Článek
Raketa Starship od SpaceX odstartovala minulý čtvrtek 20. dubna v 15:33 středoevropského času (SELČ) z kosmodromu Boca Chica v Texasu. A v momentě, kdy se odlepila od země, se ihned zapsala do historie – jako největší, nejtěžší a také nejsilnější raketa v dějinách.
Celou reportáž složenou především z výpovědí trojice expertů si lze přehrát v úvodním videu tohoto článku. Obsahuje i sestřih ze startu a exploze rakety či nové záběry na zničenou rampu.
O devět metrů neboli skoro desetinu překonala na výšku legendární Saturn V z éry prvních letů na Měsíc s misemi Apollo a o 3590 tun, tedy bezmála ohromujících 90 procent, předčila i tah při startu Space Launch System (SLS), který má lidi na měsíční povrch v novém programu Artemis zase vrátit. Starship navíc váží dvakrát tolik – 5000 tun a přitom má unést dalších 150 tun, nebo 100 osob.
Dubnový orbitální test nové rakety soukromé firmy Elona Muska ale skončil explozí, a redakce SZ Tech proto oslovila tři české odborníky, aby co nejlépe vysvětlila, proč se tým SpaceX i přesto radoval a proč by takový pokus měl lidi vůbec zajímat. Nejdřív ale Michal Václavík z České kosmické kanceláře, Dušan Majer z webu Kosmonautix.cz a Milan Halousek z České astronomické společnosti popsali možné příčiny výbuchu.
Co ve videu například zazní
1:50 Vidíme, že pod startovním stolem je vyfoukaný kráter. Zmizel tam beton a vznikla díra hluboká několik metrů. (Dušan Majer)
1:58 SpaceX podcenilo sílu těch 33 motorů Raptor v prvním stupni Super Heavy. (Milan Halousek)
2:16 Došlo k vyvržení tohoto materiálu jak do okolí, tak i do výšky a došlo pravděpodobně k poškození té spodní části rakety, kde jsou uloženy motory, jejich hydraulika a další systémy důležité pro jejich správnou funkci. (Michal Václavík)
2:47 Připomenu, že nejdřív vypadly tři (motory) už v okamžiku startu… (Milan Halousek)
3:53 To neodpojení – nerozdělení je zatím svalováno na softwarový problém… (Milan Halousek)
4:44 Tady udělala SpaceX pravděpodobně chybu v návrhu – vidíme teď zpětně, že kvůli nedostatku času, protože Elon Musk nyní ukázal chlazené ocelové desky, které měly být v té spodní části vzletového stolu a měly odolat tomu vysokému tlaku a teplotám… (Michal Václavík)
6:04 Významný milník nastal po několika desítkách sekund letu, kdy sestava (Super Heavy Starship) překonala fázi největšího dynamického namáhání. To je bod, ve kterém na tu konstrukci působí největší síly a to, že to ta raketa zvládla a nerozlámala se, je ukázka její odolnosti. (Dušan Majer)
6:35 A letěla v podstatě relativně stabilně i při výpadku několika motorů, což je dobrá ukázka pevnosti té konstrukce a její tuhost, a také toho, že i s výpadkem motorů měla ta raketa dost tahu na to, aby se vznesla. (Michal Václavík)
6:50 Stejně tak když neplánovaně začala rotovat – bavíme se o 120 metrů vysokém kolosu – a nerozlámala se… Tak to je ukázka toho, že už při tomhle prvním letu ukázala, jak moc je odolná, co všechno vydrží. I to, s čím se třeba dopředu nepočítá. (Dušan Majer)
7:10 Já myslím, že pro ně je neuvěřitelné štěstí, že se ta sestava nerozpadla a že oni mají teď veliké množství dynamických dat právě z toho kroucení, toho otáčení, protože ta sestava si tam dělala kotrmelce. (Milan Halousek)
7:33 … a to jsou data, která se v podstatě nedají nikdy nijak žádným způsobem nasimulovat. Přišli k nim jako slepý k houslím, jak se říká, ale mají je. (Milan Halousek)
7:42 Skutečně, nebojím se říct, že ta data, která SpaceX získala, mají cenu v tuhle chvíli. Jsou nenahraditelná – absolutně. (Dušan Majer)
Elon Musk také jen několik hodin po výbuchu Starship zveřejnil na twitteru, že další test by se mohl konat už do pár měsíců. V tom jsou ale odborníci poněkud vlažnější a vysvětlují, že to nezávisí pouze na něm.
