Start-up chce nahradit plasty překvapivým materiálem, který zmizí za pár dní

Jeho „plody“ jsou zvlášť pro Čechy oblíbená pochutina, pro kterou berou lesy na jaře i v létě útokem. A správný houbař ví, že jak svůj úlovek z půdy vyloupne, díru po něm by měl zakrýt, aby nevyschla.

Informace spolu se záběry si můžete poslechnout i prohlédnout ve videoreportáži.

Podhoubí neboli mycelium jsou drobná vlákna, která se větví, proplétají a spojují pod zemí a mezi houbami přenáší živiny a vodu. Běžní lidé však nevědí, že v gastronomii už brzy může působit i jinak než jako „pouhý“ zdroj jídla.

Prorůstat začíná díky skvělé pojivové schopnosti už i do obalových materiálů. Tvoří ho totiž chitin čili takové jakési přírodní lepidlo – v živočišné říši formuje tvrdé schránky hmyzu i korýšů, odolává vodě a nehoří.

Britský start-up Magical Mushroom Company (MMC) patří k několika málo firmám na světě, které z podhoubí vyrábějí náhražky obalů z polystyrenu, polyetylenové pěny, ale i kartonu. V suchu vydrží i 30 let, ale v půdě nebo kompostu se rozloží do 45 dní.

Britové si mycelium pěstují sami, a dokonce ho mísí se zemědělským odpadem – jako dřevnatícími stonky konopí. Jeho výhoda zase je, že dobře váže skleníkový plyn oxid uhličitý, a to v poměru 15 tun na hektar. Používat mohou prý ale i piliny a další odpad.

„V těchto pytlích je už předmíchaný substrát s myceliem a v tomto případě konopím. Ideální teplota na jeho pěstování je mezi 73 a 78 stupni Fahrenheita (22 až 26 °C), a vlhkost okolo 45 až 50 procenty. Takže to jsou ideální čísla,“ popisuje Paul Gilligan, šéf a zakladatel start-upu, jak houbová vlákna kultivují a skladují.

„Další proces je, že promixujeme směs konopí a mycelium v tomto mixéru. Máme ale 400 prověřených druhů zemědělského odpadu, který se dá s myceliem míchat,“ ukazuje ve videu další části a zařízení své továrny.

Promixovaná směs mycelia, konopí a různého zemědělského odpadu pak zamíří do presovače, který s ní plní vybrané formy, a to rychlostí až 300 kusů za hodinu. Dělník by tu samou práci zvládal tempem 12 kusů za hodinu. Zařízení lze nastavit pro různé typy forem.

„Odtud sjedou na konec linky už vyrovnané až po okraj. A pak to pokračují do růstových regálů. A tyto růstové regály, kam jdou, utváří další atmosféru. Vlhkost uvnitř dosahuje 60 až 70 procent. A teplota asi 80 až 83 stupňů Fahrenheita (26 až 28 °C). Takže v těchto regálech je takové mikroklima, kde obaly ještě zesílí. V této části trvá proces čtyři dny,“ dodává Gilligan.

„Tohle je jeden, který už je hotový. Zase se dávají do regálů, zakrývají a je tu stejné mikroklima pro růst. Ale rozdíl je v tom, že předchozí čtyři dny zesilovaly – houstly, díky čemuž se staly úspěšnými terciálními obaly – a tohle je už jen kosmetická úprava zabraňující šupinatění a drobení, ale zase to rozšiřuje množství spotřebitelského zboží, které pomáháme chránit,“ provádí v reportáži v úvodu tohoto článku dál továrnou její šéf.

„Když je tento proces hotový, což trvá další dva dny, přesouváme obaly do pece, která se už dostává nad 85 °C,“ doplňuje zakladatel Magical Mushroom Company.

Podle britského start-upu jsou houbové obaly „nízkonákladová a lehce škálovatelná alternativa“. Od svého založení v roce 2019 už jich dodal přes 500 tisíc kusů, a to jak k využití pro přepravce, tak balení dárkových a luxusních produktů či rychloobrátkového spotřebního zboží (FMCG). Vyrábí ale i květináče pro zahrádkáře nebo designové a praktické vybavení interiérů.

Začátkem léta se Magical Mushroom Company podařilo v úvodním kole investování vybrat tři miliony liber, tedy bezmála 90 milionů korun. V současnosti dokončuje dvě nové továrny v Nottinghamu a Sofii, se kterými by se mohl dostat k výrobní kapacitě až 100 tisíc houbových obalů za týden.

„Máme jen osm let na to, abychom splnili Cíle udržitelného rozvoje OSN, a podniky v tom sehrají určující roli, ale potřebují realizovatelná, životaschopná a nízkonákladová řešení, která výrazně omezí uhlíkovou stopu napříč celým dodavatelským řetězcem. Jsme hrdí na to, že dáváme hodnotu odpadu a odemykáme potenciál mycelia,“ řekl Gilligan v červenci pro deník Firstpost.

