Trhy se mýlí. Slavná investorka vysvětluje, co nás čeká

Investoři mají rádi inovace. Je to vidět třeba na tom, jak se nyní daří technologickým firmám podnikajícím v oblasti AI. Ale podle Catherine Woodové, zakladatelky ARK Investment a jedné z největších legend investičního světa, je to jenom začátek.

Její fond je proslulý právě tím, že jde často proti proudu a sází na revoluční technologie, které jsou zatím teprve v plenkách.

„Budoucností investování jsou investice do budoucnosti,“ řekla Woodová během svého proslovu k řečníkům SingularityU Czech Summitu v Praze. „Úspěšnost investorů je často posuzována podle jejich výkonu v porovnání s benchmarky trhu. A tak se investoři začali těchto benchmarků až úzkostlivě držet.“

Podle ní tak většina z nich přehlíží realitu. „Ještě nikdy v historii jsme neměli pět inovativních základních technologií.“ Mluví konkrétně o robotice, umělé inteligenci, genové terapii, úložištích energie a blockchainu. Každá z těchto technologií má podle ní sílu změnit svět sama o sobě, ale dohromady tvoří bezprecedentní mix.

Někteří však poukazují na to, že sázky na revoluční technologie mohou vést k významným ztrátám. Jsou takové propady jen krátkodobé? I o tom jsme se bavili v našem exkluzivním rozhovoru, který nám Woodová poskytla během své první návštěvy Prahy.

Svůj investiční přístup stavíte na inovacích. Jaká jsou podle vás hlavní nedorozumění týkající se inovací?

Nejde ani tak o nepochopení, jako o nedočkavost. Řada investorů se dívá jen kousek dopředu. A když se díváte na krátký časový úsek, tak i exponenciální růst vypadá lineárně.

Když se takový tradiční investor dívá na současný svět, úplně přehlíží tu realitu. Technologie teď nerostou jen exponenciálně, ale superexponenciálně. Takže jsou dva kroky pozadu.

Zmiňujete pojem superexponenciální růst. Čím se liší od exponenciálního růstu, který může být už sám o sobě dost divoký?

Všimněte si, že řada lidí, kteří spravují finanční portfolia, si neumí představit ani ten exponenciální růst. Jsou zvyklí na postupný, lineární vzestup. Kdysi jsme zažili nástup elektřiny, telefonu a spalovacího motoru ve 20. letech 20. století.

Od té doby finanční svět na opravdu exponenciální start není zvyklý. Snad s výjimkou 90. let, kdy to ale skončilo špatně, tzv. dot-com krachem. Proto se asi dnes investoři exponenciály bojí.

Dobrým příkladem exponenciálního růstu je firma, která roste každý rok o řekněme 20 až 30 procent, po dobu 20 let. To dokázal třeba Amazon. Většina lidí to nečekala, nedokázala si něco takového představit.

Superexponenciálním růstem myslíme to, že se sejde více exponenciálních technologií dohromady. Dle našeho výzkumu se právě toto nyní děje. Navzájem se ty exponenciály posilují.

Mohla byste dát nějaký snadno představitelný příklad?

Často uvádím automatické robotické taxíky. Ty jsou kombinací tří exponenciálních technologií, které jsou nyní na pokraji velkého růstu: robotika, umělá inteligence a úložiště elektrické energie.

Robotaxíky budou samostatné díky umělé inteligenci. Budou elektrické, protože to snižuje celkové náklady. A budou to roboti. Předpovídáme, že robotaxíky zažijí ohromný růst. Řekla bych, že dnes jsou zisky z provozu robotaxíků někde kolem nuly. Naše predikce je, že do pěti až 10 let dosáhnou na osm až 10 bilionů dolarů (osm až 10 tisíc miliard dolarů, tedy přes 200 tisíc miliard Kč – pozn. red.). Většina lidí nechápe ani exponenciální růst, natož superexponenciální.

Jste známá tím, že Tesla je jedna z vašich oblíbených firem a tvoří podstatnou část vašeho akciového portfolia. Je to i kvůli automatickému řízení?

Myslím, že Tesla naučila tradiční investory, že to není automobilka. Automobilky žijí v lineárním světě. Jsou to velmi zavedené společnosti, ale Tesla žije ve světě baterií, umělé inteligence, robotiky. Tesla není automobilka, je to technologická firma.

Se svou teslou jsem za pět let nemusela ani jednou do servisu. Vlastně jednou ano, hřebík v pneumatice softwarově nevyndáte. Ale všechno ostatní vyřešili na dálku, odhalili problémy dříve, než vznikly. Myslím, že lidi stále nechápou, jak velká věc to je.