8:57 Já si stále myslím, že to bude nejdříve po prázdninách, takže řekněme někdy září–říjen. Ale uvidíme. Teď to řeknu lidově, ale záleží, jací budou ve SpaceX střelci, a jak se jim podaří rychle dát tu rampu do kupy… Co je potřeba říct, je i to, že SpaceX staví rampu na Cape Canaveral… (Michal Václavík)
9:25 Elona Muska v jeho prohlášeních čísel, dat a roků, kdy bude startovat na Mars a podobně, musíme brát s velikou rezervou. Je to taková Muskova konstanta, kterou musíme připočítávat ke všem datům a číslům, která on prohlásí. (Milan Halousek).
9:44 …Musk má dobré vize, ale trošičku mu haprují termíny. (Dušan Majer)
9:50 Také bude záležet na autoritách… letecký úřad, který schvaluje a dává povolení ke všem těmto startům, buď dodá nějaká další opatření, která musí SpaceX splnit, nebo odebere licenci, pozastaví ty lety, ty testy… (Michal Václavík)
Nová raketa od SpaceX není ale zajímavá jenom tím, že má rekordní výšku, váhu a sílu. Pro vesmírný průmysl a dobývání může být skutečně revoluční.
10:30 Výjimečná je v tom, že má být stoprocentně znovupoužitelná… (Dušan Majer)
10:54 Podobně jako u raket Falcon a Falcon 9, tak SpaceX a Elon Musk očekává a prohlašuje, že to zlevní dopravu na oběžnou dráhu. (Michal Václavík)
11:35 Maximální plus je pro ni i rychlá opakovatelnost startu. To, že první stupeň bude dosedat vlastně přímo na místo startu – bude zachycován Mechazillou… V podstatě bezprostředně potom se znovu naplní palivem a bude připraven na další starty. Jenom se na něj posadí nová špička Starship už třeba i s pasažéry pro další let. (Milan Halousek)
Elon Musk už loni sám rovněž uvedl, že si dovede za dva až tři roky představit hned i několik letů za den, čímž by se cena za start mohla změnit opravdu podstatně a létání do kosmu lidem ještě víc zpřístupnit.
12:13 Jsem si dost jistý tím, že to bude méně než 10 milionů dolarů, řekněme v budoucnosti tak za dva až tři roky odteď. Myslím, že to velmi pravděpodobně bude se vším všudy méně než 10 milionů dolarů za let. Loď bude znovupoužitelná pravděpodobně každých 6 až 8 hodin. Proto mluvíme o třech letech lodi za den, ale nosič může být teoreticky použitý znovu každou hodinu. (Elon Musk, CEO SpaceX)
Vzhledem k neúspěchu prvního letu Starship je ale i tento Muskův příslib nutné brát s rezervou. Navíc – jeden start dnes už opětovně používaného Falcon 9 vychází na 67 milionů dolarů a to spotřebuje devětkrát méně paliva než Super Heavy. U té by tak cena za jeden start vycházela minimálně na 580 milionů dolarů. A optimismus brzdí také odborníci, i když naději přiznávají.
