. Kromě rodiny a přítelkyně ale poděkoval také své rodině akademické. Svým kolegům, svému týmu a svým mentorům.

Matematika je označována za královnu věd, ale také je pro laiky často příliš abstraktní. Český matematik Jan Kynčl je odborníkem v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie, ve kterých zaznamenal průlomová zjištění. Vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů či získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu.

„Chci poděkovat organizátorům matematické olympiády, díky které jsem se poprvé podíval za oceán,“ zavzpomínal Kynčl na začátek své kariéry. „A také organizátorům matematického korespondenčního semináře.“

„Na matematice se mi vždycky líbilo, že to, co jednou dokážete, už bude vždycky platit,“ uvedl Kynčl ve videomedailonku. Matematiku popisuje jako věž pojmů: „Staví se od základů, přidávají se další patra a jakmile má student mezeru, v dalších abstrakcích se bude ztrácet. Je to podobné, jako když se učíte na hudební nástroj, taky musíme začínat od základů.“

Český fyzik Martin Setvín je fyzikem povrchu, který zdokonalil rastrovací sondovou mikroskopii – získal dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech. Ve své skupině na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy dál hledá jejich praktické využití.

„Chci poděkovat svým blízkým za to, že tolerují mé vědecké aktivity, a přesto se mnou dokážou vydržet,“ usmál se při přebírání ocenění Setvín. Poděkoval také organizátorům soutěže za to, co dělají pro popularizaci vědy v Česku.

V oblasti společenských věd komise ocenila českou výzkumnici Anežku Kuzmičovou, která působí na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Práce Anežky Kuzmičové vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují komplexní souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů. Takové propojení oborů není v humanitních vědách úplně obvyklé a přístup Kuzmičové je podle poroty jedinečný v českém i ve světovém kontextu.

„Mám pocit, že celý život někam běžím. V prvé řadě tedy děkuji těm, co běží se mnou, v osobním životě i v pracovním,“ poděkovala Kuzmičová. Poděkovala za to, že komise tímto oceněním zároveň ocenila výzkum prožitků, které ve své práci zkoumá především.

Výzkumnice Martina Živná se podílela na identifikaci genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin (ADTKD). Významně přispěla nejen k objasnění mechanismu onemocnění, ale i k vývoji diagnostických metod.

Živná působí v Laboratoři pro výzkum vzácných nemocí na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její dosavadní práce slibuje další významné objevy na poli dědičných onemocnění ledvin.

„Věda je práce týmová, proto záměrně říkám, že děkuji týmům,“ uvedla Živná. Je si vědoma praktických dopadů své práce. „Vždycky mi dává naději, že lidé přemýšlí o věcech. Když vidíte děti, jak se snaží chovat správně, tak to vnáší určité světlo,“ uvedla ve videomedailonku.

„Cenu Neuron přebírá Mariya Samzhy. Sláva Ukrajině!“ předal ocenění pro mladou vědkyni mecenáš Dalibor Dědek, spolumajitel společnosti Jablotron. Chemik Jan Konvalinka zdůraznil, že nominantka byla vybrána na základě vědecké excelence: „Naplňuje nás velkým uspokojením, že právě v dnešních dnech získává cenu Neuron kolegyně, která se narodila na Ukrajině, vystudovala tam a v Česku zahájila novou etapu své vědecké kariéry.“

„Mám za sebou cestu mladé vědkyně a bez podpory mnoha lidí by to nešlo,“ uvedla skvělou češtinou Mariya Shamzhy, chemička, která vystudovala Lomonosovovu univerzitu a titul získala na ukrajinské Akademii věd. Dnes působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde vede vlastní výzkumnou skupinu. Poděkovala svému českému školiteli i své rodině. Její manžel je rovněž vědec: „Děkuji tedy našemu synovi za to, že má pochopení pro dlouhé vědecké diskuze svých rodičů.“

Mariya Shamzhy řeší jednu z dlouhodobých klíčových výzev pro materiálové vědce – pochopení toho, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce, a to na atomární úrovni. Věnuje se především syntéze nových typů zeolitů, jejich charakterizaci a vysvětlení jejich katalytických vlastností. Dosavadní výsledky slibují nové koncepty pro anorganickou chemii nebo chemické inženýrství.

Zvláštní cenu má komise Nadačního fondu Neuron vyhrazenou pro týmy, kterým se povedlo převést teoretické vědecké poznatky do praxe. Letos komise ocenila tým Pinflow Energy Storage, který řeší zásadní problém současnosti: jak ukládat elektrickou energii.

Jejich současná baterie má prý životnost až 30 let, výhodou je její řešení bez rizika hoření nebo výbuchu. Jejich práce je výbornou ukázkou propojení výzkumu, inženýrského principu a podnikatelství. Know-how pochází ze spolupráce mezi VŠCHT Praha a Západočeskou univerzitou, která vyústila v založení komerčního subjektu. Dnes umí Pinflow Energy Storage vyrobit nejen baterii a její komponenty, ale zvládne i celé energetické systémy pro velké instalace. Firma má vlastní výrobní halu, zákazníky v patnácti zemích a připravuje se na navýšení produkce, případně na vstup strategického investora.

„Cenu jsme se rozhodli udělit legendě české chemie,“ uvedl Jan Konvalinka. „Je to nejcitovanější český vědec, který zde žije. A i ve svém věku stále publikuje ve vědeckých časopisech Science nebo Nature.“ Navíc je to podle něj vzor morální integrity.