Mluvíte v poslední době často o umělé inteligenci. Ale ne o ChatGPT nebo podobných nástrojích, ale o tom, jak mohou do AI revoluce naskočit velké firmy. Co pro to potřebují?

Myslíme si, že jsou tu čtyři ingredience, které umožní firmám využít AI naplno. Především doménová expertiza: ta firma musí opravdu vědět, v čem podniká. Zadruhé: musí opravdu věřit tomu, že umělá inteligence je revoluční technologie, a najmout odborníky na AI.

Data té firmy jsou třetí ingrediencí. Čím více dat má, která nikdo jiný nemá, tím úspěšnější může být. Jazykové modely jako GPT-3 a GPT-4 jsou vytrénované na obecných datech z internetu. Takových modelů bude hodně, některé dokonce zdarma. Firmy musí využít svoje data, která nikdo jiný nemá.

A konečně potřebují firmy schopnost prodávat, distribuovat své služby. Buď po celém světě, nebo aspoň ve svém regionu. A řada velkých firem už tři ze čtyř těch ingrediencí má. Chybí jim obvykle ti AI odborníci, měly by si je zajistit. Velké firmy s globálním dosahem by po této příležitosti měly skočit.

Nedávno jste oznámili vstup na evropský trh prostřednictvím akvizice londýnského investičního správce portfolia Rize ETF. Jak jste si vybrali právě je?

Našel je Tom Staudt, náš COO. Je to takový skrytý drahokam. Nikdy předtím jsem o nich neslyšela. Ale pak jeden náš obchodní partner řekl: „Ti jsou ze stejného těsta jako vy.“

Především investují bez ohledu na benchmarky (bez ohledu na indexy trhu typu S&P 500 apod. – pozn. red.). To je pro nás důležité. Nejsou tak rukojmí toho, co dělá zbytek trhu. Spousta investičních firem pečlivě sleduje benchmarky a to my nechceme. Benchmarky se dívají do minulosti a my chceme investovat do budoucnosti.

Kromě toho se Rize soustředí na investice do udržitelnosti. Asi polovina jejich investic se týká ekologie a udržitelnosti. Což děláme také, i když u nás je to spíše důsledek toho, že investujeme do technologií.

Do konce roku plánujeme naše ETF podílové fondy, které jsou známé z USA, spustit i pro evropský trh v rámci UCITS.

Mám dojem, že v posledních letech vidíme méně vstupů technologických firem na burzu (tzv. IPO). Nemá tato nechuť firem jít si pro peníze na burzu negativní vliv na vaši možnost investovat do převratných inovací?

To má dvě roviny. Jednak jsme nedávno založili venture kapitálovou odnož, chceme demokratizovat tuto oblast investování v USA a časem i v Evropě. A náš výzkum bedlivě sleduje venture kapitál, protože potřebujeme vědět, na čem se pracuje, co firmy chystají.

Druhý důvod vidím v tom, že řada technologických firem zažila na burze špatný rok 2021 a 2022. Takže jiným technologickým firmám se v takovém prostředí nechce na trh, protože by nejspíš jejich hodnota klesla a ty firmy si takový pokles nechtějí připustit. Možná by měly, protože skrze burzu by dosáhly na nové finanční prostředky, což by jim umožnilo další růst.

Některé firmy dělají chybu, když nejdou na burzu. Veřejný tlak akcionářů by jim dal určitou disciplínu, tlačil by je k tomu, aby pokračovaly v inovacích.

Myslíte, že mají nyní šanci úplně nové firmy, které radikálně zvýší svou produktivitu nikoli najímáním lidí, ale zapojením robotů, myšleno AI zaměstnanců?

To je zajímavé, protože se dá říci, že lidé, kteří používají AI, mají lepší výsledky. A co společnosti? Ano, dokážu si představit, že nějaká firma třeba o 10 lidech vybuduje díky zapojení AI nástrojů firmu, která překoná 1000 miliard. Teoreticky to možné je.

Ale musíme se ptát, kde vezmou data. Žádná data nemají. Kdo má data? Velké společnosti. A z toho pohledu se na to díváme my. Ptáme se velkých firem: máte takováto data, co s nimi děláte? Umíte ta data aktivovat? Tlačí vedení vaší firmy na to, aby firma zůstala ve hře?

Řekla byste, že „své firmy“, tedy ty, ve kterých máte významnou investiční pozici, zkoušíte nějak aktivně vést?

Jsme aktivní, ale ne aktivističtí. Když vidíme, že nějaká firma, jejíž akcie vlastníme, dělá nějakou chybu nebo se dopouští krátkozrakého myšlení, tak na to upozorníme. Chceme pomoci tomu, aby šly jejich akcie nahoru.

Oprava: Opravili jsme chybné jednotky v poznámce redakce.