13:04 Ten vývoj stál několik jednotek miliard, takže i to se musí taky rozpočítat do budoucích letů. A bude trvat určitě dlouho, než se ten vývoj vrátí… Já si myslím, že to bude začínat na vysokých desítkách nebo nízkých stovkách milionů dolarů a později se ta cena možná sníží, pokud se podaří naplnit tu opakovatelnost… (Michal Václavík)
13:34 Máme už třeba dva exempláře prvního stupně Falcon 9, které už letěly patnáctkrát. A v tu chvíli se vám ty výrobní náklady, do kterých investujete jednou, rozloží do patnácti startů. A teď si představte, že Super Heavy Starship bude znovupoužitelná kompletně…To znamená, opravdu, jak jsem říkal, bude stačit ji pouze natankovat, provést nějakou lehkou kontrolu a bude se létat – zjednodušeně řečeno – jen za cenu pohonných látek. (Dušan Majer)
14:05 To už pak může zase ten trh malinko upravit a donutit třeba jiné poskytovatele nosných služeb, aby zlevnili nebo přehodnotili své rakety. A asi to bude i tlak do budoucna vyvíjet podobné systémy, pokud se to vyplatí. (Michal Václavík)
SpaceX už dřív uváděla, že Starship může sloužit i pro rychlé lety mezi kontinenty. Z Londýna do New Yorku by dopravila cestující i do půl hodiny. Její hlavní cíl ale zatím spočívá v návratu lidí na Měsíc v programu NASA zvaném Artemis. U jeho třetí mise za tři roky by totiž měla sloužit jako přistávací modul – americká vládní raketa SLS a loď Orion dopraví astronauty na lunární orbitu, kde přestoupí na Starship a v té až přistanou na povrchu.
Zřejmě ale bude součástí i dalších misí a není vyloučené, že se bude podílet také na stavbě nové lunární oběžné stanice Gateway, jejíž první dva moduly by už příští rok v listopadu měla vynést menší raketa Falcon Heavy.
15:16 NASA rozhodla, že tuto část programu dá komerčně, a kdo nabídne nejlepší cenu, bude vybrán, takže teď to je vlastně SpaceX s Falcon Heavy. (Michal Václavík)
Konečný cíl Elona Muska pro Starship je ale kolonizovat Mars. První milion lidí by na rudou planetu chtěl dopravit už v roce 2050. Tou dobou tam chce už vynést i milion tun nákladu a vybudovat z něj plně soběstačné první marsovské město. Podle odborníků je ale tento milník záležitostí spíše dalších generací.
16:01 Co nám chybí, jsou technologie pro bezpečný pobyt člověka při přeletu od Země k Marsu, pro pobyt na povrchu Marsu a pro návrat zpátky. (Michal Václavík)
16:11 Je to tak náročný a komplexní projekt, že si to dneska ani nedokážeme představit. Takže ano, jednou toho lidstvo dosáhne, ale bude to proces, který bude od začátku, od chvíle, kdy noha prvního člověka stane na Marsu, do chvíle, kdy budeme moci říct, že máme soběstačnou základu, trvat stovky let podle mého názoru. (Dušan Majer)
16:31 To není otázka ani tohoto století, možná až toho dalšího… (Michal Václavík)
A k čemu že vlastně člověku je, pouštět rakety do kosmu a dobývat Měsíc nebo sousední planety? Přináší to pokrok a celou řadu vynálezů, které lidstvo používá každý den. Vesmírné programy, výzkum a průmysl totiž přinesly třeba satelitní komunikaci, GPS navigaci a předpovědi počasí, ale i filtraci vody, žáruvzdorné materiály, termofolie nebo paměťovou pěnu. A pronikly rovněž do medicíny, kam přinesly technologie například pro vyšetření rakoviny prsu, srdeční pumpu, různé léky a kojeneckou výživu.
Z kosmonautiky vznikly i fotoaparáty v telefonech. A do budoucna vědci doufají třeba v nové materiály nebo těžbu a zpracovávání kovů a jiných minerálů přímo v kosmu.
17:40 Testuje se třeba spékání materiálů na Měsíci, aby se z něho dělaly struktury – budovy a podobně. Nějaké prostě větší konstrukce. Dají se dneska získat již kovy z měsíčního materiálu. Samozřejmě víme, že na pólech Měsíce je led, takže opět jsme schopni získat i vodu, a z ní kyslík, případně vodík… (Michal Václavík)