Kromě několika dalších firem jako americké BioFab či nizozemské Grown.bio vyrábí houbové obaly, ale také izolaci i biotechnologická společnost Myco v Česku. Ta třeba spolupracuje i s VUT v Brně na dalším zpevnění a zarovnání finálního materiálu a s Akademií věd v Praze zase na zlepšení houbové kůže.

Kůží z podhoubí se však zabývá a první vlastní produkty z ní vyrobil už i obuvnický gigant Adidas nebo módní ikona Hermès, což dál dokazuje pokračující boom ekologických náhražek z podhoubí.

K vyřazení plastových obalů z dodavatelského řetězce i obchodů úplně nebo hledání udržitelných alternativ nemotivuje pouze OSN. V rámci Evropské unie začala už loni v červenci platit směrnice zakazující jednorázové výrobky z plastů.

Na převedení nařízení do vlastních zákonů měly členské státy dva roky. Česko se sice opozdilo, v červenci však Sněmovna zákon schválila, minulý týden prošel i Senátem a podepsal jej i prezident Miloš Zeman.

Česko tak do dvou měsíců zakáže výrobu i dovoz a prodej plastových příborů, talířů, brček, míchátek, tyček k balonkům, nádob na potraviny i kelímků právě z polystyrenu či plastových vatových tyčinek na jedno použití.

V případě dalších produktů pak musí jejich výrobci informovat spotřebitele, jak se jich vhodně zbavit, že existují alternativy k opakovanému použití, a také přejít na jednotné značení toho, že výrobek obsahuje plasty. Zároveň se budou také podílet, a to stále víc, na nákladech za úklid odpadu po svých produktech v obcích.

Zákon také stanovuje cíle pro to, aby se postupně zvyšoval zpětný odběr plastových nápojových obalů i podíl recyklovaného plastu v jejich výrobě. Víčka těch s objemem do tří litrů budou rovněž připevněna k lahvím.

Podle ministerstva životního prostředí se má s těmito opatřeními spotřeba vybraných plastových výrobků snížit zhruba o 1,77 miliardy kusů ročně.

Resort uvádí, že řadu z nich lze používat opakovaně a sám prý také finančně podpoří přechod na alternativy. Na oběhové hospodářství tak v novém programovém období Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 poputuje 7,1 miliardy korun.

Při přechodu na znovupoužitelné obaly včetně kelímků, nádob a boxů na jídlo, zvlášť těch v rychlém občerstvení či rozvozu potravin, je ale nutné dávat si pozor zrovna na to, jak a zda jsou vůbec označené.

Stoprocentně bezpečné v tomto ohledu bývají pouze kartonové krabice na pizzu. Co se ale týče právě kelímků, dóz na polévku nebo krabiček na jiná hotová jídla, mohou být sice například označené jako kompostovatelné, už jenom jejich lesklý povrch a schopnost odpuzovat vodu a mastnotu jako teflonová pánev ale dokazují opak. Mají totiž také společné to, že obsahují perfluorované a polyfluorované látky (PFAS).

V současnosti existuje okolo 4 500 těchto sloučenin na bázi fluoru a označují se také jako „věčné chemikálie.“

Kromě kuchyňského nádobí a voděodolných oděvů se totiž pro své nepromokavé a oleji-, ale i ohnivzdorné vlastnosti (jako chitin v podhoubí) používají také v obalech z obchodních řetězců i restaurací. A jelikož připomínají opravdu papír a karton a často jsou tak i značené, končí na kompostech a v půdě, ve které ale nezměněné zůstávají a k lidem se vrací zpět nejen třeba ve vypěstovaných potravinách, ale i dešti.

Nový průzkum Stockholmské univerzity dokázal, že PFAS už prší z mraků například i v Tibetu a na Zemi ,„zkrátka není bezpečné místo, kde se jim vyhnout“. Švédští vědci urgují, aby se používání těchto látek výrazně snížilo. Mohou způsobovat různé druhy rakoviny, potlačovat funkce imunitního systému i zapříčiňovat nízkou porodní váhu u dětí.

Vlastní vyšetřování serveru BBC, který o této studii v srpnu napsal, prokázalo ve vzorcích vody z Anglie vyšší přítomnost PFAS, než jaká je bezpečná úroveň podle evropských standardů. A stockholmský výzkum soustředěný jen na čtyři sloučeniny z třídy perfluorovaných látek zase zjistil, že dešťová voda po celé planetě „vysoce překročila“ i výstražné úrovně u pitné vody podle amerických standardů.