Prof. Pavel Hobza vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a dnes působí jako vedoucí skupiny na ÚOCHB.

„Je skvělé dostat cenu Neuron a zařadit se tak mezi slavná jména,“ poděkoval Hobza. „Věda je mi vším, ale nikdy mi nebyla zaměstnáním. Byla mi povoláním a vášní. Člověk musí mít štěstí při výběru kolegů. Ti pak tříbí váš názor. Ve vědě je těžké rozpoznat tu jednu myšlenku, které má cenu se věnovat a dotáhnout ji do konce. Stejně důležité – a někdy daleko těžší – je rozpoznat ty myšlenky, které je třeba opustit.“

„Obzvláště na začátku 21. století je důležité ocenit vědu. Protože problémy současného světa umí vyřešit jen věda,“ myslí si Hobza. Ve videomedailonku popsal, jak důležitou roli hraje ve vědě nápad. „Podstatou vědecké práce je všímat si detailu. Když vidíte, že je něco zvláštní, tak nad tím nesmíte mávnout rukou. A v jednom procentu je to trefa.“

Hobza patří mezi nejvýznamnější české vědce přelomu 20. a 21. století a nejvlivnější světové vědce v oblasti výpočetní chemie. Objevil nový typ vodíkové vazby, která pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul. Se spolupracovníky vyvinul nové skórovací funkce založené na kvantové mechanice, které umožňují předpovídat účinnost nových léčiv. Jeho práce přispěla k pochopení interakcí biologických systémů, které z teoretické roviny posunul k praktickému pozorování: popsal a zaznamenal tzv. sigma-díry, které v atomu halogenu vytváří kladný náboj, díky kterému se k sobě vážou molekuly, které by teoreticky neměly.

Garant vědecké rady oboru medicína, Pavel Martásek, předal druhou hlavní cenu laureátovi za medicínu: „Medicína je velice specifický obor. Tím hlavním je tam vždycky člověk. A zvláště se to týká dětí. Dnešním laureátem je člověk, který je naším morálním vzorem. Celých čtyřicet let se věnuje oboru dětská hematologie a onkologie,“ popsal přínosy systematické dlouhodobé práce.

„Náš laureát změnil tento obor k lepšímu. Vychoval desítky, možná stovky mediků. Ti si odnášeli to, co je naučil. Zaměřit se především na člověka. Byl vždy vzorem morálního nasměrování, vytrvalosti, pečlivosti a poctivosti. Je to lékař s velkým srdcem.“

Jan Starý je mezinárodně uznávaným dětským hematologem a onkologem. Děti postižené leukémií byly v 80. letech jeho zásluhou léčeny podle západoevropských protokolů, díky tomu se pravděpodobnost jejich přežití zvýšila až na současných více než 90 %.

V další dekádě Starý propojil všechna hematoonkologická centra v České republice, zavedl nové léčebné přístupy a ovlivnil tím i evropský přístup k léčbě. Absolvent Univerzity Karlovy je dnes emeritním přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol a také učitelem několika generací svých následovníků. Vědecká a lékařská práce prof. Jana Starého je výjimečná nejen v českém, ale i světovém kontextu, jak o tom svědčí její vysoká citovanost.

„Nechte mne poděkovat mým kolegům z kliniky a českým hematologům z celé republiky. Vnímám to ocenění jako symbolické pro dětskou hematologii, za to, co za 30 let dokázala. Děkuji své ženě za trpělivost se mnou. Mrzí mne, že se tohoto ocenění nedočkal profesor Otto Hrodek, můj mentor, který by nedávno oslavil sté narozeniny,“ poděkoval Starý. „A dovolte mi vyjádřit obdiv dětem, které jsou schopné s nepřízní osudu a s těžkým onemocněním bojovat.“

Ve videomedailonku zavzpomínal Starý na začátky disciplíny: „Ten můj obor byl samozřejmě smutný. Ale postupně se stával optimističtějším. Vyléčení samo o sobě není dost. Dětští pacienti mají celý život před sebou a vy jim musíte udělat ten život co nejlepší. Pro mne je naprosto zásadní vědět, jak ti moji vyléčení pacienti jako dospělí žijí. A proto tu medicínu děláme.“

Starý věří, že pokrok v medicíně, včetně například umělé inteligence, umožní další rozvoj. Zdůraznil, že velkou roli v jeho kariéře hrály i mezinárodní konference, kterých se během své kariéry účastnil: „Tam mne napadalo nejvíc myšlenek, jak věci zlepšit.“

„Nadační fond Neuron věří v sílu lidského poznání. Podporuje excelentní vědce a inspiruje mladou generaci,“ uzavřela večer Monika Vondráková, předsedkyně správní rady a spoluzakladatelka organizace. „Díky našim mecenášům, generálním partnerům a dalším podporovatelům můžeme dělat to, co jste tady dnes večer viděli. A dodávat odvahu těm, kteří mají snahu měnit budoucnost.“

Od roku 2009 uděluje Nadační fond Neuron ceny nadějným českým vědcům. Cílem je podpořit nejen konkrétní osobnosti, ale i zvyšovat prestiž vědeckého bádání v Česku.

Součástí ocenění je také finanční odměna. Od svého založení fond Neuron vyplatil oceněným vědcům přes 134 milionů korun. Cenu financují mecenášové, mezi které patří například Eduard Kučera, spoluzakladatel firmy Avast, Dalibor Dědek, spolumajitel firmy Jablotron, a desítka dalších. Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem akce.